Když premiér v demisi Andrej Babiš spolu s ministrem zemědělství Jiřím Milkem a životního prostředí Richardem Brabcem minulý týden hovořili o důvodech odvolání ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda, zmínili, že ne všichni vlastníci lesů v zemi mají s kůrovcem problémy. A jako vzor uvedli Vojenské lesy a statky (VLS) nebo situaci v národních parcích.

"Ředitel vojenských lesů je absolutně v pohodě, nemá žádný problém. On sice těží desetkrát méně než Lesy ČR, těží 1,3 milionu kubíků, z toho 300 tisíc kůrovce a nemá žádnou kalamitu," říkal Babiš.

Pravda je ale trochu jiná. Kůrovec napadá ve velké míře stromy všech lesních společností, včetně vojenských lesů, samozřejmě zejména na nejvíce postižené severní a střední Moravě. A rozsah kalamity zaskočil všechny.

Vojenské lesy se s kůrovcem potýkají zejména ve vojenském újezdu Libavá u Olomouce, který leží přímo uprostřed území zasaženého dlouhodobě extrémním suchem. "Primárním problémem zde však není kůrovec, ale odumírání kultur v důsledku sucha. Celé Vojenské lesy a statky vloni vytěžily cca 1,7 milionu kubíků dříví, přičemž těžbám naprosto dominovaly nahodilé těžby. Dříví napadené kůrovcem z tohoto objemu tvořilo čtvrtinu," uvedl tiskový mluvčí podniku, který spravuje skoro pět procent lesů v Česku, Jan Sotona.

I takové množství, tedy více než 400 tisíc kubíků kůrovcového dřeva, je však vzhledem k velikosti podniku vysoké.

Zhruba desetkrát větší Lesy ČR vloni vytěžily kvůli kůrovci 2,7 milionu metrů krychlových, vojenské lesy více než sedminu tohoto množství, v poměru ke své velikosti tedy nakonec více než státní lesy.

Letos v dubnu navíc hlavní inženýr divize Lipník nad Bečvou VLS Tomáš Klevar ve Vítkově na Opavsku řekl, že situace vojenských lesů ohledně kalamity plně kopíruje stav u Lesů ČR, stejně jako soukromých či obecních lesů. "Dynamika oslabení porostu je strašně velká," řekl.

Že podobný problém jako Lesy ČR měly i lesy patřící pod ministerstvo obrany, říká i lesnický expert Hnutí Duha Jaromír Bláha. "Na Libavé měly stejný průšvih, také nedokázaly omezit šíření kůrovce, i když možná byly v těžbě přece jen o něco pružnější," řekl Bláha.

Motivem chvály vojenských lesů z úst Andreje Babiše mohou být jeho plány s ředitelem podniku Josefem Vojáčkem. Podle dobře informovaného zdroje z Babišovy blízkosti by se měl Vojáček stát, po vyhlášení výběrového řízení příští vládou, novým ředitelem Lesů ČR. Současného šéfa státních lesů Tomáše Pospíšila ministr zemědělství Jiří Milek jen dočasně pověřil jejich řízením.

V tom, že se kalamita zejména na severu Moravy nevyhnula nikomu, se jinak shodují prakticky všichni, kteří mají s lesy co do činění. Například Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, které získaly v restitucích do správy i lesy v mimořádně postižených oblastech na Jesenicku v okolí Zlatých Hor, už musely vykácet 50 hektarů jen v jediné lokalitě Větrná.

"Celková kůrovcová těžba podniku byla vloni cca 230 tisíc metrů krychlových, tedy 56 procent z celkových těžeb. Letos zápas s kůrovcem začíná ještě dříve, brouk vylétl už v polovině dubna. Těžba kůrovcem napadeného dřeva bude tvořit 70 procent," sdělil Petr Skočdopole, šéf společnosti, která letos kvůli kůrovci přijde o 190 milionů korun.

Skočdopole zároveň připouští, že čeští vlastníci obecně nezareagovali dostatečně rychle a účinně. "Ve strategickém plánování řešení kalamitních stavů v lesnictví je 10 let zpoždění. Dnes nepotřebujeme hledat viníka, ale okamžitě řešit krizovou ekologickou katastrofu," uvedl Skočdopole letos v dubnu v prezentaci na semináři v Poslanecké sněmovně.

Plošnému působení kůrovce odpovídají i čísla, která uvádí současný pověřený ředitel Lesů ČR Tomáš Pospíšil. "Obhospodařujeme necelou polovinu lesů v zemi a vloni jsme vytěžili 2,7 milionu kubíků kůrovcem zasaženého dřeva. Celková kůrovcová těžba v Česku však vloni byla 5,4 milionu kubíků, tedy přesně dvojnásobek. Ukazuje to jasně, že problém ve státních lesích i jinde je podobný," řekl Pospíšil.

V souladu s tím jsou i prohlášení organizací, které vlastníky firem podnikajících v lesnictví sdružují.

"Probíhající klimatické změny způsobují mimo jiné i živelné a kůrovcové kalamity a postihují převážnou většinu vlastníků lesa v České republice, bez rozdílu druhu vlastnictví. Není tedy pravda, že se kalamity vyhýbají vojenským lesům, národním parkům či lesům obecním nebo soukromým," stojí v tiskové zprávě Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků podepsané výkonným ředitelem Ivanem Ševčíkem.

Zmiňování nezasažených národních parků je navíc diskutabilní. V případě Jeseníků se kalamita k hranici rezervace blíží, zasažené stromy lze už nalézt i uvnitř chráněné krajinné oblasti. "Navíc srovnávat národní parky s hospodářskými lesy nemá smysl, mají jiné účely. Na horách má přitom logiku, že jsou smrky v lepším stavu, jsou ve vyšší nadmořské výšce, ve svém přirozeném prostředí, jsou tam odolnější," řekl lesnický expert Hnutí Duha Bláha.

Lesnické organizace spíše kritizují současnou Babišovu vládu, že i ona s řešením dlouho váhala.

"Reakce vlády předchozí i té stávající je pomalá a pomoc státu majitelům lesů při zvládání mimořádné kalamitní situace nedostatečná. To ostatně potvrzuje i výzva Agrární komory ČR předsedovi vlády z počátku letošního března. Do dnešních dnů vláda v této záležitosti bohužel nic zásadního neučinila a kalamita svým rozsahem ohrožuje další části území republiky," uvedl František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR v prohlášení na začátku května.