V minulých sněmovních volbách dosáhla ODS svého nejhoršího výsledku, když ji volilo kolem 20 procent lidí. V těch nadcházejících by ovšem strana mohla svoje neslavné prvenství ještě trumfnout a propadnout se na historické dno své voličské podpory. Podle politologů, které oslovil server IHNED.cz, pro ni bude obtížné vůbec překročit dvoucifernou hranici voličské přízně.
Co by měla ODS podniknout, aby napravila svou nepříznivou situaci?
Petr Just, Metropolitní univerzita Praha:
ODS je po personální i programové stránce ve velmi nelehké pozici. Ukazuje se, že v otázce hledání lídra řeší řadu těžkostí, když se neumí jednoznačně shodnout na Miroslavě Němcové. Strana by přesto měla především najít lídra, který by měl disponovat dostatkem zkušeností, čistým štítem a zároveň by měl být dostatečně charismatický. I když to nebude mít lehké, mám za to, že strana má stále bohatou členskou základnu a je z čeho vybírat.
Lubomír Kopeček, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity:
Současná ODS je personálně hodně vyčerpaná. Proto je bod číslo jedna najít atraktivní lídry kandidátek. Takové politiky, kteří by nejenom nevadili, ale byli schopni přitáhnout voliče. Druhá věc, o kterou by se měla občanská demokracie snažit, je, aby se z volební kampaně nestal střet Zeman versus Kalousek. Pro ODS by to znamenalo, že se přesunula do pozice druhé a menší pravicové strany.
Lukáš Jelínek, Masarykova demokratická akademie:
Hlavně by si měla ujasnit, kde je těžiště jejího politického rozhodování, a přesunout veškerou politickou moc do rukou politických orgánů. Zatím se zdá, že uvnitř ODS probíhá přetahovaná s nejrůznějšími kmotrovskými strukturami, které tuší, že mají namále, a na poslední chvíli se snaží uplatňovat svůj vliv. Strana by měla ve svých řadách najít takové jednotlivce, kteří jsou morálně nezpochybnitelní a umějí oslovit veřejnost. Protože na nějakou programovou reformulaci nemá čas.
Zdeněk Zbořil:
Především by měla hrát o čas, nespěchat k předčasným volbám. Brutálně řečeno: potřebuje nějakou dobu, aby se zapomnělo na její maléry a aby se také objevily nové tváře a aby se ukázalo, že nejen ODS má podíl na špatném vládnutí. A to nejen souputníci v koaliční vládě, ale i opozice.
Jaké jsou šance ODS v nadcházejících volbách?
Petr Just:
Preference ODS klesly pod 10 procent. Přesto si myslím, že nakonec výsledek tak tragický nebude. I když budu hodně pesimistický, myslím, že její preference se budou pohybovat kolem 15 procent. Čas do voleb může sehrát poměrně zásadní roli.
Lubomír Kopeček:
Pokud by předčasné volby byly spíše ke konci roku, tak se preference mohou ještě hodně posunout. Takže se dá těžko odhadovat, co se s ODS stane. Nicméně je jasné, že historicky nejhorší výsledek 20 procent, kterého dosáhla v minulých sněmovních volbách, by byl pro ni momentálně velký úspěch. Naopak neúspěchem by bylo, kdyby se strana nedostala nad 8 či 10 procent hlasů. To je už hranice proměny v malou stranu.
Lukáš Jelínek:
V případě, že volby budou za dva nebo tři měsíce, tak to bude mít ODS velmi těžké, protože klopýtá za událostmi. Nevěděla, že se jí sesype stojedničková většina. Nebyla připravena na předčasné volby. Potýká se stále s aférou Petra Nečase a Jany Nagyové. Neví, co všechno odkryjí policejní vyšetřovatelé a žalobci, jak mnohoslibně naznačuje Miloš Zeman. Je celá řada důvodů, které stranu před volbami výrazně handicapují. Myslím si, že pro ODS bude úspěch, když dosáhne dvouciferného výsledku, a myslím, že i s tím bude mít dost velký problém.
Zdeněk Zbořil:
Pokud budou předčasné volby, pak jsou její šance minimální. Myslím si, že ODS je skutečně v ohrožení, bude bojovat o to, aby se ve sněmovně udržela. To samozřejmě platí v případě, že její skandály nepřekryjí potíže jiných stran. Momentálně se pozice ODS stále zhoršuje a opravdu potřebuje čas se vzpamatovat z ran, které utržila od tandemu Nečas-Nagyová.
Může ODS u voličů předběhnout TOP 09, nebo nadobro sestupuje z pozice hlavní pravicové síly v Česku?
Petr Just:
I když ODS řadu členů a skalních příznivců v poslední době ztratila, oproti TOP 09 disponuje stále pevnější členskou základnou i voličskou podporou. Proto bych ještě nedělal závěry, že ODS v tom pomyslném boji na pravici nakonec podlehne. Leccos se ještě může změnit. I v případě předčasných voleb můžou být ty dva, tři měsíce rozhodující a nakonec se může projevit apel, že ODS je strana s delší tradicí, lepší organizační strukturou, větší členskou základnou.
Přesto TOP 09 není druhou ODA a nebude výrazně slabší stranou než ODS, naopak i kdyby ji ODS předstihla, jejich síly budou daleko vyrovnanější.
Lubomír Kopeček:
ODS má problém. Hlavní témata pro pravicové voliče přebírá TOP 09. Ta se snaží mobilizovat proti proměně české demokracie v poloprezidentský systém, slovy Kalouska proti přeměně v neliberální režim. Proti tomu bude mít ODS velký problém najít dostatečně silnou konkurenční ideu.
Lukáš Jelínek:
Topka sice staví svou politiku a tvář na lidech poměrně důvěryhodných, často z komunálního prostředí nebo s nějakou poměrně slušnou odbornou kvalifikací. Ale mám dojem, že jak členská, tak i voličská základna je poměrně dost nepevná, s nedostatečnou politickou výdrží. Jsou to často volnomyšlenkáři nebo lidé, kteří se chtějí realizovat ve svých pracovních profesích. Oproti tomu u ODS byl vždycky velmi silný tah na dosažení moci, uplatnění se v té skutečně politické rovině. Vytrvalost a cílevědomost byly pro ODS vždycky typičtější a možná, že to je něco, co v těch komunálních strukturách ODS dál přetrvává. Tyto faktory by ODS mohly zajistit, že se zas dostane dopředu.
Zdeněk Zbořil:
ODS udělala příliš pro své sebezničení, proto nemyslím, že by mohla TOP 09 předběhnout. Lidé, kteří dřív podporovali ODS jakožto jedinou pravicovou stranu, teď budou hledat jinde. Na prvním místě se budou snažit podpořit TOP 09. Pokud se ovšem taky nezjistí, že taky ukrývá nějaké kostlivce ve skříni. Jejich další možností je pak možná KDU-ČSL. Každopádně ten trend poklesu síly ODS je jednoznačný a táhne se za ní už dlouho.
Degradace je dobré slovo pro pojmenování posledního vývoje v ODS – ať už jde o úroveň odpovědnosti nebo politické intuice.
Pomohla by ODS případná spolupráce s Václavem Klausem?
Petr Just:
Václav Klaus jim dal košem, s jeho pomocí moc počítat nemohou. Nemyslím si, že by Klaus byl nějaká velká spása.
Lubomír Kopeček:
Z hlediska ODS je nešťastné, že se rozešel termín evropských a sněmovních voleb. Co jsem zachytil, tak představa uvnitř ODS byla, že by Klaus, byť jako nečlen, vedl kandidátku voleb do Evropského parlamentu. Kdyby tyto volby byly souběžně, mohlo by to velmi pomoci. ODS by totiž mohla na evropská temata Václava Klause nalákat i ty voliče, kteří by ji normálně nevolili. Tím, že volby ale pravděpodobně souběžně neproběhnou, tenhle bonus občanská demokracie nezíská.
Lukáš Jelínek:
Pomoct by to ODS mohlo. Pro celou řadu voličů je stále ikona. Zatímco pragmatik Martin Kuba je pro co nejtěsnější spolupráci s exprezidentem, Miroslava Němcová připomíná silnou Klausovu vazbu na Zemana, jak z dob opoziční, tak i z prezidentské kampaně.
Myslím, že v ledasčems by Klaus ODS mohl pomoct, něco ji naučit. Na druhou stranu vazba na Miloše Zemana a jeho tendence někdy záhadně překračovat hranice mezi pravicí a levicí, to je přesně to, co občanští demokraté nepotřebují. Naopak se potřebuje co nejjasněji vyhranit proti levicovému programu. Klaus, politik z dob opoziční éry, se jako tvář nebo jako rádce občanským demokratům zrovna dvakrát nehodí.
Zdeněk Zbořil:
Vyjádření Klause ze Sněžky bylo vůči ODS odsuzující. Nicméně i kdyby se pokusil stranu resuscitovat, dost dobře si neumím představit efektivitu jeho kroků. Mezi ním a vedením strany je generační předěl, on už nerozumí jim a oni nerozumí jemu. Část voličů by sice mohl přitáhnout, ale část lidí taky odradit. On je typ, který umí polarizovat. Můj velmi subjektivní názor je, že ODS by pomohl politik, jako byl Topolánek, který umí zvednout voliče ze židle. Klaus je toho také schopný, ale zároveň je polarizuje. On v politice vidí jen dobro a zlo, černou a bílou. V devadesátých letech to vedlo k úspěchu, dnes to ale není dobrá cesta za volebním vítězstvím nebo alespoň malým úspěchem.
Šance ODS? Stát se znovu stranou - čtěte ZDE
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje předplatné i na delší období a tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111