Václavu Vernerovi je teprve 18 let, přesto už studuje ve druhém ročníku Vysoké školy chemicko-technologické, několikátým rokem pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a publikoval také několik odborných textů ve vědeckých časopisech. Stejně starý středoškolák Václav Knapp zase spolupracuje s Kalifornskou univerzitou v Berkeley na propojení umělé inteligence a neurověd a analýze videodat pro vývoj humanoidních robotů. Ještě o rok mladší Claudia Haová pro změnu vytvořila vlastní model umělé inteligence FungiGPT, který s přibližně 70procentní úspěšností diagnostikuje kožní plísňová onemocnění. Studentce VŠCHT Terezii Štěpánkové je sice „už“ dvacet let, i ona ale začala s vědeckou prací ještě na střední škole, když se věnovala výzkumu nanovlákenného krytu pro hojení ran.
Pokud se žák s 50 body dostane na gympl v Příbrami a v Praze ani náhodou, je to protiústavní. Spor má u soudu šanci, říká expert
Všechny tyto příběhy propojuje Nadace Neuron, která si čtveřici mladých vědeckých talentů zvolila za ambasadory své kampaně „Začni s proč“, jejímž prostřednictvím se snaží mladé lidi motivovat k vědecké kariéře. Takových lidí totiž v Česku dlouhodobě ubývá. Počet doktorandů je dokonce nejnižší za poslední dvě dekády. Přestože většina středoškoláků míří na vysoké školy, jen dvě až čtyři procenta z nich se pak věnují vědě. Proč tomu tak je a jak to změnit?
Co se dočtete dál
- Kde jsou největší bariéry, které brání v identifikování talentovaných dětí.
- Proč je v Česku tolik důležité narodit se do správné rodiny.
- Příklady mladých českých vědeckých nadějí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.











