Vláda chce snížit z 2000 na 1600 maximální počet vojáků, kteří by v příštích dvou letech mohli být nasazeni na obranu východního křídla NATO. V uplynulých letech bylo naopak posilováno kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Se snížením počítá návrh zahraničních armádních misí, který dostal k prosouzení parlament. Senátní výbor pro obranu bude návrh projednávat za týden.
Snížení maximálního počtu vojáků kabinet v návrhu nijak nezdůvodnil. Server iROZHLAS.cz ale s odvoláním na ministerstvo obrany již dříve uvedl, že maximální kapacita nikdy nebyla naplněna a že snížení souvisí i s rozpočtovými úsporami. Podle návrhu letos v květnu bylo na Slovensku, v Polsku, v Litvě a v Lotyšsku nasazeno celkem 427 vojáků. Návrh nadále počítá s případným nasazením také v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, nově pak i ve Finsku. Zapojení české armády v těchto zemích by záviselo na konkrétních potřebách aliance.
Loni mohlo v cizině podle plánu armádních misí sloužit celkem až 2666 českých vojáků, letos až 2571 vojáků. Příští rok by to mohlo být 2091 vojáků, o rok později 2066. Náklady na zahraniční operace včetně projektů rychlého dopadu vyčíslila vláda maximálně na 2,542 miliardy korun v příštím roce a 2,437 miliardy korun v roce 2028. Náklady na loňské a letošní vyslání vojáků do zahraničních operací byly bývalou vládou vyčísleny celkem na 4,3 miliardy korun.
Zvýšit se má naopak ze 40 na 60 počet vojáků zapojených do výcviku ukrajinských bojovníků v zemích mimo EU, v rámci EU zůstává limit na 100. V Česku bude moci být na výcviku nejvýše 100 ukrajinských bojovníků, zatímco dosud jich mohlo být až 800. Vláda to zdůvodnila klesající potřebou. Ještě loni bylo v Česku vycvičeno celkem 564 ukrajinských vojáků. Z 20 na 30 se má zvednout počet vojáků k ochraně diplomatického zastoupení na Ukrajině.
Společnost zaseklá sama v sobě. Rusko je pro Evropu jako černá krabička, která ji může nepříjemně zaskočit
Z 50 na 25 přespříští rok zřejmě klesne počet vojáků v rámci mise KFOR v Kosovu, kde příští rok ukončí své působení čeští vojenští policisté. Podobně ze 200 na 15 klesne v roce 2028 počet českých vojáků v Bosně a Hercegovině v rámci mise EUFOR Althea, do níž byla do loňska vyčleněna také záložní rota jako součást spojeneckých rezervních sil.
Z 20 na polovinu se má snížit i počet českých vojáků v misi NATO v Iráku a v Kuvajtu. Naopak zastoupení vojenských instruktorů z Česka v Mauritánii a v Keni se má zvýšit v obou zemích shodně z 30 na 50. V ostatních misích se maximální počet nezměnil. Návrh má stejně jako v uplynulých dvou letech umožnit působení až 2000 vojáků členských států NATO v Česku.
Náklady na vyslání související s účastí sil v zahraničních operacích ministerstvo obrany vyčíslilo zhruba na 4,3 miliardy korun. Odhadované náklady na posílení obrany východní hranice NATO činí 2,77 miliardy korun. Náklady spojené s výcvikem ukrajinských vojáků v Česku vyčíslilo ministerstvo na 275 milionů korun.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit









