Zbrojaři Omnipolu krouží kolem další státní zakázky. Silničářům nabízí čidla pro vozovky

Největší česká zbrojařská společnost Omnipol zkouší proniknout na silnice. Po stíhačkách Gripen, transportérech Patria nebo letounech CASA se nově snaží v Česku prosadit přístroje ke zjišťování povrchu vozovek.

Zařízení s nepříliš chytlavým názvem DSP 310, které vyrábí finská společnost Vaisala, absolvovalo během úterý první "promo". Jeho možnosti předvedl Omnipol spolu s manažery finského výrobce v budově Českého hydrometeorologického ústavu.

"Jde o unikátní soubor přístrojů, které umožňují získávat údaje o teplotě, vlhkosti nebo kluzkosti vozovky. V rámci jednoho systému tak můžete mít k dispozici několik druhů důležitých informací o stavu silnice,“ popisuje dovednosti přístroje projektový ředitel Omnipolu Václav Vlk.

Celý systém se umisťuje do vozidla, které pak silničáři mohou nechat jezdit po úseku, jenž potřebují zmapovat.

Podle zástupců Omnipolu by o přístroj mohla stát například krajská pracoviště Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

"Cena jednoho systému je v přepočtu půl milionu korun. Předpokládáme, že by na českých silnicích byl prostor pro uplatnění zhruba patnácti těchto zařízení," upřesňuje Vlk.

Kromě silničářů by prý ale mohly po finské novince sáhnout i správy letišť – ty by pomocí přístrojů mohly získávat pro změnu údaje o povrchu svých ranvejí.

Prodej zařízení by pak podobně jako u armádních nákupů probíhal přímo přes Omnipol. "Jsme se výhradním zástupcem firmy Vaisala pro český trh. Spolupracujeme s ní už od poloviny devadesátých let," dodává Vlk.

PR přes hydrometeorologii

Úterní prezentaci Omnipolu si přišla poslechnout asi dvacítka lidí z krajských správ ŘSD, meteorologických pracovišť nebo vojenských letišť.

Řadu z nich přístroje zaujaly. "Údaje o stavu dálnic dnes zjišťujeme pomocí statických zařízení, která jsou od sebe rozmístěna ve vzdálenosti deset kilometrů. Díky tomuto přístroji bychom získali údaje o celém úseku vozovky, nikoli pouze o jednotlivých částech,“ míní Miroslav Soukup, analytik z ústředí ŘSD.

Silničáři by tak mohli lépe plánovat například posypové práce, nebo kontrolovat jejich kvalitu.

Finská technika se líbila také některým vedoucím pracovníkům samotného hydrometeorologického ústavu, kteří pro její předvádění poskytli jednak prostory a jednak výhody případného nákupu popisovali novinářům.

Například náměstkyně ústavu Pavla Skřivánková se o dovednostech přístrojů rozpovídala i do přímého přenosu České televize.

"Určitě to není žádná propagace. Nás zajímají primárně možnosti tohoto systému, který by pomohl jak nám, tak řidičům a získal kvalitnější informace o silnicích. Podobně jako když někdo vymyslí nový umělý kloub – také pak řešíte jeho přínos a ne otázku, kdo ho dodává,“ komentovala později.