Procento lidí, kteří se necítí psychicky dobře, zhruba od covidové pandemie narůstá. Symptomy alespoň středně těžké deprese nebo úzkosti má skoro pětina (18 procent) dospělých a situace se výrazně zhoršuje zvláště mezi dětmi a dospívajícími. Experti se dlouhodobě dohadují o tom, co za situací stojí – svou roli hrají rychle se měnící svět zatížený válkami či finanční nejistotou, ale také častější pobyt na sociálních sítích.

Co když ale ke zhoršení duševního zdraví lidí vedl i posun v tom, jak se lidé svou psychikou zabývají a jak o ní přemýšlejí? Deprese se stává stále běžnějším společenským tématem. A to může podle teorií některých vědců samo o sobě vést k nárůstu počtu diagnóz. Více lidí se dostane k pomoci, ale také můžou považovat za závažnější diagnózu jen to, že jsou prostě jen smutní. Tento jev dostal název psychiatrizace.

„Máme pořád více informací o tom, co všechno může být známka psychické poruchy, ale už nemáme zprávy o tom, co být porucha vůbec nemusí. Když se mi ale ráno nebude chtít vstávat, nedává smysl si automaticky říct, že to je deprese, a ani se nepokusit vstát,“ říká v rozhovoru s HN psycholog Vojtěch Pišl, který vyučuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Ten ve vědecké práci popsal vliv psychiatrizace na společnost a výskyt duševních diagnóz, ale také to, jak se vlivem tohoto jevu proměnil jazyk.

Jak byste vysvětlil pojem psychiatrizace?

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Co je to fenomén psychiatrizace a jak se projevuje.
  • Jak mohl přispět k duševní kondici lidí.
  • Proč je rozdíl mezi tím, jestli si řekneme, že jsme smutní a nebaví nás práce, a když si řekneme, že jsme depresivní a máme syndrom vyhoření.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.