Sněmovna schválila rozpočet se schodkem 310 miliard korun. V dobrých časech by stát neměl zvyšovat zadlužení, říká ekonom

Sněmovna ve středu schválila státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Jde o první rozpočet, který předložila koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů v čele s Andrejem Babišem (ANO). Poslanci během závěrečného schvalování přidali mimo jiné 800 milionů korun na podporu sportu. Opozice se svými návrhy na přesuny peněz neuspěla.

Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice. Proti hlasovalo 88 poslanců opozice.

Komentář Julie Hrstkové

Na úspory zapomeňte, politici chápou rozpočet jako bezedný bankomat. Čeká se, až se ucho utrhne

9. 3. 2026 ▪ 4 min. čtení

Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Příští týden o něm chce ale jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (oba ANO).

Komentář Luďka Vainerta

Politika na prvním místě. Prezident se odsoudil do role automatu podepisujícího každý rozpočet

26. 2. 2026 ▪ 4 min. čtení

Schválení státního rozpočtu ukončí letošní rozpočtové provizorium a uvolní ruce vládě ke zvýšení výdajů a k naplnění vlastních priorit. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozornili, že schodek 310 miliard korun je v době hospodářského růstu poměrně vysoký a část deficitu slouží i k pokrytí běžných výdajů. 

„Provizorium znamenalo, že stát mohl každý měsíc utratit maximálně jednu dvanáctinu loňských výdajů. Protože ale trvalo jen relativně krátce, významné dopady na ekonomiku neočekáváme,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka upozornil, že omezení výdajů v rozpočtovém provizoriu přispělo k nižším deficitům v prvních dvou měsících letošního roku ve srovnání s loňskem. „Konec rozpočtového provizoria znamená rozvázání rukou vlády, která může posilovat výdaje, aby plnila svůj program a své priority. S tím se bude pojit růst tempa zadlužení. Příjmy státního rozpočtu totiž dlouhodobě nepokrývají jeho výdaje,“ uvedl Peterka.

Analytici byli kritičtí ke schválenému deficitu, který by měl meziročně vzrůst o 19 miliard korun. „Schodek ve výši 310 miliard korun je na období, kdy ekonomika roste a pohybuje se blízko svého potenciálu, poměrně vysoký. V dobrých časech by stát měl spíše vytvářet rezervy na horší období, nikoli dále zvyšovat zadlužení. Jinak si koledujeme o to, že v době příští krize budou schodky ještě větší a jejich následné řešení bude mnohem bolestivější pro domácnosti i firmy,“ varoval Berka.

Peterka upozornil, že schválený schodek překročil limit daný zákonem o rozpočtové odpovědnosti. „Odvolávání se na to, že celkové zadlužení ČR je v porovnání s hrubým domácím produktem (HDP) relativně nízké, nevnímám jako šťastné. Nízká míra zadlužení je správně. Projíst další dluh by bylo zásadní chybou,“ uvedl.

„Růst zadlužení lze obhájit pouze zásadním růstem investiční aktivity. K tomu se většina politických stran hlásí, ale při pohledu na rozpočty současné či předchozí vlády, tak se o proinvestičních rozpočtech příliš mluvit nedá. Investice i přes nárůst stále tvoří jen velmi malou část rozpočtu,“ dodal Peterka.

Rovněž Berka vnímá, že většina státních výdajů jde na spotřebu a stát si zčásti půjčuje i na běžný provoz. Uvítal nicméně, že návrh současné vlády napravil nesoulad mezi státním rozpočtem a rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který vyplýval z návrhu předchozí vlády. „To je rozumný krok, protože zastavovat už rozjeté dopravní stavby by bylo drahé a neefektivní,“ uvedl.

„Celkově jde o rozpočet, který je pro dnešek ještě zvládnutelný, ale pro zítřek málo ambiciózní. Nejde o žádný rozpočtový armagedon, ale promarňuje se období relativně dobré ekonomické kondice, kdy bylo možné veřejné finance více ozdravit a silněji podpořit investice do budoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky,“ uzavřel Berka.