Policie nasadila nejvíc odposlechů od roku 2009. I kvůli daňovým zločinům

Výrazně přibývají odposlechy nejen v drogových kauzách, které jsou dlouhodobě na špičce statistik. Podle aktuální policejní analýzy se zvýšil počet odposlechů také na hospodářské zločiny, daňové úniky a korupční případy. Například v roce 2009 kriminalisté použili odposlechy 270krát při vyšetřování „trestných činů veřejného zájmu“, jak jsou ve statistice označena zneužívání úředních pravomocí nebo úplatky. Loni bylo takových odposlechů 842.

Analýza odposlechů, kterou policie musí pravidelně zpracovávat, nenabízí vysvětlení, proč jich celkově od roku 2009 přibylo více než 2000. Počet všech trestných činů klesá, odposlechů přitom přibývá. „Podle mě to odpovídá tomu, jak roste význam mobilů v životě. A také doufám, že je to výsledek větší aktivity policie,“ myslí si například poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL), člen sněmovní komise pro kontrolu odposlechů.

Policisté dlouhodobě sledují trend, kdy spolu zločinci stále častěji komunikují přes mobilní aplikace Skype, WhatsApp nebo Viber. Jejich komunikaci pak není možné zachytit. Nebo také používají neodposlouchávatelné šifrované telefony.

Pochybnosti, zda policisté průlom do soukromí lidí nepoužívají zbytečně často, se objevily už v roce 2006 při vyšetřování, kdo na veřejnost vynesl důvěrnou Kubiceho zprávu o údajném propojování zločinu a politiky. Vyšetřovatelé tehdy – se souhlasem soudu, který musí vždy odposlechy schválit – „napíchli“ lidi z byznysu i spolužáky dětí tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera.

Od té doby pak začalo odposlechů ubývat: z téměř 10 000 za rok 2004 na 4571 v roce 2009. A pak už zase následuje růst. „Ze své praxe vím, že třeba u drogové kriminality ti lidé často mění čísla – používají třeba jednu ‚simku‘ týdně. To pak počet odposlechů výrazně naroste,“ říká poslanec a advokát Lukáš Pleticha (ČSSD).