Předseda lidovců vzdal boj s charitou o činžovní dům v Praze

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda změnil názor a nebude se odvolávat proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6, který v listopadu zamítl jeho žalobu na určení dědictví. Politik tak po dlouhých letech vzdal boj o čtyřpatrový dům v Dejvicích, který vedl s charitativní organizací Domov svaté Rodiny. Předseda lidovců i organizace shodně tvrdili, že je majitelka domu v závěti určila jako dědice.

O svém rozhodnutí dál ve sporu nepokračovat, řekl Svoboda serveru iDnes. Ještě v listopadu tvrdil, že se pravděpodobně odvolá. V takovém případě by se kauzou musel zabývat pražský městský soud.

"Je to moje definitivní rozhodnutí. Dospěl jsem k tomu po poradě se svým advokátem," řekl serveru předseda lidovců.

Čtyřpatrovou budovu v hodnotě asi 50 milionů korun odkázala Svobodovi v roce 1992 jeho známá Marie Kaprálková. V listopadu 2004, tedy ve svých dvaadevadesáti letech a rok před svou smrtí, však Kaprálková sepsala novou závěť, v níž svůj majetek rozdělila mezi Domov svaté Rodiny, Nadaci Jedličkova ústavu a její vzdálené příbuzné, manžele Aleše a Boženu Kopecké. Dejvický dům podle tohoto dokumentu připadl charitě.

Soud: Druhá závěť je platná 

Svoboda se u soudu snažil dokázat, že Kaprálková před svou smrtí trpěla duševní poruchou a neorientovala se v čase ani v prostoru. K sepsání nové závěti ji prý donutili Kopečtí. Podle soudkyně Petry Andršové se však duševní porucha Kaprálkové neprokázala. Druhá sepsaná závěť neměla žádné formální nedostatky a podpis na ní byl pravý.

Kdyby dal soud Svobodovi za pravdu, část majetku Kaprálkové včetně dalšího činžovního domu by propadla státu, který se ke sporu připojil jako vedlejší účastník. Odkaz z roku 1992 se totiž týkal pouze jedné budovy a Kaprálková neměla žádné právoplatné dědice.