Česko v posledních patnácti letech investovalo s pomocí evropských dotací miliardy korun do moderních výzkumných center a špičkových laboratoří. Nyní se ale zdá, že peníze na obnovu přístrojového vybavení už nebudou. Evropských prostředků totiž ubude a stát zatím nepočítá s tím, že by je v potřebném rozsahu nahradil z vlastního rozpočtu. Podle předsedy Akademie věd Radomíra Pánka bude nutné najít dalších 10 až 20 miliard korun. Jinak hrozí, že dosavadní investice přijdou vniveč.

Akademie věd přitom už nyní čelí dalšímu vážnému problému: kvůli „udržovacím“ rozpočtům posledních let jí stále častěji odcházejí špičkoví vědci. „Místo plánů na rozšiřování řešíme především to, jak si stávající vědce udržet,“ říká její předseda v rozhovoru pro HN. Vysvětluje také, jak by se podle něj mělo změnit hodnocení vědy a proč může být problematická reforma financování vědy připravovaná ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem.

Chtěl jste pro Akademii věd o 900 milionů Kč navíc, ale získal jste polovinu. Co to bude znamenat pro vás jako pro organizaci?

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se Akademie věd popasuje s nižším rozpočtem.
  • Proč její vědci odcházejí.
  • Jak se má změnit hodnocení vědy a výzkumu.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.