V přírodě i v lidských tělech je jich stále větší množství, přitom o jejich působení společnost mnoho neví. A to, o čem už vědci vědí, je přinejmenším zneklidňující. Na světě existuje zhruba pět tisíc chemických látek spadajících do skupiny PFAS, tedy per- a polyfluoroalkylovaných látek. Jedná se u umělé látky, které mají využití v mnoha výrobcích – od průmyslových mazadel přes hasicí pěny, impregnace na textil, teflonové pánve až po potravinářské papíry, které se jídlem nepromastí. Z nich se pak zejména přes odpad a odpadní vody dostávají do přírody. K lidem pak putují zpět přes pitnou vodu a potraviny. Je to začarovaný a nikdy nekončící kruh.
Nyní české senátory varoval profesor Tomáš Cajthaml, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Jsou to látky, které se v životním prostředí vůbec nerozkládají a neustále se akumulují. Tím jsou toxičtější a toxičtější. V těle se vážou na tuky a způsobují celou řadu zdravotních problémů, zejména rakovinu,“ popisoval. V Senátu v úterý na zasedání stálé komise Voda-Sucho prezentoval výsledky svého dvouletého výzkumu, v němž se zaměřil na monitoring pitné vody v Česku. Ani pro senátory to nebyl příjemný poslech. V usnesení uvedli, že jsou zjištěním zneklidnění.
Cajthaml svůj výzkum ještě nikde nezveřejnil. Celý jej chce publikovat až v odborném vědeckém časopise.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
