Nejvyšší soud odmítl dovolání všech pěti aktérů kauzy Bereta, která spočívala ve vynášení informací z policejních spisů a trestních řízení. Rozhodoval bez veřejného jednání. O výsledku v úterý ČTK informovala mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Soukromý detektiv Igor Gáborík dostal dvouletý trest vězení, ostatní odsouzení – včetně bývalé žalobkyně Dagmar Máchové – si vyslechli podmíněné a peněžité tresty. Pětice vinu od počátku odmítala.
Stěžejní část dovolání směřovala proti použití zvukových a obrazových záznamů pořízených uvnitř detektivova auta. Sledování interiéru v letech 2014 až 2016 povolila státní zástupkyně, nikoliv soudce. Postup orgánů činných v trestním řízení podle Nejvyššího soudu odpovídal tehdejšímu znění zákona i rozhodovací praxi.
„V současné praxi lze považovat za vhodné opatřit pro sledování interiéru vozidla povolení soudce, neboť tím je dotčeným osobám poskytnut vyšší standard ochrany soukromí. To však neznamená, že absence soudního povolení musela podle tehdejší právní úpravy a rozhodovací praxe automaticky vést k nepoužitelnosti získaných záznamů,“ uvedla Tomíčková.
Prvoinstanční Okresní soud Praha-východ potrestal nejpřísněji Máchovou. Uložil jí tři roky a čtyři měsíce vězení. Na tři roky poslal za mříže soukromého detektiva a někdejšího policistu Gáboríka, na dva a půl roku Radka Holuba, jenž také působil u policie.
Odvolací senát verdikt zmírnil. Gáboríkovi uložil dva roky nepodmíněně, Máchové a Holubovi tříleté podmíněné tresty s pětiletou zkušební dobou. Podmínky dostali také ostatní odsouzení, tedy Vladimír Zmrhal a Pavel Šíma. Verdikt zahrnuje u většiny i peněžité tresty v rozmezí od 50 tisíc do 240 tisíc korun a zákazy činnosti.
Gáborík podle pravomocného verdiktu po Máchové, Holubovi a celníkovi Šímovi žádal, aby mu vynášeli neveřejné informace ze spisů. Všichni obžalovaní postupovali konspirativně a snažili se, aby jejich činnost zůstala utajená. Podle verdiktu však věděli, proč po nich soukromý detektiv informace požaduje, tedy že budou sloužit různým zájmovým skupinám.
Snížení trestů odůvodnil odvolací soud zejména velmi dlouhou dobou od spáchání trestné činnosti, která v některých dílčích případech činila i deset let. Máchová po vynesení verdiktu trvala na tom, že řízení bylo nezákonné. Kauzu podle ní „vymyslela“ Lenka Bradáčová, která případ dozorovala a nyní je nejvyšší státní zástupkyní, a tehdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta, v současnosti senátor a předseda Přísahy.
Informace či tajné dokumenty vynesené ze spisů se týkaly například domovních prohlídek v kauze Nemocnice Na Homolce, prověřování smlouvy mezi pražským dopravním podnikem a společností Rencar, řízení celní správy ohledně nelegálního dovozu a výroby tabákových výrobků nebo trestního řízení proti společnosti Knauf. Skupina čelila obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
