Prezident vetoval novelu rozpočtových zákonů. Podle Babiše tím ohrožuje zdravotnictví či obranyschopnost

Prezident Petr Pavel vetoval novelu, která má změnit zákony upravující sestavování veřejných rozpočtů. Oznámil to ve středu ve vyjádření zveřejněném na webu Hradu. Novelu tak dostane k novému projednání sněmovna, která může veto hlavy státu přehlasovat. Pavel ve svém odůvodnění uvedl, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát, tedy současná vláda i vlády budoucí, bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany sněmovny ve prospěch vlády.

Sliby o vyšších platech učitelů politici díky triku nikdy nemuseli dodržet. Splní teď Babiš avizovaných 75 tisíc měsíčně?

1. 7. 2026 ▪ 5 min. čtení

Rozhodnutí prezidenta republiky je nepromyšlené, nezodpovědné a aktivistické. Koalice udělá vše pro to, aby veto přehlasovala. Řekl v reakci premiér Andrej Babiš (ANO). Svým vetem podle něj prezident ohrožuje například české zdravotnictví, obranyschopnost, výstavbu. Podle Babiše tak potvrzuje, že je lídrem opozice.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že sněmovna vrácenou novelu znovu schválí. V opačném případě by deficit státního rozpočtu příští rok nesměl překročit 150 miliard korun, což by vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti, uvedla. Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.

Schillerová odmítla i zdůvodnění prezidentova veta. Podle ní změny zvýší transparentnost rozpočtu a umožní státu strategické investice, které posílí hospodářský růst. Ministryně nesouhlasí ani s tím, že by novela oslabovala roli sněmovny, když dává vládě možnost v případě zhoršení bezpečnostní situace překročit schválený deficit. Už dříve ve sněmovně řekla, že zákon sám o sobě neznamená zvýšení deficitu ani o korunu. Opakovaně zdůrazňovala závazek vlády udržovat schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP. Zákon označila za rozumný, nemá podle ní alternativu.

Sněmovna hlasy vládní koalice svou podobu sporné novely stvrdila před dvěma týdny přehlasováním Senátu. Horní komora do ní chtěla vložit omezující podmínky. Zákon má umožnit vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně by vláda mohla navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

Prezidentovy důvody pro veto

Prvním důvodem pro veto je podle Pavla ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,“ uvedl. Pravidla pro hospodaření státu musí být podle něj nastavena tak, aby ochránila nejen současné, ale i budoucí generace. „Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu právě my všichni,“ dodal.

Zákon podle prezidenta zároveň rozšiřuje prostor vlády navyšovat některé výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas sněmovny. „V některých případech smí vláda překročit vlastní schválený rozpočet až o deset procent na základě rozhodnutí jen svého vlastního poradního bezpečnostního orgánu,“ podotkl. Novela to má umožnit v případě zhoršení bezpečnostní situace. Opozice ve sněmovně poukazovala na to, že by tak mohla učinit pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu, a kritizovala posun rovnováhy mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Vyjadřovala i obavy, že spolu s dalšími změnami v zákoně to umožní vládě nekontrolovaný růst výdajů a tím i státního dluhu.

Glosa Luďka Vainerta

Vláda se chlubí stovkami splněných slibů. S tím, který měl nastartovat investice, se ale loudá

15. 7. 2026 ▪ 2 min. čtení

Pavel v odůvodnění dále uvedl, že novela umožňuje, aby ministerstvo financí měnilo hospodaření některých nezávislých institucí na základě takzvané dohody. „Nepodezírám vládu, že jí jde o další zásah do působení Ústavního soudu, veřejného ochránce práv, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Národní rozpočtové rady. Ve skutečnosti si tu ale nejsou obě strany rovné a zákon nově vytváří prostor pro to, aby ministerstvo financí o těchto změnách rozhodovalo z výrazně silnější pozice,“ řekl.

Dodal, že nejde o zpochybňování významu investic, i ty důležité do dopravy nebo energetiky ale podle něj musí podléhat jasným pravidlům, odpovědnému hospodaření a demokratické kontrole. „Právě ta chrání veřejné finance i důvěru občanů v to, jak stát nakládá s jejich penězi,“ řekl. Věří, že poslankyně a poslanci budou mít příležitost všechny tyto otázky znovu zvážit a přijmout zákon, který bude lépe chránit odpovědné hospodaření státu i ústavní rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou, dodal Pavel.

Poslanci mají od poloviny července takzvané parlamentní prázdniny, na další schůzi by se mohli sejít na konci srpna. Právě na ní by mohli vetovanou novelu k veřejným rozpočtům znovu projednat.

Hlava státu využila svoji pravomoc vrátit zákon parlamentu potřetí a zároveň poprvé od nástupu vlády Andreje Babiše. Loni v únoru Pavel vetoval novelu růstu platů vrcholných politiků či soudců a před dvěma lety novelu, podle které soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími. Sněmovna obě předchozí veta přehlasovala.