Z evropských peněz se v Česku často platí i zbytečné projekty, upozorňuje NKÚ. Jako příklad zmínil zaostávání v rozvoji elektromobility

„Tyto zdroje by měly být využity hospodárně, efektivně a pouze tam, kde jejich použití dává smysl. Nejde o to je jen utratit,“ konstatoval NKÚ. „V době rekordních rozpočtových schodků už si stát prostě nemůže dovolit rozpouštět miliardy korun v dětských hřištích, chodnících odnikud nikam a v sepisování stohů metodik, které nikdo nepoužívá. Nic z toho celkový výkon české ekonomiky nezvýší,“ uvedl ve zprávě prezident NKÚ Miloslav Kala. Úřad ve zprávě také napsal, že stát si při nakládání s veřejnými prostředky musí jasně stanovit, čeho chce dosáhnout.

NKÚ poukazuje na to, že v příštím programovém období v letech 2028 až 2034 dostane Česko z EU pravděpodobně méně peněz. O to důležitější ale podle něj bude nastavení podmínek jejich využití. Úřad doporučuje soustředit podporu na podstatně menší počet strategických oblastí a hlavně hodnotit skutečný přínos projektů. Zdůrazňuje, že stále jde o peníze evropských daňových poplatníků, a tomu musí odpovídat i způsob, jak se s nimi nakládá.

Podle NKÚ je klíčové vrátit do dotačního prostředí standardní tržní principy a motivace. Kala míní, že je nutné zvýšit spoluúčast příjemců dotací, tedy podíl, který zaplatí z vlastní kapsy. „Jediný, kdo dokáže skutečně uhlídat efektivitu a hospodárnost využití evropských peněz, jsou příjemci. A to za předpokladu, že se budou muset významně podílet na dané investici a ponesou rizika s ní spojená,“ uvedl. Úřad také doporučuje výrazně rozšířit využívání úvěrů nebo záruk.

Ředitelé Evropy

Česko může velmi nečekaně vydělat. Pokud přistoupí na změnu, které se tradičně bránilo

8. 10. 2026 ▪ 7 min. čtení

Jako jeden z příkladů nedokonalého využití peněz uvádí NKÚ peníze na rozvoj takzvané čisté mobility. Zjistil tehdy, že navzdory investicím za 5,3 miliardy korun patří Česko v rozšíření elektromobility mezi nejslabší země EU a nesplnilo část cílů v dobíjecí infrastruktuře. Jako další příklad jmenoval NKÚ peníze na energetické úspory a obnovitelné zdroje. Podpora přes 26 miliard korun měla podle jeho zjištění jen zanedbatelný dopad na celkovou spotřebu energie v průmyslu i ve službách.

Kala vítá nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, který začne platit od 1. ledna příštího roku. Zákon podle něj zavádí doporučení, o nichž NKÚ už delší čas hovoří a zaměřuje se místo kontroly jednotlivých formálních úkonů na kontrolu systému řízení veřejných peněz. Zákon stanoví například povinnost nakládat s veřejnými penězi účelně, hospodárně a efektivně. „Orgány veřejné správy tak budou mít jasně vymezenou povinnost stanovit konkrétní, měřitelné, dosažitelné, věcně související a časově vymezené cíle a jednoduché, přiměřené, přijímané, spolehlivé a důvěryhodné ukazatele, a to všude tam, kde je to relevantní,“ uvedl prezident NKÚ.