Pondělní schůzka premiéra Andreje Babiše s předsedou Evropské komise (EK) Jeanem-Claudem Junckerem v Bruselu nepřinesla konkrétní řešení problému kvót na uprchlíky. Babiš večer po jednání novinářům řekl, že debata o reformě evropského azylového systému je dlouhodobá a může skončit i později než v první polovině letošního roku. Babiš dnes absolvoval sérii jednání, kromě Junckera se setkal také s dalšími členy komise.

Babiš Junckerovi zopakoval dlouhodobě známý postoj České republiky a dalších zemí střední Evropy, že přerozdělování žadatelů o azyl mezi země EU není v migrační krizi řešením. Pro bruselské představitele to není novinka, kvůli odmítání kvót je už od jara 2016 zablokována debata členských zemí o návrhu komise na reformu unijního azylového systému. Loni na podzim summit EU potvrdil zájem hledat konsenzuální řešení, teď se o to pokouší bulharské předsednictví EU.

Podle Babiše je možné, že debata se přesune ještě do období rakouského předsednictví ve druhé polovině letošního roku.

"Kvóty jsou problém, který rozděluje Evropu. Chceme vlastně přesvědčit komisi a další členské země o tom, že jsme solidární, že najdeme jiné řešení," řekl večer v Bruselu premiér v demisi Babiš.

Připomněl společný projekt zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, které nedávno výrazně přispěly do fondu na podporu řešení migrace v Africe, spravovaného Itálií. V minulosti také Česko v migrační krizi pomáhalo například vysláním policistů do Slovinska, Maďarska či Bulharska.

"Vyměnili jsme si názory a já to hodnotím pozitivně," komentoval Babiš svou diskusi s Junckerem, kterou vedl ve francouzštině. Získal z ní prý také "nějaký pocit" ohledně možností řešení situace kolem žaloby, kterou Evropská komise podala na Českou republiku za odmítnutí podílet se na jednorázovém přebírání žadatelů o azyl z Itálie a Řecka.

"Budeme to řešit doma, budeme o tom přemýšlet," poznamenal premiér. Připomněl, že Praha má nyní dva měsíce na vyjádření. "Budeme hledat řešení, nějak bych to nechtěl v této chvíli prozrazovat," doplnil Babiš. Důležitá je v této souvislosti podle něj také koordinace dalšího postupu zemí visegrádské skupiny.

Evropská unie se nyní při řešení migrační krize soustředí především na zlepšení ochrany vnějších hranic a rychlejší navracení těch, kdo na azyl v unii právo nemají. Součástí je také intenzivnější spolupráce se zeměmi původu migrantů. "Je otázka, co se dá ještě udělat líp," podotkl Babiš.

Bulharsko do eura pospíchá, my ne

S Junckerem se Babiš bavil také o postoji České republiky ke společné evropské měně. Česko má povinnost euro přijmout, není ale dáno, kdy tak má učinit. Babiš šéfovi komise zopakoval důvody vlažného postoje Prahy k přijetí eura. Juncker podle českého premiéra v demisi naopak opět podotkl, že k přijetí nikdo nikoho nenutí a že každá země si tuto záležitost může rozhodnout sama.

"Bulharsko pospíchá do eura. My nepospícháme," řekl pak před novináři. Eurozóna podle českého premiéra má své problémy a potřebuje reformu. Na vstup České republiky do eurozóny tak podle Babiše není tlak.

Kvůli výpadku příjmů způsobenému brexitem není potřeba navyšovat příspěvky států

Předseda vlády Andrej Babiš si zároveň nemyslí, že státy Evropské unie by po roce 2020 měly výpadek příjmů unijního rozpočtu způsobený odchodem Británie řešit zvýšením svých příspěvků. Evropské hospodářství podle Babiše totiž roste, a tak jedno procento hrubého domácího produktu (HDP) unie, které je nyní stropem pro evropský rozpočet, znamená fakticky větší objem peněz.

"Je otázka, jak to spočítáme. Tím, že rosteme, je vyšší výběr daně z přidané hodnoty, navyšuje se hrubý produkt, takže si to musíme přesně spočítat," poznamenal premiér v demisi a někdejší ministr financí.

V Evropské unii na jaře začíná zásadní debata o dalším víceletém finančním rámci, tedy o podobě evropských peněz na léta 2021 až 2027. Evropská komise varuje, že odchod Británie, která do rozpočtu výrazně přispívala, bude znamenat výpadek asi 12 miliard eur (přes 300 miliard Kč). Částečně jej však podle názoru komise lze vyplnit úsporami, země ale také chtějí výdaje na nové oblasti, jako je řešení migrační krize či bezpečnost.

Komisař pro rozpočet Günther Oettinger proto nedávno oznámil, že podle názoru unijní exekutivy by se měl strop z nynějšího jednoho procenta HDP zvednout na 1,1 či 1,2 procenta.

Součástí debaty o podobě dalšího víceletého finančního rámce bude i podoba unijních fondů, což je pro Česko jako příjemce těchto peněz významné. Babiš po jednání v Evropské komisi novinářům řekl, že Česká republika by měla mít větší slovo v tom, kam tyto peníze reálně poputují. "Dneska máme 14 miliard na internet a nikdo to nečerpá, máme sociální programy, o které není zájem," řekl. Praha proto podle něj potřebuje flexibilitu, aby mohla peníze "transformovat či přesouvat" bez toho, aby bylo nutné žádat o souhlas Evropskou komisi.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist