Černé oblečení či zprávy se zpožděním. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu stávkují, nevylučují ani další protesty

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) v pondělí vstoupili do čtyřiadvacetihodinové výstražné stávky. Protestují proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Diváci a posluchači mohli stávku po celý den zaznamenat na všech stanicích s výjimkou dětských kanálů Déčko a Rádio Junior. Iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně, která stávku vyhlásila, nevylučuje další protesty. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že vláda změnou financování pouze plní svůj program.

Komentář Petra Honzejka

Co se rozčilujete, vždyť jen rušíme poplatky! Skutečné záměry vlády s ČT a ČRo odhaluje šest brutálních manipulací

16. 6. 2026 ▪ 6 min. čtení

Změnu financování a snížení peněz na provoz ČT a ČRo vláda odůvodňuje mimo jiné i úsporami. Koaliční politici tvrdí, že nezávislost ČT a ČRo tím není nijak ohrožena a podobný model funguje i v dalších zemích Evropské unie. Navzdory plánu zrušit poplatky zcela v pondělí vláda vydala kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení, vyplývá z webu úřadu vlády.

Vládní návrh na změnu financování ČT a ČRo přiznává médiím veřejné služby zhruba o 15 procent méně peněz, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků. Rozpočty obou institucí se mají snížit proti letošku celkem o 1,4 miliardy korun a podle ČT a ČRo to povede k omezení výroby pořadů a propuštění 450 až 700 zaměstnanců ze 4250. Poslanecký návrh by podle odhadu předkladatelů v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) veřejnoprávní média připravil o stamiliony korun. Prioritní je podle Nachera vládní návrh.

Na programech ČT i na webech rozhlasu a televize se od půlnoci objevuje vysvětlující lišta a QR kód s odkazem na podrobnosti o stávce, do níž se zapojily stovky zaměstnanců a spolupracovníků televize a rozhlasu. Zprávy na programu ČT24 i některé další pořady včetně sportovních či publicistických začínají od půlnoci s minutovým zpožděním, do té doby jsou na tmavé obrazovce hodiny odpočítávající minutu a vysvětlující text. Na webech, teletextu, digitálních službách či sociálních sítích je kvůli omezení práce stručnější obsah, než je obvyklé.

V Českém rozhlase se třikrát za den spojilo vysílání všech stanic s vysvětlujícím příspěvkem a minutou ticha za veřejnoprávní média, informace o stávce zazněly i v dalších nezpravodajských pořadech na jednotlivých stanicích během dne.

Stávkující zaměstnanci obou médií v pondělí přišli do práce v černém oblečení, před budovou rozhlasu i televize se konaly happeningy a protestní shromáždění. Zásahy do vysílání ČT a ČRo podle organizátorů neporušily zákon ani závazky veřejné služby.

Lidský řetěz účastníků happeningu krátce před polednem obemknul budovu Českého rozhlasu na pražských Vinohradech. Mluvčí ČRo Lidija Erlebachová novinářům sdělila, že do stávky v rozhlase se oficiálně připojilo přes 1000 pracujících. Další ji podporují, ale kvůli závazku plnit veřejnou službu jsou v práci.

Stovky zaměstnanců České televize oděných v černém se v poledne sešly před budovou zpravodajství na Kavčích horách k hodinovému protestnímu shromáždění. Šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal upozornil na možné zásahy do investigativních pořadů typu Reportéři, omezení regionálního a zahraničního vysílání nebo pořadů z kultury a vědy. Podle něj nejde jen o peníze, ale o nezávislost veřejnoprávních médií. ČT a ČRo jsou podle něj v největším ohrožení ve své historii.

Boj o poplatky skončí před Ústavním soudem i Evropskou komisí, slibuje opozice

19. 6. 2026 ▪ 3 min. čtení

Představitelé stávkového výboru uvedli, že výstražná stávka je teprve začátek a jsou připraveni hájit veřejnou službu všemi dostupnými demokratickými prostředky. Redaktorka a členka stávkového výboru iniciativy Veřejnoprávně Eliška Záleská ČTK řekla, že nyní budou jednat o tom, jak postupovat dál. Pokud bude vláda dál prosazovat změny na financování, chtějí přiostřit a udělat něco většího. „Bereme tohle jako takový první krok, který jsme doufali, že bude poslední, ale my spíš předpokládáme, že budou potřeba další,“ uvedla Záleská.

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek i generální ředitel ČRo René Zavoral uvedli, že obavy stávkujících zaměstnanců chápou. „Budu kontaktovat pana premiéra, protože si myslím, že ta schůzka je nevyhnutelná. Ale pokud vím, tak on deklaroval, že ji také chce,“ řekl Chudárek. Podle Zavorala má stávka upozornit na nebezpečí, které s vládními změnami přichází.

Podporu veřejnoprávním médiím vyjádřili politici opozice, některé neziskové organizace nebo nová ombudsmanka Eva Kostolanská, dětský ombudsman Martin Beneš, jejich zástupce Vít Alexander Schorm i zaměstnanci brněnské Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí.

Pod iniciativu Veřejnoprávně se dosud podepsalo 3500 ze zhruba 4250 zaměstnanců ČT a ČRo, přičemž z ČT je to 2300 podpisů. Iniciativa zatím podle mluvčího ČT Michala Pleskota neoznámila počet stávkujících zaměstnanců televize. Ti, kteří stávkují, nejsou podle zástupců Veřejnoprávně v době protestu placeni a budou kráceni na mzdách.