Vlaky v Česku teď jezdí rychlostí maximálně 160 km/h. První tratí, která bude vysokorychlostní a spoje tam dosáhnou 200 km/h, má být ta mezi mezi Brnem a Přerovem.
Tvrdí to ministerstvo dopravy s tím, že stavební práce by mohly začít v roce 2019 a zatím se počítá s cenou 30 miliard korun.
V současnosti je trať jednokolejná a vlaky tam jezdí rychlostí kolem 80 km/h.
"Proč právě Brno–Přerov? Protože se jen bude upravovat stávající trať," řekl serveru IHNED.cz mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.
Zatímco v daném úseku se tedy plánuje modernizovat současná trať, všude jinde v Česku se pro vysokorychlostní spojení mají stavět úplně nové koridory.
A také proto ministerstvo odhaduje, že dřív než v roce 2025 se jinde než mezi Brnem a Přerovem budovat nezačne. "Pokud to je novostavba, tak je vždy potřeba shoda mnoha subjektů, zejména obcí a krajů. Ty všechny budou muset mít novou trať ve svých územních plánech a tam samozřejmě bývá největší kámen úrazu," tvrdí mluvčí resortu dopravy Novák.
Očekává totiž, že kraje budou mít řadu požadavků, a ministerstvo pak bude muset prověřovat všechny možnosti, kudy by trasy mohly vést.
I když ale mezi Brnem a Přerovem vznikne rychlé spojení, stále bude pomalejší, než jak je běžné u vysokorychlostních tratí v zahraničí. Tam vlaky jezdí i přes 300 km/h.
Častým argumentem je, že v Česku není taková rychlost potřeba, protože vlak by se ani nestačil rozjet a už by musel zastavovat ve stanicích.
To ale Luděk Vyka z Centra pro efektivní dopravu vyvrací. "V Česku potřebujeme jezdit přes 300 km/h, aby byl vlak dvakrát rychlejší než auto. Je neuvěřitelné pořád dokola slyšet, že u nás vysoká rychlost nemá smysl. Například ve Francii se rychlovlaky rozjíždí na 320 km/h několikrát za sebou, a to pokaždé na přibližně 15 kilometrech," řekl serveru IHNED.cz.
V současnosti se u nás jezdí rychlostí maximálně 160 km/h, a to například mezi Zábřehem na Moravě a Přerovem nebo z Břeclavi do Brna.
Vysokorychlostní tratě po nás požaduje i Evropská unie, a to v dokumentu TEN-T, který definuje síť hlavních evropských tahů.
"Evropa nejvíc stojí o spojení Berlín–Praha–Vídeň a také o trať z Polska přes Moravu do Vídně," řekl vedoucí odboru územního plánování ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Sklenář.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
