Demontáž důchodové reformy je hazardem s budoucností. Dluh může přesáhnout celý HDP, varuje expert

Český důchodový systém zažívá turbulentní období. Zatímco předchozí vláda Petra Fialy (ODS) prosadila relativně ambiciózní reformu zaměřenou na dlouhodobou udržitelnost, současný kabinet šéfa hnutí ANO Andreje Babiše většinu těchto kroků postupně vrací do původní podoby. „Odkládání problémů jen zvyšuje budoucí náklady, které asymetricky dopadnou na generace narozené po roce 1990,“ varuje expert na důchody Michal Hlaváček z Národní rozpočtové rady.

Tento na vládě nezávislý úřad dohlíží ze zákona na vývoj veřejných financí a prostřednictvím svých hodnoticích zpráv má včas varovat před riziky spojenými s neudržitelným zadlužováním státu. Jaké dopady bude mít podle Hlaváčka zvýšení motivace pracujících důchodců a proč nás čeká náraz do zdi kolem roku 2060?

Babišova vláda hned po nástupu ohlásila, že demontuje důchodovou reformu předchozího kabinetu. Zatím ale moc nespěchá – z aktuálně projednávané novely důchodového zákona na poslední chvíli vypadlo vylepšení valorizací a nyní obsahuje pouze úplné novinky z programového prohlášení – tedy přilepšení starším důchodcům a navýšení důchodu pro pracující důchodce. Jak to hodnotíte?

Z původních tří pilířů reformy – tedy úpravy valorizací, zvyšování věku odchodu do důchodu na 67 let a snížených zápočtů výdělků do důchodů má zůstat v podstatě jen ten poslední. Vláda chce vrátit strop důchodového věku na 65 let a vrátit se ke štědřejší valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo jedné třetiny. To jsou kroky, které mají zásadní dopad na dlouhodobou udržitelnost. Vláda si zřejmě uvědomila, že si může dovolit tyto změny odkládat, protože efekt zastropování věku se projeví až po roce 2030 a nová pravidla valorizací začnou reálně fungovat až v momentě, kdy se reálné mzdy dostanou na úroveň roku 2021, což očekáváme kolem roku 2029. Je to do jisté míry marketingový tah – představit „dárky“ voličům těsně předtím, než začnou mít reálný dopad.