Z poradních orgánů vlády už odešlo přes 50 lidí. Odboráři na Úřadu vlády budou stávkovat, na rizika upozornil i ombudsman

Odbory na Úřadu vlády vyhlásily na pátek stávku. Stávkovat bude zhruba 60 pracovníků. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. O rozhodnutí uspořádat protest informovala odborová organizace Straka v tiskové zprávě. Podporu jim vyjádřili i odboráři dalších státních organizací. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha v reakci uvedla, že platí její dopolední vyjádření, že většina kritiky převodu agend je neopodstatněná.

ČTK zjišťuje reakci premiéra Andreje Babiše (ANO), který je na cestě na summit v Černé Hoře.

Odvolávali se na analýzu, rozhodli ale jinak. Co (ne)stojí v dokumentu, kvůli které měl Babiš rušit zásadní agendy

4. 6. 2026 ▪ 4 min. čtení

S vedoucí Úřadu vlády se odboráři setkali ráno, z jednání podle nich vyplynulo, že rozhodnutí o přesunu agend ochrany lidských práv, duševního zdraví či závislostí z Úřadu vlády na ministerstva je politické a už nelze změnit. Bartha ČTK dopoledne sdělila, že většina kritiky převodu agend je neopodstatněná a oficiální přesuny pracovníků na jednotlivá ministerstva jsou už v běhu, podepíší se v těchto dnech.

Odpoledne na dotaz ČTK sdělila, že respektuje rozhodnutí odborářů jako vyjádření postoje k aktuální situaci a je otevřená další diskusi. „Dále z mé strany byla učiněna nabídka, že v průběhu příštího týdne s nimi osobně navštívím přebírající resorty a budu iniciovat setkání s jejich vedením, aby zaměstnanci dostali jasná ujištění i z této strany,“ uvedla.

Podle odborů se nejedná pouze o technicko-organizační změnu, může mimo jiné způsobit odchod zkušených odborníků. Ocenily sice, že vedení Úřadu vlády chce dál jednat, ale problémem podle odborářů je, že úřad trvá na podpisu delimitačních protokolů, tedy dokumentů k předání agend, už v pátek 5. června. „Sociální dialog má smysl jen tehdy, pokud je stále možné o výsledku jednat. Pokud budou delimitační protokoly podepsány, půjde o nevratný krok. Jednat o zárukách až po podpisu protokolů působí spíše jako potvrzení již učiněného rozhodnutí než jako skutečný dialog,“ uvedl jeden z mluvčích stávky Ondřej Medal.

Otřesy na Úřadu vlády pokračují. Šedesát expertů navrhlo Babišovi kompromis, premiéra to ale nechává chladným

1. 6. 2026 ▪ 4 min. čtení

Ke stávce se podle mluvčí Pavly Chomynové připojilo zhruba šest desítek osob. ČTK řekla, že jejich seznam předají organizátoři protestu vedení úřadu. V pátek nebudou pracovat a část se zúčastní tiskové konference, na které budou zástupci stávkujících informovat o očekávaných dopadech rozhodnutí. Akce se podle pozvánky zúčastní bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, bývalý národní koordinátor pro protidrogovou prevenci Josef Radimecký a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podporu stávce vyjádřili i odboráři z ministerstev a dalších státních orgánů, kteří se dnes sešli na jednání sekce ústředních orgánů státní správy Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO). Převod agend se podle nich řeší ve spěchu, což může ohrozit funkčnost agend. „Jelikož projednání příprav reorganizace a systemizační úpravy patří k běžným úkonům, je nepochopitelné, proč u tak velké změny nebyly dodrženy zákonné postupy. Zvláště když může být ohrožen výkon služeb pro veřejnost,“ oznámila sekce v prohlášení pro média.

„Jednoznačně podporuji cíle stávkujících a jsem připraven se svým týmem poskytnout odborářům pomoc, především právní,“ uvedl předseda OSSOO Pavel Bednář. Podporu stávkujícím podle něj vyjádřil i předseda odborové konfederace Středula.

Ministři spravedlnosti, kultury, práce a zdravotnictví by měli s Bartha uzavřít do pátku protokol o předání přesouvaných odborů a oddělení včetně lidí, projektů a peněz. Návrh s přesunem agend, který předložili Bartha a premiér Andrej Babiš (ANO), vzbudil kritiku odborníků i dotčených zaměstnanců.

Odešlo už přes 50 odborníků

Z poradních orgánů úřadu vlády odešlo kvůli přesunu agend pod ministerstva přes 50 odborníků. U kulatého stolu na téma Budoucnost lidskoprávní agendy pořádaného ve Sněmovně opozicí to řekla bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle informací na webu úřadu vlády v nich zasedá zhruba 150 lidí. V diskusi další členové lidskoprávních rad a výborů uvedli, že tento krok také zvažují. Poslankyně ODS Eva Decroix chce navrhnout vznik sněmovní komise či platformy, aby zůstala jejich expertiza pro stát zachovaná.

"Jejich podněty jsou často kritické k jednotlivým ministrům nebo jednání vlády. Úředníci byli pod zmocněnkyní (pro lidská práva) právě proto, aby měli jistou nezávislost vůči jednotlivým ministrům," uvedla v debatě další bývalá zmocněnkyně pro lidská práva a do roku 2022 zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.

Obává se, že pod jednotlivými ministerstvy nebudou moci pracovat tak nezávisle jako dosud. "S každou vládou ten zmocněnec tak trochu bojoval," doplnila. Laurenčíková ve funkci skončila spolu s vládou Petra Fialy (ODS) loni v červnu, její nástupkyní současný premiér Andrej Babiš (ANO) jmenoval poslankyni Taťánu Malou (ANO).

Rada vlády pro lidská práva má podle informací na webu 29 členů. Spadá pod ni devět výborů, například pro práva dětí, obětí, cizinců, starších či LGBT+ lidí. Každý výbor má mezi 15 a 28 členy, dohromady jde o více než 150 lidí.

Vláda předminulé pondělí schválila na návrh Babiše a vedoucí úřadu vlády Tünde Barthy přesun agendy lidských práv a protidrogové politiky do čtyř ministerstev. Přemístit by se od 1. července mělo i zázemí osmi vládních rad, na úřadu vlády zůstane jen kancelář zmocněnkyně pro lidská práva Malé a zmocněnkyně pro duševní zdraví a závislosti Dity Protopopové.

Kabinet záměr, kvůli kterému vstoupily do stávkové pohotovosti odbory úřadu vlády, hájí úsporami a lepší koordinací jejich práce. Podle Šimůnkové vedoucí úřadu vlády Bartha argumentovala tím, že lidskoprávní agenda je pro úřad extrémně zatěžující. Rada proto navrhla, aby ji podřídila novému vrchnímu řediteli sekce, který by samotné vedoucí úřadu od administrativy ulevil.

K lidskoprávní agendě se na úřadu vlády vážou i dotační tituly, na práci poradních orgánů se váže i rozdělování peněz včetně evropských fondů. Podle Laurenčíkové úplně zaniká například oddělení paměťových agend s dotačním programem, který rozděloval 30 milionů korun. Decroix vyzvala zástupce jednotlivých oblastí, aby v nich analyzovali, kde případně hrozí problémy s čerpáním evropských fondů.

"Evropská komise je informovaná a vnímá to jako velmi problematické," dodala Laurenčíková. Země OSN podle ní musí své kroky v lidských právech pravidelně obhajovat, další jednání bude na začátku příštího roku v Ženevě.

Ombudsman Stanislav Křeček na jednání řekl, že jeho úřad zaslal premiérovi k přesunům agendy dopis. Ombudsmani v něm poukazují na možná rizika spojená s oslabením koordinace lidskoprávních agend. Považují za nezbytné, aby vláda před reorganizací stanovila konkrétní záruky zachování funkčnosti systému, například zachování silného jednotného koordinačního místa pro lidskoprávní agendy na vládní úrovni, určení konkrétní osoby nebo útvaru s odpovědností za meziresortní koordinaci lidskoprávních politik nebo vytvoření přechodového plánu s jasnými termíny, odpovědnostmi a mechanismem vyhodnocení dopadů reorganizace po předem stanovené době.

Další kroky má v plánu i Senát. Podle předsedy senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry bude pořádat k tématu veřejné slyšení. Opoziční poslanci chtějí také požádat o schůzku premiéra, který opakovaně deklaroval, že rozhodnutí o přesunu agend je konečné.