Kdo je tady šéf? Jak si Zeman s Babišem rozdělí moc. Rozhodne se i o referendu o vystoupení z EU

Bylo to oboustranně výhodné spojenectví. Jejich voliči jsou podobní, a tak když Andrej Babiš šel loni do parlamentních voleb, Miloš Zeman mu pomohl. Sám sice volil Františka Ringo Čecha, ale některé věci jsou cennější než jeden hlas – ať už je to hůlka namířená v kritické chvíli na premiéra a tehdy Babišova vládního protivníka Bohuslava Sobotku, slova uznání za plnou státní kasu či společná fotka z Čapího hnízda.

I po volbách byl Zeman vstřícný a nechal Babišovi při vyjednávání o vládní koalici volné pole. Věděl, že nejpopulárnější stranu v zemi bude brzy potřebovat a Babiš mu podporu vrátil. Na adresu Zemanových spolupracovníků sice ve finiši prezidentských voleb utrousil pár kritických poznámek, ale jinak dal svým příznivcům jasně najevo, koho si vybrat. Totéž učinilo celé ANO, proti Zemanovi se v Babišově straně postavilo jen pár jedinců.

V novém Respektu najdete

Hlavní komentář: Jak dál: Dva úkoly, které nás čekají v příštích letech

 

Téma: Jak zachránit demokracii

 

Agenda: Zeman vs. Babiš: Kdo má hlavní slovo

 

O kom se mluví: Lídr ruské opozice Alexej Navalnyj

 

Agenda - speciál vzdělávání: Anketa: Co by se mělo změnit, aby se vám lépe učilo?

 

The Economist: Proč je důležité jít na vysokou školu

 

Rozhovor s právničkou Veronikou Vítkovou o životě a práci člověka na vozíku

 

Kultura: Dvě výstavy o panelových sídlištích

 

Civilizace: Psychiatr v mobilu: Nositelná elektronika nabízí trvalý lékařský dozor

 

Jenže teď už mají oba po volbách a kulisy se mění. V Evropě se Babiš setkal s kritikou, že prezidenta, považovaného mnoha západními státníky i komentátory za nepochopitelně velkého zastánce Ruska, před volbami podpořil. Babišovi na jeho pověsti záleží, v Bruselu proto minulý týden rozdal několik rozhovorů o tom, že Zemanova výhra na prozápadní orientaci země nic nemění, že Česko chce dál fungovat uvnitř EU a že v tuzemsku lepší proevropská volba než Babiš není. V deníku Die Welt poznamenal, že Zemana západní noviny vykreslují v přehnaně špatném světle, dodal ale také to, že on sám nemá se staronovým prezidentem společného "téměř vůbec nic".

V nejbližších týdnech a měsících se ukáže, nakolik je to pravda. Ve hře jsou zásadní věci – podoba vládní koalice, personální obsazení vlády, referendum o vystoupení z Evropské unie nebo třeba obří jaderný tendr za stovky miliard, do kterého se Hrad už loni začal intenzivně montovat. Zatím se neví, jak přesně chce Babiš v těchto oblastech postupovat a jestli má se Zemanem někde zásadní spor. Ale fakt, že ani čtvrt roku po volbách neexistuje vláda s parlamentní většinou, Babiše oslabuje. Bez Zemana vláda těžko vznikne, takže Hrad teď může po Babišovi leccos chtít a ve výše uvedených oblastech leccos ovlivnit.

Nenechám se úkolovat

Vztah Babiše se Zemanem sahá až do devadesátých let, kdy Zeman vedl vládu a Babiš coby stoupající podnikatelská hvězda s ní uměl spolupracovat. Ovládl klíčové chemičky a vyhrál i soutěž o Unipetrol, pak se ale vztahy zašmodrchaly. Babiš si privatizaci Unipetrolu rozmyslel, Zeman ho nařkl, že nedrží slovo, a Babiš mu to při jeho comebacku vrátil. Při první prezidentské volbě v roce 2013 podpořil Karla Schwarzenberga s odůvodněním, že "Zeman pro mě představuje pokračovatele Klausova kapitalistického mafianismu a korupce".

Po Zemanově nástupu na Hrad se konflikt utlumil, loni přerostl v pragmatické spojenectví. Komplikací jsou ale Zemanovi spolupracovníci Martin Nejedlý a Vratislav Mynář. "Má kolem sebe zm*dy, Nejedlého a Mynáře, kteří dělají byznys na jeho hlavu – Kellner, Čína a tak," prohlásil Babiš loni v květnu při setkání se studenty v olomouckém baru Vertigo podle svědků, které citoval server Hlídací pes.