Postátnění úřadů nebo povolení s jedním razítkem. Poslanci schválili novelu stavebního zákona

Zrychlit a zjednodušit povolování staveb má rozsáhlá a sledovaná novela stavebního zákona, kterou v pátek přijala sněmovna. Loni v prosinci ji předložili představitelé vládní koalice v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát.

Rozjedeme náborovou kampaň a vrátíme prestiž pozici stavebního úředníka, slibuje ministryně Mrázová

14. 5. 2026 ▪ 4 min. čtení

Pro schválení novely hlasovalo 89 poslanců vládní koalice. Zapotřebí jich bylo nejméně 86. Opoziční strany hlasovaly proti, několik opozičních poslanců se zdrželo.

Opozice novelu kritizovala. Vytýkala například to, že rozsáhlou změnu o stovkách stran předložila koalice jako poslanecký návrh bez řádného připomínkového řízení a nevyslechla názory oponentů. K němu až po debatě předložila rozsáhlý pozměňovací návrh. Opozice má také obavy z případného kolapsu stavebního řízení, pokud nynější úředníci nebudou chtít přejít z obecních úřadů pod státní správu.

Kritika zazněla i bezprostředně po schválení zákona. „Zákon nahrává developerům, nedonese zlepšení a stavebního řízení pro naše občany,“ řekla po hlasování předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová. Rovněž podle lidovce Petra Hladíka jde řada úprav proti lidem. „Ten, kdo má silná ramena a hodně peněz v kapse, tomu jste to zjednodušili,“ soudí. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová označila rozhodnutí koalice za nezodpovědné a prokorupční. „Zpomalíte procesy pro běžné lidi. Nezařídíte dostupné bydlení, jenom jdete někomu naproti,“ uvedla.

Nový stavební zákon schválila sněmovna v roce 2021. Předtím se připravoval řadu let. Mezi základní cíle jeho novelizované podoby bude nově patřit vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Všechna krajská města mají dostat nově právo vydávat své vlastní stavební předpisy. Dosud měla své stavební předpisy jen Praha, Brno a Ostrava. V případě odvolání bude muset nadřízený úřad rozhodnout a nebude moci vrátit věc k novému projednání. Odstraní se tak proces někdy nazývaný „ping-pong“. Územní plánování předává novela do samostatných působností obcí a krajů.

Zákon nově stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb jsou ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 tisíc metrů čtverečních.

Nový stavební zákon z roku 2021 původně státní stavební správu obsahoval. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) to ale zrušila a prosadila zachování dosavadních úřadů. Vznikl pouze Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který měl mít na starosti strategické stavby typu dálnic nebo elektráren. Nynější vládní koalice loni po volbách předložila svoji novelu a státní stavební správu do ní vložila.

Začali pracovat pro ministerstvo, posty na radnici si nechali. Koordinátory stavebního zákona se stali bývalí kolegové náměstka

2. 7. 2026 ▪ 5 min. čtení

Státní stavební správu bude představovat Úřad rozvoje území se sídlem, který má začít fungovat k 1. lednu příštího roku. Od roku 2028 by měly v krajích začít fungovat další jemu podřízené úřady. Jeho předsedu bude jmenovat vláda. Na konci letošního roku zanikne DESÚ. V současnosti je v Česku podle dřívějších údajů ministerstva pro místní rozvoj 638 stavebních úřadů. Po přijetí novely by mělo fungovat 205 územních pracovišť. Úředníci, kteří přejdou z nynějších stavebních úřadů, budou mít přinejmenším stejný platový tarif i osobní příplatek.

Celkové náklady státního rozpočtu na nový systém stavební správy budou podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) záviset na konečné podobě schváleného zákona i na způsobu realizace reformy stavebního práva.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) řekla začátkem července ve sněmovně, že nově by měla stačit asi polovina z nynějšího počtu úředníků. Informovala také, že počítá s intenzivní kampaní pro nábor nových úředníků. Náklady na vznik státní stavební správy se podle ministryně na příští rok předpokládají na zhruba 3,5 miliardy korun a v dalších letech by celá struktura měla stát asi 7,1 miliardy korun. Na druhé straně podle ní existuje vypočtený přínos do ekonomiky a státního rozpočtu, který vychází na 7,6 miliardy korun.

Zákon také zavádí výjimku, která umožní zachovat černé stavby. „Odstranění černé stavby se nenařídí a stavba se dodatečně povolí i při nesplnění všech podmínek pro dodatečné povolení, pokud by její odstranění bylo zcela zjevně nepřiměřeným zásahem pro povinného, jiné osoby nebo veřejný zájem a zároveň ponecháním stavby nejsou dotčeny veřejné zájmy ani práva třetích osob,“ stojí v zákoně. Ministerstvo pro místní rozvoj již dříve uvedlo, že by zbouráním mohli být trestáni například majitelé nemovitostí, kteří měli objekt na pozemku, aniž by věděli, že tam stojí v rozporu se zákonem.

Samoobslužné výdejní boxy zásilkových firem pak regulaci stavebního zákona podléhat nebudou. Sněmovna vyškrtla navrhované zařazení těchto boxů mezi drobné stavby, ponechala současný stav. Nyní se v Česku nachází zhruba 17 tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.

Vyškrtnutí ustanovení o zařazení boxů k drobným stavbám prosadili pozměňovacím návrhem Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ANO). Ve zdůvodnění poukazovali na to, že cílem stavební novely je snížení byrokracie a podpora podnikání, přičemž u výdejních boxů by šlo o opačný krok. „Výsledkem by nebylo zjednodušení, ale právní nejistota, nové administrativní povinnosti pro stavební úřady a nepřiměřený zásah do fungující distribuční infrastruktury,“ napsali.