Že alkohol a cigarety výrazně škodí lidskému organismu, není nic nového. Lidé holdující těmto neřestem ale zřejmě netuší, jak přesně na tom jejich cévy po letech kouření nebo nadměrného pití alkoholu skutečně jsou. Prozradit to může výpočet cévního věku. Ten napoví, za jak dlouho se céva může zúžit tak, že hrozí její úplné ucpání. Čisté cévy jsou klíčové pro zpomalení procesu stárnutí.

Častým onemocněním cév je takzvaná ateroskleróza. Rizikové faktory pro její vznik jsou kromě zmíněného kouření, nezdravé stravy nebo nedostatku pohybu taky vysoký krevní tlak a cholesterol, obezita, cukrovka nebo genetické predispozice.

Při ateroskleróze se v cévách hromadí například tukové usazeniny a cévy se tak s postupujícím onemocněním více a více zužují. To vede často k vytvoření krevní sraženiny, která může cévu buď zcela zablokovat, nebo může být unášena krevním řečištěm a ucpat pak cévu jinde. Právě tak vzniká embolie.

Podle toho, která část těla je aterosklerózou postižena, se mohou objevit další zdravotní problémy, jako třeba ischemická choroba srdeční, která je spojená s rizikem infarktu myokardu. Pokud se ateroskleróza objeví třeba v krční a mozkové tepně, může člověku hrozit cévní mozková příhoda neboli mrtvice. Ateroskleróza v oblasti ledvinných tepen je pak spojená s rizikem selhání ledvin. 

Ideální hodnoty cévního věku jsou pak takové, kdy je BMI (body mass index – pozn. red.) v normě, stejně tak hodnota krevního tlaku, hodnoty krevních tuků a hladiny krevního cukru.

V jakém stavu cévy reálně jsou – tedy jaký je jejich skutečný věk –, pak ukáže speciální tabulka. Například muž, kterému je 60 let, kouří, jeho systolický krevní tlak je 160 mmHg a celkový cholesterol je 7,0 mmol/l, má podle ní cévní věk 87. Tedy o 27 let více, než je jeho biologický věk.

Například podle Jaromíra Ožany z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc je taková hodnota cévního věku zásadním problémem. „Je zřejmé, že sedmaosmdesátiletý člověk má mnohem větší riziko infarktu a mrtvice než šedesátník. Takový pacient je ve velmi vysokém riziku kardiovaskulární příhody.“

Stárnutí cév je přitom možné zpomalit, zastavit, nebo dokonce částečně zvrátit. A to nejen změnami v životosprávě, ale i pomocí pravidelného užívání léků. Často se kombinuje obojí. „Záleží na stavu konkrétního pacienta,“ doplňuje lékařka Renata Urbanová, která se na onemocnění cév specializuje.

„Rychlost stárnutí cév závisí na době, po kterou jsou rizikovým faktorům vystaveny, ale také na intenzitě jejich působení. Čím více rizikových faktorů na cévy působí, tím se celý proces jejich stárnutí urychluje,“ vysvětluje Urbanová s tím, že negativně se projevuje zejména nezdravá strava, nedostatek pohybu, zvýšený příjem soli, kouření a více než mírná konzumace alkoholu.

Pro zdraví cév se doporučuje zařadit do jídelníčku více ovoce a zeleniny, celozrnné výrobky, luštěniny nebo brambory. Například česnek snižuje podle odborných studií krevní tlak i cholesterol. Cévám prospějí třeba i sardinky, cizrna, čočka, jablka se slupkou nebo červená řepa. 

Stáří cév je také možné si nechat změřit ve vybraných lékárnách. Vyšetření zabere asi deset minut a je podobné klasickému měření tlaku. „Změřit znamená stanovit rizikové faktory a vypočítat kardiovaskulární riziko, zjistit hodnoty BMI, krevního tlaku, stanovit hodnoty krevních tuků nebo provést screening cukrovky,“ popisuje Urbanová.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.