Po policejním zátahu se majitel realitní kanceláře Zdeněk Červinka ve vazbě přiznal, že vybíral úplatky za přidělování městských bytů v Brně. Větší část předával vlivnému politikovi místní ODS Otakaru Bradáčovi. Podle dokumentů, které mají reportéři HN a Aktuálně.cz k dispozici, se přiznal i další muž stíhaný jako člen organizované skupiny, pracovník správy nemovitostí Radim Suchánek.

Do rozkrývání podezření z korupce a machinací s městskými byty Brna-střed nasadili vyšetřovatelé i policejní agenty. Jednomu z nich skupina lidí, kterou měla Národní centrála proti organizovanému zločinu v hledáčku, za úplatek 350 tisíc korun byt skutečně zajistila. Napsala mu také vylhanou žádost, díky níž na pořadníku v nejbohatší části jihomoravské metropole předběhl i sociálně slabé a handicapované žadatele.

Během vyšetřování napíchli policisté i mobil šéfa radniční bytové komise Otakara Bradáče. A zachytili telefonáty, které jeden z předních členů brněnské ODS vedl. "Prostředník se Bradáče ptá, zda žije. Bradáč mu odpovídá, že nežije již dlouhodobě, a žije, jen když před sebou vidí peníze. (…) Jakmile ho posype prostředník padesátikorunami nebo dá před Bradáče očuchat pětistovku, ožívá," přepsali jeden z hovorů.

Teď je politik ve vazbě, skončil v ní před dvěma týdny při razii, během níž policisté prohledali byty a kanceláře v souvislosti s manipulacemi při privatizací brněnských městských domů. 

Vyšetřovatelům podle dostupných informací zatím nic neřekl, opačně se však zachoval jeho blízký spolupracovník Zdeněk Červinka. Výpověď majitele brněnské realitní kanceláře, který je rovněž ve vazbě, mají reportéři k dispozici. Policistům přiznal, že na korupci podílel a požádal o status spolupracujícího obviněného. 

"S tím, co se mi klade za vinu, zhruba souhlasím. Něco se mi zdá přehnané, něco bylo jinak. To v průběhu výslechu upřesním," začal svou výpověď Červinka. Následně popsal, že s Bradáčem jsou přátelé už od 90. let. Když se před 15 lety potkali na ulici, kontakt obnovili. Červinka pomáhal Bradáčovi prodávat či pronajímat některé jeho nemovitosti. Pronájmy a privatizace městských bytů údajně nabídli v deseti až 15 případech.

Rakovina a úraz páteře. Jak se lhalo v žádostech o byty

Detektivové dokládají, že lhaní v žádostech organizované lidmi kolem Bradáče nebylo neobvyklé.

Z jednoho žadatele například udělali otce dcery po úrazu páteře, který se stará ještě o tříletou neteř, protože její matka má rakovinu. Podle policistů ale nic z toho nebyla pravda – obchod se nakonec nevydařil, a tak museli členové skupiny klientům vrátit původní úplatek 300 tisíc korun.

Jinému muži zase skupina „přidělila“ družku s dítětem, s níž vztah vůbec neměl.

Červinka sháněl klienty různě – městský byt například zabezpečoval i pro syna své praktické lékařky.

Prostřednictvím komise, která pronajímá nebytové prostory podnikatelům, zase Bradáč pro své „klienty“ zařizoval přidělení prostor či další výhody. „Bradáč se snažil zajistit odpuštění dluhu nebo slevu na nájmu na předmětné nebytové prostory,“ uvádí detektivové. Upozornili například na případ, kdy kvůli Bradáčově tlaku došlo k prominutí dluhů konkrétního podnikatele na nájemném v nebytových prostorech ve výši 50 procent z celkové částky.

Lidé, kteří statisícové úplatky předávali, budou podle policejních dokumentů prověřováni samostatně.

Odměna za zprostředkování. Možná úplatek

Úplatky, které za to podle detektivů od zájemců vybírali, nejprve označil za poplatek za zprostředkování. "Já jsem to tak bral, ale asi to bylo ve skutečnosti něco jiného," připustil, když mu státní zástupkyně Petra Lastovecká připomněla status spolupracujícího obviněného. "Přibližně 50 tisíc bylo z každého úplatku pro mě, zbytek dostal pan Bradáč," uvedl.

Ke členství v organizované skupině se policistům přiznala i Červinkova asistentka a někdejší partnerka Eva Vágnerová. Mimo jiné vykreslila, jak jí Bradáč dal přepočítat 350 tisíc korun v obálce, kterou přinesl jeden ze zájemců o městský byt v Brně. Jménem klienta také založila e-mail, kterým pak komunikovala s úředníky radnice.

Červinka dále vypověděl, že peníze svému příteli obvykle předával ve své kanceláři ve Václavské ulici. "V průběhu tří let jsme se vídali jednou až dvakrát týdně, někdy i vícekrát, ale to bylo ze soukromých důvodů," upřesnil. "Jestli pan Červinka předával panu Bradáčovi peníze? Určitě, ale já osobně jsem u toho nebyla. Předával mu to v kanceláři, nebo v autě," dodala Vagnerová. 

Oba také uvedli, že brněnský politik nosil do jejich kanceláře interní materiály bytové komise, které předsedal. "Nechal mi to třeba na stole a řekl, ať to pak skartuji," dodal majitel realitky. Komise vybírala, kdo byty získá, vše pak schvalovala rada městské části. Uchazeče politici řadili na základě žádostí. Díky nasazení agenta policisté viděli, jak se nimi manipuluje.

Aby si zájemci mohli byty prohlédnout, potřebovala skupina klíče. K jejich předávání se přiznal pracovník Správy nemovitostí Brna-střed Radim Suchánek, ostatními členy skupiny přezdívaný Rajmen. Po zadržení se také rozhodl vypovídat. V říjnových komunálních volbách byl ještě lídrem hnutí ANO v Brně-Černovicích. 

Že dostával za předávání klíčů peníze, zachytily už dříve policejní odposlechy. "Červinka Bradáčovi sdělil, že Suchánkovi za klíče vždy dává tácek (tisíc korun), Bradáč na toto sdělení reagoval, že mu tolik nedává, že tácek je moc. Červinka na to reagoval, že mu vždy dává tácek," přepsali hovory detektivové.

Úplatky jsem nebral, jen 20 tisíc

Suchánek při výsleších zdůrazňuje, že se necítí být členem organizované skupiny. Jako úředník podle svých slov plnil pokyny, teprve loni si prý uvědomil, že to, co dělá, není úplně čisté - přestože mu to šéf bytové komise Bradáč přikázal. 

„Cítím, že jsem nepřekročil žádnou hranici a myslím, že žádné úplatky od těchto osob jsem nepobíral, krom inkriminovaných asi 20 tisíc, které se nastřádaly v průběhu tohoto období," řekl také policistům Suchánek.

Zatímco Červinka přiznal maximálně 16 až 19 schůzek se Suchánkem, pracovník správy nemovitostí uvedl až 40. Policistům řekl, že ho Bradáč úkoloval a že mu také Červinku označil za svoji pravou ruku. "To je člověk, se kterým můžete jednat, jako byste jednal se mnou," citoval policistům slova čelného občanského demokrata.

Navíc Suchánek vyšetřovatelům sdělil, že s Bradáčem a Červinkou komunikoval přes šifrované mobilní aplikace znemožňující odposlechy.

Blízký známý ministra Blažka

Šéfa bytové a dislokační komise radnice Brno-střed udělala z Bradáče ODS po komunálních volbách v roce 2018. Stranu na jižní Moravě vede Pavel Blažek, nynější ministr spravedlnosti, který stejný vládní post zastával už v letech 2012 a 2013 v kabinetu občanského demokrata Petra Nečase. S Bradáčem jsou spolužáci a blízcí známí.

Za hlavní postavy bytových machinací v Brně označil oba muže bývalý starosta jihomoravského Rojetína, obviněný Pavel Hubálek. Oba politici jeho výpověď odmítli s tím, že se Hubálek snaží lží vyvinit z vlastních provinění. Policisté Hubálka viní z podvodu v bytové kauze.

Blažek v nedávné minulosti z pozice ministra tlačil na olomoucké vrchní žalobce, kteří případ dozorují. Kritizoval je za údajnou špatnou práci na základě analýzy, kterou ministerstvo odmítá vydat. Nejprve HN a Aktuálně.cz tvrdilo, že se její výsledky ministr dozvěděl ústně na poradě. Když reportéři požádali o zápis z porady, konstatovalo, že se žádná neodehrála.

Letitá korupce

O tom, že vlivní občanští demokraté přidělování městských nemovitostí v Brně manipulují, detektivům vypověděl starosta Rojetína na Brněnsku Pavel Hubálek, který je stíhán za podvody s městskými byty.

Odkryl jim chod celého systému, do něhož se podle svého vyjádření sám zapojil a občanským demokratům nosil úplatky. A to už v roce 2010. „Hlavní skupinu tvoří Pavel Blažek, Robert Kerndl a Otakar Bradáč,“ označil v roce 2019 nynějšího ministra spravedlnosti z ODS, předsedu jihomoravské buňky strany a šéfa bytové komise městské části Brno-střed.

Všichni tři politici ale jakékoliv nekalosti redakcím odmítli s tím, že se sám Hubálek pouze snaží z případu lživě vyvinit.

Policisté ve sdělení obvinění nyní potvrzují, že na startu jejich prověřování stály mimo jiné poznatky od Hubálka.

V únoru 2019 začali prověřovat, zda tehdy neustanovení pachatelé „nejpozději před 12 lety založili organizovanou zločineckou skupinu působící do současné doby na území města Brna a v jeho blízkém okolí“.

Podle jejich podezření se činnosti skupiny účastní komunální politici z Brna, zaměstnanci magistrátu i jednotlivých městských částí.

Podezřele přidělené byty lidem spjatým s ODS se objevily už v minulosti. Byt získal například někdejší tajemník radnice Brno-střed Stanislav Pšeja, zprivatizoval ho těsně po volbách v roce 2014. Kupní smlouvu podepsal ještě před nástupem nového vedení končící starosta Libor Šťástka. Šťástka dnes vede ODS Brno-střed.

Tři týdny před komunálními volbami v roce 2014 zprivatizovali za 700 tisíc korun třípokojový městský byt také Šťástkovi příbuzní.

Další dva byty naproti sobě radnice přidělila švagrovi dnešní primátorky z ODS Markéty Vaňkové a jeho přítelkyni.