Deset kroků, které vám změní život, pokud vznikne Nečasova vláda

Až tři miliardy korun chce stát v příštím roce vrátit podnikatelům na DPH z nezaplacených faktur.

Firmy dnes tuto daň odvádějí z fakturovaných částek, aniž by záleželo na tom, jestli jim obchodní partner zaplatí nebo ne. To by se mělo od ledna 2011 částečně změnit.

Peníze se na počátku příštího roku začnou vracet firmám, jejichž pohledávky jsou opravdu nedobytné. Tedy v případě, že jejich dlužník zkrachoval.

O vrácení budou moci podnikatelé žádat až tři roky zpětně.

Ovšem s podmínkou, že jejich pohledávka vznikla šest a více měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku dlužníka. Pokud tedy pohledávka vznikne například tři měsíce před rozhodnutím o úpadku, nebude možné DPH získat zpět.

Ministerstvo financí už připravilo novelu zákona o DPH, o níž by mohla ještě letos hlasovat nová Poslanecká sněmovna. Všechny politické strany, které nyní jednají o koalici, změnu podporují.

Stát do budoucna počítá s rozšířením vracení DPH i na další pohledávky, nejenom na ty za dlužníky v úpadku. Na nějaké formě rozšíření se shodují ODS, TOP 09 i Věci veřejné. Věci veřejné dokonce navrhují, aby se DPH odváděla jenom ze zaplacených faktur.

Kalouskova TOP 09 chce prosazovat osvobození faktur, které nebyly zaplaceny déle než rok. "Podmínkou ovšem je, že stát vymyslí nějaké pojistky, aby toto opatření splnilo svůj účel a nemohlo být zneužito k podvodům," řekl místopředseda strany Miroslav Kalousek.

Osvobození nezaplacených faktur prosazuje i ODS. Podle ní by "časový test" mohl trvat půl roku.

Novela zákona, která má v lednu osvobodit některé nezaplacené faktury od DPH, zároveň ustanovuje takzvanou společnou a nerozdílnou odpovědnost při placení DPH.

Znamená to, že nedostane-li finanční úřad DPH od prodávajícího, mohl zaplacení požadovat od kupujícího. Stát tak chce bojovat proti daňovým únikům, k nimž dochází například při obchodu s pohonnými hmotami či topnými oleji.

Jednotliví překupníci vytvářejí řetězce, a když jeden z nich zkrachuje či zmizí, stát o DPH přijde. Pokud budou ručit všechny firmy v řetězci společně, měl by stát DPH dostat od jiného člena řetězce.

Koho se to dotkne
Půl milionu firem, které jsou plátci DPH.

Kdy to začne platit
první fáze 1. ledna 2011

3 miliardy
Tolik by příští rok mohl stát vrátit firmám z nezaplacených faktur.

Budoucí vládní koalice už se dohodla na obrovských změnách v zákoníku práce. Všechny změny mají jeden hlavní cíl: výrazně zjednodušit propouštění i nabírání zaměstnanců. Což je věc, po které české firmy i zahraniční investoři podnikající v Česku už dlouho volají.

Asi největší změnou je výrazné uvolnění možnosti zaměstnávat lidi na dobu určitou. "Shodli jsme se na tom, že umožníme firmám, aby mohly uzavírat smlouvy na dobu určitou bez omezení," řekl HN místopředseda TOP 09 a hlavní vyjednávač strany o zákoníku práce Jaromír Drábek. Dnes musí firma po dvou letech zaměstnávání na dobu určitou nabídnout zaměstnanci smlouvu na dobu neurčitou.

Druhou klíčovou změnou je citelné snížení odstupného pro lidi, kteří jsou ve firmě jen krátce. Zatímco dnes berou lidé při propuštění standardně tříměsíční odstupné, nově na takto vysoké odstupné budou mít nárok jen zaměstnanci, kteří pracují ve firmě dva a více let.

"Pokud bude zaměstnanec pracovat ve firmě méně než rok, bude mít jednoměsíční odstupné, pokud tam bude od jednoho do dvou let, bude mít dvouměsíční odstupné a pokud tam bude více než dva roky, bude mít tříměsíční odstupné," přibližuje Drábek.

Další velkou změnou je rozšíření možnosti zaměstnávat lidi, kteří pracují u firmy jen příležitostně. Zatímco dnes mohou odpracovat bez placení zdravotního a sociálního pojištění 150 hodin ročně, koalice chce tuhle možnost rozšířit až na 300 hodin.

Na dvouměsíční výpovědní lhůtu naopak ODS, TOP 09 a Věci veřejné zatím sahat nechtějí. "Zkracovat výpovědní lhůty jsme nechtěli. Podle nás jsou přiměřené," řekl Drábek.

Koho se to dotkne
Liberálnější zákoník práce se může dotknout 4,1 milionu zaměstnanců a víc než 180 tisíc zaměstnavatelů.

Kdy to začne platit
Zřejmě od 1. ledna 2011

300
Tolik hodin ročně by si mohli lidé vydělat bez placení zdravotního a sociálního pojištění.

Trojkoalice už se shodla, že podpoří návrh ministra financí Eduarda Janoty na zvýšení DPH minimálně o dvě procenta. Už příští rok by tak měla nižší sazba DPH vzrůst z 10 na 12 procent.

"V koalici je na tom předběžná shoda, je ale možné, že sazba DPH bude ještě o něco vyšší. Vše bude záležet na dalších vyjednáváních," řekl HN manažer Věcí veřejných Vít Bárta.

Zvýšení nižší sazby DPH prakticky jistě zvýší ceny potravin a nealkoholických nápojů, léků, zdravotnických pomůcek, knih, novin, dětských sedaček a dětských plen, ale i ceny hromadné dopravy (tedy jak cesty vlakem a autobusem, tak i třeba letadlem) nebo ceny vstupného do kin, divadel, na sportovní zápasy nebo nejrůznější koncerty.

Vyšší DPH prodraží i takové věci, jako jsou ceny pohřbů, sociální péče o staré a nemocné, odvozu komunálního odpadu, vstupného do posiloven a saun či palivového dřeva.

Zdaleka nejvíc se lidí dotkne zvýšení DPH na potraviny, nealkoholické nápoje a léky. Podle Českého statistického úřadu totiž tvoří jen tyto tři položky skoro čtvrtinu veškerých výdajů českých domácností. Pokud tedy stát zvýší nižší sazbu DPH o dvě procenta a obchodníci (což je velmi pravděpodobné) promítnou toto zvýšení do svých cen, tak se jen kvůli vyšším cenám potravin, nealkoholických nápojů a léků zvýší celkové výdaje domácností o půl procenta. Rodina, která utratí měsíčně 30 tisíc korun, se tak bude muset připravit na to, že nově odvede státu na daních za potraviny, nápoje a léky o 150 korun měsíčně víc.

Ještě víc dopadne zvýšení nižší sazby DPH na důchodce, u kterých jen útraty za potraviny, nealkoholické nápoje a léky dosahují 31 procent. Rodina penzistů, která měsíčně utratí celkem 20 tisíc korun, tak pocítí dvouprocentní zvýšení nižší sazby DPH tak, že utratí měsíčně navíc 124 korun.

Dvouprocentní zvýšení DPH¨by přineslo zadluženému státnímu rozpočtu, který bude mít jen letos (v lepším případě) schodek 163 miliard, devět miliard korun. Čtyři miliardy by vydělaly i obce a kraje.

Krize navíc ukázala, že DPH je nejlépe vybíratelná daň. Proto je zvýšení nižší sazby DPH pro příští rok prakticky jisté.

Koho se to dotkne
Zvýšení nižší sazby DPH o dva procentní body se dotkne všech lidí. Všichni ho zaplatí v dražším zboží a službách.

Kdy to začne platit
Od 1. ledna 2011

Češi se musí rozloučit s lukrativní formou spoření, které jim dosud umožňoval stát. Státní podpora zcela jistě klesne a zdaní se i úroky z vkladů. Dnes je maximální příspěvek 4500 korun ročně na smlouvách uzavřených před rokem 2004 a tři tisíce na pozdějších smlouvách. Stát vydává ročně na podporu spoření obrovské částky, loni to bylo 13,3 miliardy korun.

V koalici už na snížení podpory panuje shoda. Mluví se o snížení současného příspěvku až na polovinu, tedy 1500 Kč. Snahou je srazit tento výdaj státu o sedm miliard a tyto peníze ušetřit už v příštím roce. Politici toho chtějí docílit tím, že už letos sníží podporu nejen na nově uzavírané, ale i existující smlouvy.

V době, kdy musí stát hledat rozpočtové úspory, je pro politiky snížení tohoto "voličsky citlivého" příspěvku snáze ospravedlnitelné. Jde o jakousi plošnou dotaci českých rodin - ve spořitelnách je totiž bezmála pět milionů smluv na spoření. Pro většinu Čechů souvisí stavební spoření s bydlením jen názvem. Funguje spíš jako výhodná forma zhodnocení peněz.

Retroaktivitou podmínek se politici snaží vyhnout problematickému efektu, který už jednou státní kasu postihl. Právě vysoké náklady státu na stavební spoření vedly v roce 2004 ke snížení podpory na nových smlouvách na 3000 korun a k prodloužení povinné doby spoření z pěti na šest let. Jenže dlouhé diskuse, které tomu předcházely, vyvolaly rekordní nárůst smluv, uzavíraných do zásoby. Tím si lidé prodloužili výhodnější podmínky i po snížení státního příspěvku a rozpočtový výdaj státu naopak nabobtnal. Politici si navíc neohlídali, aby lidé neinkasovali výhodnější příspěvek ze starých smluv po uplynutí pětileté doby spoření. Spořitelny klientům rády prodlužovaly staré smlouvy navyšováním cílových částek. Klienti tak mohou výhodnější příspěvek získávat donekonečna. Rozpočtový výdaj na stavební spoření tak nijak výrazně neklesá.

Zpětná účinnost je ale podle stavebních spořitelen nepřípustná. Jejich asociace je přesvědčena, že i kdyby nové podmínky prošly schvalováním v sněmovně a Senátu, narazí na lavinu soudních žalob. "Výše podpory je daná zákonem a je součástí smluv klientů. Máme dva právní posudky, které to vylučují," říká tajemník asociace spořitelen Jiří Šedivý. Politici na téma retroaktivity mlží, není jasné, jak ji chtějí prosadit. Je ale jasné, že bez ní by na kýženou sedmimiliardovou úsporu nedosáhli.

Podle finančních poradců by navrhovaná reforma sice vyvolala pokles zájmu o nové smlouvy, ale nebude pro stavení spořitelny likvidační. "Nezpůsobí to konec stavebního spoření v Čechách. Větší propad by ale zaznamenalo, kdyby ho lidé mohli využít pouze pro stavební účely," míní Jan Lener, analytik společnosti Broker Consulting.

Stavební spoření přesto zůstane i po změnách atraktivním. Takzvaný efektivní výnos, tedy úrok po odečtení poplatků, dosahuje na starých smlouvách 7,12 % ročně. Na současných smlouvách je to 5,53 %. Při snížení podpory na dva tisíce a zdanění výnosů by roční zhodnocení dosáhlo 3,81 %. Při poklesu podpory na 1500 Kč by pak bylo roční úročení 3,06 procenta. I to je ale nyní o procento víc než výnos z pětiletého termínovaného vkladu.

Koho se to dotkne
Každého, kdo už má nebo se chystá uzavřít smlouvu o stavebním spoření, tedy zhruba 4,5 milionu lidí.

Odkdy
Během letoška

Výhodné zdanění lidí, kteří vydělávají víc než 142 tisíc měsíčně, pravděpodobně skončí. "Narovnat" jednotnou daň z příjmu, která kvůli zvláštní konstrukci superhrubé mzdy z příjmů nad šestinásobek průměrné mzdy klesá, už totiž chce vedle Věci veřejných i ODS.

Čerstvý předseda ODS Petr Nečas totiž HN řekl, že by jeho strana souhlasila s tím, aby se daň z příjmu počítala znovu z hrubé mzdy. A to by neznamenalo nic jiného než zvýšení odvodů lidem s příjmem nad 142 tisíc měsíčně.

"Jednou z úvah je i návrat ke zdanění z hrubé mzdy. Dnes, a to si řekněme otevřeně, nad hranicí pro odvody pojištění je ta sazba degresivní. A to také není úplně v pořádku," řekl Nečas pro HN.

Dnes lidé platí jednotnou sazbu daně 15 procent ze superhrubé mzdy, což odpovídá zhruba 23 procentům, které lidé platili před rokem 2008 z hrubé mzdy. Jenže kvůli konstrukci superhrubé mzdy, do jejíhož základu se počítá i zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem a zaměstnancem, lidé z příjmů nad stropy pojištění (což je právě 142 tisíc) platí už "jen" 15 procent z hrubé mzdy. "Tato daňová degrese je dlouhodobě neudržitelná. Budeme ji muset odstranit," potvrzuje ekonomický expert ODS Michal Doktor.

Pokud by koalice opravdu zrušila superhrubou mzdu a prosadila by daň 23 procent z hrubé mzdy, stát by získal na daních navíc zhruba půl miliardy. Například manažer s hrubým příjmem 200 tisíc by zaplatil měsíčně o 4640 korun vyšší daň.

Zrušení superhrubé mzdy ale není jediným způsobem, jak by mohla koalice zrušit degresivní daň, kterou platí lidé z příjmu nad 142 tisíc měsíčně. "Druhou možností je slovenská varianta, kdy od určité hranice skokově či lineárně zmizí odečitatelná položka na daňového poplatníka," prozradil HN Nečas.

Věci veřejné by s tímto kompromisem souhlasily. "Chceme, aby všichni s příjmy nad stropy pojistného odváděli ze svých příjmů stejnou daň jako ostatní. Pokud k tomu dospějeme pomocí nižších slev na dani, tak s tím nemáme problém," říká vyjednávač VV Kamil Jankovský.

Jedinou koaliční stranou, která návrat k hrubé mzdě ani jiný způsob zvyšování přímých daní zatím nechce, je TOP 09.

"Zrušením superhrubé mzdy bychom v podstatě akceptovali dělení lidí na chudé a bohaté," tvrdí Miroslav Kalousek.

Koho se to dotkne
Pokud se Věcem veřejným a ODS podaří přesvědčit TOP 09, dotkne se změna několika desítek tisíc lidí.

Kdy to začne platit
Od 1. ledna 2011

23%
Trojkoalice chce zrušit superhrubou mzdu, která zvýhodňuje lidi s vysokými příjmy. Místo ní chce zavést 23% daň z hrubé mzdy.

Čeští studenti začnou za studium na veřejných vysokých školách platit. Za každý rok studia zaplatí mladí lidé školné až 20 tisíc korun.

ODS, TOP 09 a Věci veřejné se dohodly, že prosadí, aby se na vysokých školách začalo platit tzv. odložené školné. To by museli splácet jen studenti, kteří v zaměstnání dosáhnou alespoň na průměrnou mzdu. Pro představu: Pokud by začali studenti platit školné podle průměrné mzdy v loňském roce, začali by splácet až ve chvíli, kdy dosáhnou hrubé mzdy 23 598 korun.

Studenti, kteří nebudou chtít čekat až na chvíli, kdy začnou vydělávat průměrnou mzdu nebo třeba nebudou chtít mít hned po škole stotisícový dluh, budou moci zaplatit školné už při studiu. "Pokud někdo bude chtít školné platit hned, bude to samozřejmě možné. Chceme dát studentům možnost volby," vysvětluje nový místopředseda ODS a adept na post ministra školství Jiří Pospíšil.

Školné by mělo platit od roku 2012 nebo 2013 a bude se vztahovat jen na nové studenty. Dvacetitisícový roční poplatek ale nebudou platit studenti na všech vysokých školách. Třeba na strojírenských, elektrotechnických nebo chemicko-technologických oborech, o které tradičně není takový zájem, budou studenti nejspíš platit méně. Vysoké školy totiž budou přizpůsobovat výši školného počtu lidí, kteří se na ně hlásí. A nejlepší studenti nebudou na některých technických školách platit vůbec. Třeba rektor pražského ČVUT Václav Havlíček už teď slibuje, že jeho škola nejlepším studentům školné odpustí.

Koho se to dotkne
Dotkne se víc než 60 tisíc studentů, kteří se zapíší do prvního ročníku veřejné vysoké školy. Postupně se dotkne většiny ze zhruba 320 tisíc studentů veřejných vysokých škol.

Kdy to začne platit
Pravděpodobně od školního roku 2012/2013.

20 tisíc
Maximální výše školného na státních vysokých školách

Čeští důchodci budou (možná ještě spolu s učiteli) jedinou skupinou státem placených lidí, kteří se nemusí bát žádných přímých sociálních škrtů. Naopak: koaliční strany se už teď předběžně dohodly, že od začátku příštího roku zvýší důchody přesně tak, jak jim zatím nařizuje zákon. "V koalici je předběžná shoda, že důchody budou normálně zvýšeny," řekl HN hlavní ekonomický vyjednávač VV Kamil Jankovský.

Průměrná penze českých důchodců by tak měla podle propočtů HN příští rok stoupnout přibližně o 3,9 procenta. Ještě bude záležet na tom, jaká bude v červnu a červenci inflace, ale tohle číslo by se už moc měnit nemělo.

Místo dnešních přibližně 10 060 korun by tak měl průměrný důchodce příští rok pobírat o 392 korun víc. Průměrný důchod by měl tedy být něco málo přes 10 450 korun. Stát by to podle předběžných propočtů ministra financí Eduarda Janoty přišlo na 13,65 miliardy korun.

Zvýšení penzí zhruba o 392 korun by mělo důchodcům v každém případě bohatě vynahradit plánované dvouprocentní zvýšení DPH na potraviny, nealkoholické nápoje a léky, které dohromady "vytáhne" průměrnému důchodci z peněženky 124 korun.

Ministr financí Eduard Janota chtěl sice původně ve svém druhém úsporném balíčku důchody zmrazit, jeho návrh ale podpořila ze všech parlamentních stran jen TOP 09. "Se všemi úspornými návrhy ministra Janoty souhlasíme. Včetně zmrazení důchodů," říká místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek.

Právě návrh na "nezvýšení" penzí za víc než 13,5 miliardy měl přitom veřejným financím spolu se zvýšením DPH ušetřit oproti původnímu rozpočtovému výhledu nejvíc. Jenže ODS a Věci veřejné nechtěly, aby stát příští rok šetřil zrovna na důchodcích. Hlavně proto, že před volbami jasně slibovaly, že důchody budou lidem pravidelně zvyšovat. "Nechceme, aby se rozevíraly nůžky mezi příjmy penzistů a ekonomicky aktivních lidí," vysvětluje čerstvý předseda ODS Petr Nečas.

Koho se to dotkne
Zvýšení důchodů se dotkne zhruba 2,8 milionu lidí, kteří pobírají pravidelné starobní, invalidní, sirotčí či vdovské a vdovecké penze.

Kdy to začne platit
Od 1. ledna 2011

392 korun
Důchody se zmrazovat nebudou. Stát důchodcům přidá podle současných pravidel.

Bez daňového zvýhodnění přestanou být stravenky pro mnoho zaměstnavatelů zajímavé a zruší je. Ostatní firmy patrně přenesou podle loni zveřejněné studie VŠE zvýšené náklady na zaměstnance. Plán místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska se tak dotkne 1,3 milionu zaměstnanců, kteří využívají některý ze stravenkových systémů.

Loňský průzkum společnosti Gfk ukázal, že v případě zrušení stravenek bude sedmdesát?procent jejich současných uživatelů chodit méně často do restaurace. O třetinu se také sníží průměrná útrata za oběd. Ta nyní činí u příjemců stravenek 94 korun, přičemž 70 korun zaplatí stravenkou a zbytek doplatí v hotovosti.

Zrušení stravenek sníží tržby zhruba 25 tisíc tuzemských restaurací. Podle informací Asociace hotelů a restaurací stravenky tvoří v některých podnicích až polovinu tržeb. "Pokud by došlo ke zrušení stravenek, poklesly by útraty v restauracích v době oběda o 59 procent," upozorňuje průzkum Gfk. Konec stravenek způsobí problémy i více než 60 tisícům malých a středních podniků, které nebudou schopny zajistit zaměstnancům jiné možnosti stravování.

O daňové zvýhodnění by podle plánu trojkoalice navíc mohly přijít i firemní jídelny či kantýny, které mají podobné úlevy.

Koho se to dotkne
1,3 milionu zaměstnanců a většiny restauratérů

Kdy to začne platit
Pravděpodobně 1. 1. 2012

ODS, TOP 09 a Věci veřejné se chystají na velmi nepopulární škrty v sociálních dávkách.

Podle informací HN se už všechny tři strany předběžně dohodly na celkovém snížení sociálních dávek o 10 procent. "Celkový objem vyplácených peněz na sociální dávky má klesnout o 10 procent. O tom, které dávky půjdou dolů a o kolik, se ale budeme ještě bavit," řekl HN jeden z koaličních vyjednávačů.

Po odečtení důchodů (které chce koalice příští rok naopak zvýšit) vyplatí jen letos stát spolu s obcemi na všechny sociální dávky 118 miliard korun. Kdyby koalice opravdu důsledně snížila tuto částku o 10 procent, tak by tím v rozpočtu ušetřila 11,8 miliardy korun.

O tom, jak je škrtání v sociálních dávkách politicky citlivé, výmluvně vypovídá fakt, že se zatím budoucí koalice nedohodla, jak a do kterých dávek nakonec řízne.

Ve hře je tak snížení nebo velmi podstatné zpřísnění výplaty takových dávek, jako jsou podpory v nezaměstnanosti, nemocenská, mateřská dovolená, rodičovská dovolená, přídavky na děti, porodné, pohřebné, sociální příplatek, státní příspěvek na bydlení, příspěvek na sociální péči o zdravotně postižené, ale třeba i velmi vysoké dávky vysloužilým vojákům a policistům.

Nejvíc na plošné škrty docela očekávatelně tlačí TOP 09, která měla desetiprocentní snížení většiny sociálních dávek ve svém programu. ODS a Věci veřejné jsou ale o dost opatrnější. Obě strany by například na jednu stranu chtěly výrazně zpřísnit výplatu podpor v nezaměstnanosti a nejsou ani proti mírnému snížení státních příspěvků na sociální péči v prvním stupni. Jenže například do snižování mateřské nebo rodičovské se ODS ani Věcem veřejným vůbec nechce.

"Třeba snížení rodičovské nebo mateřské je hodně citlivé téma. Rádi bychom tyto dávky nesnižovali, protože to jde úplně proti naší snaze podporovat rodiny s dětmi," říká vyjednávač a ekonomický expert Věcí veřejných Kamil Jankovský.

Jednání v koalici o snížení konkrétních dávek tak budou ještě hodně tvrdá.

Koho se to dotkne
Pokud se odečtou důchody, tak nějakou sociální dávku pobírá zhruba třetina Čechů. Ještě ale není jasné, které dávky budou klesat.

Kdy to začne platit
Od 1. ledna 2011

11,8 miliardy
Snížení dávek o 10 % ušetří státu ročně téměř 12 miliard.

České pacienty čekají v příštích několika letech velké změny.

Občanští demokraté, Věci veřejné a TOP 09 jsou sice teprve na začátku vyjednávání o zdravotnickém programu budoucí vlády, už teď je ale jasné, že v Česku proběhne zásadní reforma zdravotnictví.

Strany rodící se vládní koalice se už například předběžně dohodly na tom, že by lidé měli vůbec poprvé v historii dostat možnost připlatit si na rozdíl mezi standardní péčí, kterou stoprocentně hradí pojišťovny, a nadstandardem, který si dnes musí lidé platit úplně celý ze svého.

"Shodli jsme se, že je potřeba jasně určit nárok pacientů na veřejně hrazenou zdravotní péči. Všichni budou mít možnost připlatit si na rozdíl mezi standardní a nadstandardní zdravotní péčí," řekl HN vyjednávač ODS o zdravotnictví Marek Šnajdr.

Pacienti by si tak mohli legálně připlatit nebo se připojistit třeba na lepší kyčelní kloub, zubní plombu, na lehčí sádru nebo na kvalitnější oční čočku. Proti dnešku by ale na nadstandard přispívaly i pojišťovny.

Možnost připlatit si na rozdíl mezi standardní a nadstandardní péčí má jeden hlavní cíl: dostat od lidí do zdravotnictví "bezbolestně" víc soukromých peněz. Díky zlevnění nadstandardu totiž na lepší péči dosáhne víc lidí.

Strany se ale ještě nedohodly, jak přesně budou nárok na standardní zdravotní péči definovat.

Právě od toho se přitom bude odvíjet, jak poroste spoluúčast pacientů.

Zatímco například občanští demokraté jsou pro postupné zvyšování spoluúčasti zhruba o tři miliardy ročně, TOP 09 by ráda zvyšovala spoluúčast dvakrát rychleji.

Koho se to dotkne
Možnost připlatit si na nadstandard se dotkne desetitisíců pacientů, kteří budou chtít lepší péči.

Kdy to začne platit
Od 1. ledna 2012