Ústavní soud obdržel kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ve sporu o účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. O případném přednostním projednání rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Sejde se ve středu. Do té doby nebude soud poskytovat žádné další informace, uvedla jeho mluvčí Miroslava Číhalíková Sedláčková. Soud si podle ní uvědomuje naléhavost věci. Pavel se domnívá, že zastupování státu navenek je ústavní pravomocí prezidenta.
„Rozhodnutí vyloučit prezidenta republiky z delegace považuji za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok,“ uvedl prezident ve svém vyjádření.
Vláda v pondělí oznámila, že s účastí Pavla na summitu, který se koná za dva týdny, nepočítá. Misi povede premiér Andrej Babiš (ANO), účastnit se budou i ministři obrany Jaromír Zůna (za SPD) a zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Pavel už dříve avizoval, že se v takovém případě obrátí na Ústavní soud.
Návrh na zahájení řízení ve sporu o rozsah kompetencí přišel v pondělí večer do datové schránky. „Ve věci budou nyní probíhat standardní procesní úkony, podání bude přidělena spisová značka a soudce zpravodaj v souladu s rozvrhem práce,“ uvedla Číhalíková Sedláčková.
Pavel konkrétně žádá, aby Ústavní soud deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu, dále aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí a aby stanovil vládě povinnost poskytnout prezidentovi republiky veškerou součinnost.
Babiš v pondělí uvedl, že případnou kompetenční žalobu vidí Babiš jako zbytečnou. Argumenty jsou prý jasné. Prezident se podle něj vžil za bývalé vlády do role lídra v zahraniční politice. Současný kabinet má ale podle Babiše dostatečné kompetence a chce zahraniční politiku sám aktivně vést.
Vláda odstavila prezidenta ze summitu NATO. Macinka slaví, ale je tu důvod, proč se to jemu i Babišovi vymstí
Ústavní soud na základě ústavy rozhoduje ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy. Týká se to sporů o „příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy“, upřesňuje zákon o Ústavním soudu. Soud může nálezem vyjasnit, který orgán je příslušný vydat rozhodnutí v konkrétní věci, případně může zrušit starší rozhodnutí, kterým si orgán nějakou kompetenci přivlastnil, anebo ji popřel.
Spory o rozsah kompetencí jsou v agendě Ústavního soudu poměrně vzácné. V minulosti se zabýval například tím, zda prezident potřebuje kontrasignaci premiéra při jmenování guvernéra a viceguvernérů České národní banky. Dospěl k závěru, že prezident je může jmenovat samostatně, bez kontrasignace. Od podání návrhu k rozhodnutí tehdy uplynuly dva měsíce. Další kompetenční spory se týkaly přidělování soudců k Nejvyššímu soudu a jmenování jeho místopředsedy. V obou případech Ústavní soud určil, že ministr spravedlnosti, respektive prezident, potřebují předchozí souhlas předsedy či předsedkyně Nejvyššího soudu s těmito personálními kroky.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
