Václavu Vernerovi je teprve 18 let, přesto už studuje ve druhém ročníku Vysoké školy chemicko-technologické, několikátým rokem pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a publikoval také několik odborných textů ve vědeckých časopisech. Stejně starý středoškolák Václav Knapp zase spolupracuje s Kalifornskou univerzitou v Berkeley na propojení umělé inteligence a neurověd a analýze videodat pro vývoj humanoidních robotů. Ještě o rok mladší Claudia Haová pro změnu vytvořila vlastní model umělé inteligence FungiGPT, který s přibližně 70procentní úspěšností diagnostikuje kožní plísňová onemocnění. Studentce VŠCHT Terezii Štěpánkové je sice „už“ dvacet let, i ona ale začala s vědeckou prací ještě na střední škole, když se věnovala výzkumu nanovlákenného krytu pro hojení ran.

Všechny tyto příběhy propojuje Nadace Neuron, která si čtveřici mladých vědeckých talentů zvolila za ambasadory své kampaně „Začni s proč“, jejímž prostřednictvím se snaží mladé lidi motivovat k vědecké kariéře. Takových lidí totiž v Česku dlouhodobě ubývá. Počet doktorandů je dokonce nejnižší za poslední dvě dekády. Přestože většina středoškoláků míří na vysoké školy, jen dvě až čtyři procenta z nich se pak věnují vědě. Proč tomu tak je a jak to změnit?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kde jsou největší bariéry, které brání v identifikování talentovaných dětí.
  • Proč je v Česku tolik důležité narodit se do správné rodiny.
  • Příklady mladých českých vědeckých nadějí.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.