Vláda by podle Senátu neměla získat právo odvolávat ministerské státní tajemníky na podnět příslušných ministrů. Podle kritiků by to byl krok zpět k politizaci státní správy. Senát ve středu s touto úpravou vrátil sněmovně novelu služebního zákona. Dolní komora ji bude moci projednávat až v novém roce. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) senátní úpravy odmítl.
Návrh, aby státní tajemníci na ministerstvech už nebyli kárně odpovědní, ale mohli být vládou odvoláni stejně jako náměstek ministra vnitra pro státní službu, předložila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Změnu hájila tím, že režim se sjednotí a odvolání bude dál přezkoumatelné soudem, stejně jako u jiných státních úředníků.
Podle odpůrců by ale změna znamenala odklon od depolitizace státní správy, pokud by každá nová vláda mohla vyměnit všechny státní tajemníky, kteří jsou odpovědni za personální obsazování úředníků na ministerstvech.
Senátoři v novele zachovali prodloužení lhůty, během níž by byli úředníci hodnoceni, ze 40 na 60 služebních dnů. Pokud by úředníkovo působení bylo shledáno nevyhovujícím, měl by mít na nápravu 90 místo 40 dnů.
Novela zavádí také dvoukolový systém výběrových řízení na pozice ve státní správě, který má nahradit dosavadní tři kola. Právě toto ustanovení by podle opozice i odborů umožnilo vládě zbavit se po systemizaci nepohodlných úředníků a obsadit jejich místa lidmi ze spřátelených firem. Do druhého kola by se totiž mohli vedle kariérních úředníků přihlásit i lidé mimo státní správu, pokud mají zkušenost z řídicích funkcí.
Předloha má přinést možnost pružněji obsazovat volná služební místa, a to i maturanty s příslušnou praxí, kteří by se zavázali do devíti let získat předepsané vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání.
Vláda není překvapená
Představitele vládní koalice nepřekvapilo, že Senát poslancům novelu služebního zákona vrátil. Premiér Andrej Babiš (ANO) napsal, že se sněmovna se změnami Senátu seznámí a v lednu rozhodne. Ministr vnitra Hamáček uvedl, že podobné rozhodnutí Senátu se dalo očekávat vzhledem k známým pozicím jednotlivých senátních klubů.
"Rozhodnutí Senátu se dalo očekávat. Senát má složení, jaké má, těžko od něj můžeme očekávat podporu pro naše návrhy. Seznámíme se s návrhem Senátu a sněmovna o něm rozhodne svým hlasováním na lednové schůzi," napsal Babiš.
Podobně reagoval vicepremiér Hamáček. "Vzhledem ke složení Senátu a předem známým pozicím jednotlivých senátních klubů jsem toto rozhodnutí očekával," uvedl.
Předseda KSČM Vojtěch Filip naznačil, že senátní úpravy nemají ve sněmovně šanci na úspěch. "Je právo Senátu změnu navrhnout a právo sněmovny Senát přehlasovat. Náš ústavní systém je parlamentní s absolutní pravomocí právě sněmovny," konstatoval.
Představitelé opozice jsou kritičtí k původní podobě novely. "Je nepřijatelná a jde proti smyslu úpravy," uvedl předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Šéf Starostů a nezávislých Petr Gazdík uvedl, že pokud vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) chtěla odpolitizovat státní správu, nynější se snaží o krok zpět. "Ten zákon se celkově tehdy moc nepovedl, ale tento vládní nápad situaci jen zhoršuje," napsal.
"Názor Senátu je správný. Je dobré zachovat systém apolitických tajemníků, senátoři víceméně zamítli libovolně odvolávat apolitické představitele ministerstev," řekl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
Novelu služebního zákona prosadila koncem října v dolní komoře vládní koalice ANO a ČSSD s pomocí SPD a KSČM. Opozice kritizovala, že změna bude znamenat návrat k politizaci státní správy. Novelu odmítly ze stejného důvodu i uskupení Rekonstrukce státu a Odborový svaz státních orgánů a organizací, podle něhož sněmovní úpravy odstranily jen nejhrubší nedostatky původního vládního návrhu.
