Národní parky nedávno přišly o pojistku, kterou jim zákon poskytoval řadu let. Poslanci jim při schvalování nového stavebního zákona vzali možnost bránit se možným nebezpečným chováním v jejich ochranném pásmu: například používání chemických látek potřebných pro intenzivní zemědělství, jež mohou pronikat do okolní přírody. Nově se nebudou muset zemědělci – ale i stavebníci – ochránců přírody ptát na názor, pokud se to bude dít do 150 metrů od zastavitelného území. Proč 150 metrů? Důvody nikdo nevysvětlil.
Změnu navrhli Motoristé a prosadili ji společně s vládní koalicí a mezi ochránci přírody vyvolala ostrou kritiku. K překvapení mnohých jí svými hlasy pomohla také opoziční ODS.
Šlo přitom jen o jedno z více než 130 hlasování o stavebním zákonu. Právě tento zdánlivý detail ale dobře ilustruje dilema, ve kterém se občanští demokraté po loňských sněmovních volbách ocitli.
Proč poslanci ODS pro změnu zvedli ruce, mnozí z nich sami nedokážou jednoznačně vysvětlit. Tvrdí, že v nepřehledném množství pozměňovacích návrhů sledovali především vlastní priority. Poslanec ODS Ivan Adamec podle nich coby garant zákona doporučil návrh podpořit, protože dlouhodobě zastává názor, že ochrana vlastnických práv má mít přednost. Teprve následná vlna kritiky ukázala, že část liberálněji smýšlejících voličů vnímá hlasování jako nepřijatelný zásah do ochrany přírody. ODS navíc celý stavební zákon nakonec odmítla, čímž naopak zklamala příznivce pragmatičtějších změn. Co to o ODS vypovídá a jaký bude její osud?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.







