Premiér Petr Fiala se chtěl snažit, ale dopadlo to… jako (skoro) vždy v českém případě. Češi na Evropské unii pořád něco kritizují, ale když mají příležitost to změnit, raději nepřijdou. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!
Vsaďte se
Ekonom Petr Bartoň tvrdí, že Donald Trump zavedením cel na dovoz jen hrozí, ale ve skutečnosti to neudělá. Prostě proto, že mu už nepůjde o zvolení na další období, takže nebude nucen dodržet zjevně nevýhodný slib. Je to ale ojedinělý názor – čeští i zahraniční experti soudí, že jestli Trump nějaký předvolební slib dodrží, bude to právě tenhle. Nutně nemusí jít o cla na veškerý dovoz, možná se dočkáme jen tarifů na auta. Ale to by v jistém ohledu mohla pro EU být ještě horší zpráva. Dopady případných Trumpových cel na Česko přitom mohou být docela dramatické. Vše podstatné se dozvíte tady.
Prosvištíme si: Fiala chyběl
Česko teď má v Evropě velké téma, snaží se ulevit automobilovému průmyslu, který padá do krize. Vláda shání podporu dalších zemí EU a ministr dopravy Martin Kupka veřejně prohlásil, že premiér Petr Fiala téma se svými kolegy zvedne na summitu v Budapešti 8. listopadu. Jenže Fiala předčasně odjel domů a nezvedl nic. Sešlo tak i z jeho plánované schůzky s německým kancléřem Olafem Scholzem – Fiala ho měl podle původních plánů v Budapešti získat pro podporu českého stanoviska. Okolnosti vysvětluje podcast Bruselský diktát. Zkrácená verze je tady, celý díl na Herohero, Gazetisto a Forendors.
Nejméně pět
U emisí z aut jde konkrétně o to, že Česko shání podporu pro společný česko-italský požadavek, aby EU zmírnila pokuty, které na automobilky pravděpodobně dopadnou za to, že k roku 2025 nezvládnou snížit průměrné emise svých vozů tak, jak se předpokládalo. Podle mých informací to v tuto chvíli vypadá, že by se k dokumentu mohli připojit Slováci, Rumuni, Bulhaři, Rakušané a Chorvati, možná i Poláci. Francie je taky pro, ale – na rozdíl od Prahy a Říma – nechce zpochybňovat zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem v roce 2035. Ministr Kupka, na poli emisí u aut tradičně aktivní, o tom všem v úterý vyjednával v Bruselu v Evropské komisi a s europoslanci.
Výpisek z…: newsletteru
„Situace, kdy jsme se mohli schovávat za USA, končí tak jako tak. S Kamalou by to bylo pomalejší, s Donaldem to bude brutálnější. Měli jsme roky na to, abychom se připravili. Upřímně řečeno, připraveni nejsme.“
Federico Fubini, komentátor deníku Il Corriere della Sera, ve svém newsletteru Whatever it takes.
Pohoršený Vondráček
Radek Vondráček (ANO), někdejší předseda Poslanecké sněmovny, se pohoršil nad tím, že se Fiala nechal na summitu v Budapešti zastupovat svým polským kolegou Donaldem Tuskem, a nikoliv slovenským premiérem Robertem Ficem. „Proč nás nezastoupí nám nejbližší Slováci? To jsme to dopracovali,“ napsal Vondráček. Když byl premiérem Andrej Babiš, taky se ne vždy nechal zastupovat slovenským kolegou, ale někdy dal přednost Polákovi. A to z celkem pochopitelných důvodů.
Radši hrůzný konec…
než hrůza bez konce. I tak lze pohlížet na rozpad německé vládní koalice. Lidé z bruselské bubliny vám řeknou, že s touhle německou vládou byla skutečně potíž – často se prostě nebyla schopná vyjádřit, co Berlín v EU vlastně chce, protože se koaliční partneři nedokázali domluvit mezi sebou. A v domácí politice to platilo dvojnásob, vláda tak byla velmi nepopulární. Jenže co v Berlíně přijde po ní? „Německá politika je chycena v pasti triády sociálních výdajů, výdajů na obranu a rozpočtových pravidel. Předmětem politického souboje bude, co z toho obětovat.“ Víc v tomto článku.
Takže dobrý den, pane Babiši! Aneb co by si měl šéf hnutí ANO nechat vysvětlit
Dobrý den? Kéž by
Minule jsem napsal, že Andrej Babiš své okolí častuje slovy „Takže dobrý den…“, když si myslí, že daný člověk neví něco, co je naprosto zřejmé. Vzápětí mi napsali lidé, kteří Babiše znají zblízka, že to ve skutečnosti říká trochu jinak: „No dobré ráno, pane/paní X.“ Ano, popletl jsem to. A tak se omlouvám a posílám si písničku.
Co si přečíst
• Babiš, Orbán, ale i Meloniová nebo Vondra – tito politici podpořili Donalda Trumpa, ale ten pro ně chystá několik nepříjemných překvapení.
• Proč má Německo takové problémy? Málokterý analytik a komentátor má tak originální (a někdy kontroverzní) pohledy jako Wolfgang Münchau (Eurointelligence, dříve Financial Times). O kondici Německa právě vydal knihu.
• Evropská investiční banka v Česku působí skoro 30 let a utratila tu skoro 30 miliard eur. Co plánuje dál? Rozhovor s šéfkou její kanceláře v Praze. A tady se k ní můžete přihlásit na (dobře placenou) pětiměsíční stáž.
Evropa podle…
Henry Foy, šéf bruselské kanceláře Financial Times, autor newsletteru Europe Express
V geopolitických vášních vyvolaných zvolením Donalda Trumpa se toho hodně napsalo o tom, že by Viktor Orbán v Maďarsku, Giorgia Meloniová v Itálii nebo dokonce Donald Tusk v Polsku mohli hrát roli mostu mezi transatlantickými spojenci. Proč by tu roli nemohla hrát Praha? Je pevným americkým spojencem, výdaje na obranu jako na zavolanou dosáhly dvou procent HDP, její geografická poloha i historická zkušenost by jí umožňovaly hájit zájmy Evropy, a zároveň se snažit uspokojit Trumpovu nacionální rétoriku ve stylu „Amerika na prvním místě”. Česko by mělo zvážit, jaké má možnosti, aby si získalo Trumpovu přízeň. Alternativa je mnohem horší.
Co si poslechnout/kam zajít
• Jeden slovenský novinářský kolega dělá velmi zajímavý podcast v angličtině o dění ve světě, kam zve renomované zahraniční experty. Témata jsou hodně aktuální.
• Co pomohlo Trumpovi zpět do Bílého domu? Vysvětlení je překvapivě jednoduché.
• Jak se Estonsku, Litvě a Lotyšsku žije s Ruskem za zády? Veřejná přednáška.
Tečka
Stanovíte závazné kvóty na počet transsexuálů v továrnách? zeptala se Stéphana Séjourného, francouzského kandidáta na eurokomisaře, jedna europoslankyně z francouzské krajní pravice. Myslela to ironicky, ale podobně hloupých, úplně zbytečných výroků padla během slyšení budoucích eurokomisařů v Evropském parlamentu řada. Jako celek byla slyšení přehlídkou vágních frází, kdy kandidáti na jednotlivé, vesměs velmi obecné otázky odpovídali tak, aby nikoho moc nenaštvali a prošli. Mísily se fráze o nutnosti boje se změnami klimatu s frázemi o nutnosti podpořit konkurenceschopnost. Jak to KONKRÉTNĚ skloubit, to jsme se nedozvěděli. A vlastně ani dozvědět nemohli. Slyšení nejsou platformou pro tříbení názorů a postojů, ale politickým tyjátrem, jehož existence nemá žádnou oporu v evropských smlouvách. Vymohli si ho sami europoslanci. Ale za dobu, co existuje, mu nedokázali vtisknout smysluplnou podobu.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist