Možnost, že by se člověk dožil devadesátých narozenin v plné síle, byla v minulých generacích ojedinělým úkazem. Ještě v polovině minulého století se lidé v Evropě běžně dožívali pouhých 62 let. Dnes už je to zhruba osmdesát let a na konci tohoto století by se měli dožívat devadesátky.

Zatímco však medicína či biotechnologie postupují mílovými kroky a umožňují nám žít déle než kdy jindy, naše společenské instituce, ekonomické modely, urbanismus či kulturní vzorce zůstávají uvízlé v minulém století. Donedávna ustálená představa, že člověk do pětadvaceti let studuje, do šedesáti pěti pracuje víceméně v jednom oboru a pak stráví deset či v lepším případě i o něco více let na zaslouženém odpočinku, se ve světle nové demografické reality pomalu ale jistě rozpadá. Svět v následujících dekádách nevyhnutelně zestárne a společnost to zásadně promění. Co nás všechno čeká? A jak se na tuhle v lidské historii nikdy neviděnou změnu připravit?

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se promění dosavadní model života studium – práce – důchod.
  • Jak může důchodové systémy zachránit proaktivní medicína.
  • V čem spočívá největší společenská hrozba dlouhověkosti.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.