Vláda ANO, SPD a Motoristů nebude ve státním rozpočtu navyšovat výdaje na obranu, řekl po pondělním zasedání koaliční rady novinářům předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). Dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu jsou plus minus dostačující, uvedl. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Zástupci nyní opozičních stran Okamurova slova zkritizovali, stagnace obranných výdajů podle nich ohrožuje bezpečnost ČR.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním zasedání schvalovat návrh rozpočtu na letošní rok. Česko aktuálně hospodaří v rozpočtovém provizoriu. Okamura řekl, že rozpočet bude prezentovat ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Upřednostnili jsme peníze českým občanům, peníze pro české občany, ne na zbrojení. My skutečně nebudeme navyšovat peníze na zbrojení, nebo chcete-li na obranu. Ta dvě procenta HDP jsou plus minus dostačující,“ uvedl Okamura.

Rozhodnutí koalice, že náklady na obranu budou stagnovat, ohrožuje podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bezpečnost ČR. "Je to přímý důsledek vydíratelnosti slabého premiéra Andreje Babiše ze strany xenofobního a národoveckého SPD," napsal na síti X. STAN bude při jednání o rozpočtu navrhovat navýšení životně důležitých investic do obrany, dodal.

Česko se nenavyšováním výdajů staví do role černého pasažéra kolektivní obrany v NATO, míní šéf KDU-ČSL Marek Výborný. "To je špatná zpráva především pro bezpečnost našich občanů a pro naše spojence ke kterým se tímto stavíme zády. A za to Andreje Babiše (americký) prezident (Donald) Trump opravdu chválit určitě nebude," doplnil. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel na X uvedl, že Babišovým plánem je slabé Česko. "Dnes se s SPD postarali o to, že se výdaje na obranu nebudou navyšovat. Slabý premiér, silní vyděrači. Výsledek? Ohrožená bezpečnost země," napsal.

V současnosti NATO vyžaduje od svých členů, aby na obranu dávali dvě procenta HDP. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun. Výdaje představují 2,02 procenta HDP, což splňuje český zákon i současný spojenecký závazek. Loni v červnu se ale státy NATO dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice.

Současný kabinet v programovém prohlášení o růstu obranných výdajích nijak nemluví. Hnutí ANO opakovaně uvedlo, že nezpochybňuje vydávání dvou procent HDP. Babiš ale v minulosti uvedl, že nové cíle NATO nejsou realistické.

Prezident Petr Pavel o víkendu v televizi Nova řekl, že Česko musí naplňovat svůj závazek o výši obranných výdajů, který přijalo vůči NATO, pokud chce čekat bezpečnostní garance. Jestli země na tento závazek rezignuje, musí politici podle Pavla jasně říct občanům, jak jinak zajistí jejich bezpečnost.

Řehka má podle Okamury mlčet

Okamura se také vyjádřil k náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi. Ten je podle šéfa sněmovny podřízený ministrovi obrany Jaromírovi Zůnovi (za SPD) a nemá si dělat vlastní tiskové konference. Podobně se už v sobotu vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO). Reagovali tak na páteční vyjádření Řehky ke sporu kolem možnosti poskytnout čtyři letouny L-159 Ukrajině. Zůna má podle Okamury mnohem větší zkušenosti a jeho stanovisko je správné. Záležitost považuje za uzavřenou.

Okamura v pondělí řekl, že Řehka nemá jeho osobní důvěru. Připomněl, že šéf armády by měl v létě skončit ve funkci, jeho nástupce vybere vláda SPD, ANO a Motoristů. „Nechápu, proč náčelník generálního štábu dělá vlastní politiku, když je podřízený ministrovi obrany,“ uvedl předseda sněmovny. Vyjádření by měla být v souladu s kompetencemi, přičemž o vyřazení jakéhokoli vojenského materiálu rozhoduje vláda, dodal.

Diskuse o možnosti poskytnout Ukrajině několik menších letounů pro obranu proti ruským dronům začala v polovině ledna, když tuto možnost zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země. Koalice následně podpořila stanovisko Zůny, podle kterého armáda letouny potřebuje a Česko je Ukrajině prodat nemůže. Zůna odkazoval na stanovisko armády.

Řehka ale v pátek novinářům řekl, že armáda byla připravena letouny pro Ukrajinu vyčlenit. Na stanovisko armády opakovaně poukazoval i Pavel, podle něhož by dodávka čtyř strojů L-159 nijak nenarušila obranyschopnost Česka. Řehka současně zdůraznil, že dodání vojenské techniky na Ukrajinu je výsostně politické rozhodnutí.

Armáda v aktuálním stanovisku podle Řehky uvedla, že přestože letouny nejsou nepotřebné, jejich darování by neohrozilo bezpečnost České republiky. Babiš poukazoval na to, že současný ministr obrany i jeho předchůdkyně Jana Černochová (ODS) opakovaně říkali, že letadla armáda potřebuje. V sobotu premiér rozmíšky označil za umělý problém. Pavel, který minulý týden ohlásil ambici prezidentský mandát obhajovat, už podle Babiše vede volební kampaň. V reakci na Řehku Babiš doplnil, že šéf armády by udělal lépe, kdyby mlčel.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam