Plaga rozhodl: Na základní škole se žáci nebudou muset učit druhý cizí jazyk ani angličtinu od první třídy

Ministr školství Robert Plaga (ANO) v úterý večer poslal ředitelům základních škol dopis, v němž jim oznamuje, jaké změny ještě čekají revizi Rámcového vzdělávacího programu – tedy zásadního dokumentu, podle nějž se ve školách učí. Informoval je například o tom, že proti původnímu plánu bývalého ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nebudou muset vyučovat angličtinu od první třídy a žáci se nebudou od sedmé třídy povinně učit druhý cizí jazyk. Školy ho ale budou muset žákům nabízet.

Plaga ocenil řadu dobrých myšlenek, které stávající podoba reformy má, zároveň ale konstatoval, že současné vyznění je příliš složité, těžkopádné a obtížně převoditelné do praxe. „Proto projde ještě dvěma koly úprav. Půjde především o formální úpravy směřující ke zjednodušení dokumentu a také ke snížení některých nároků kladených na školy,“ uvedl v dopise, který mají HN k dispozici.

Školy popisují výhrady k reformě: Kompetence jsou fajn, ale nevíme, co mají děti vlastně umět

16. 2. 2026 ▪ 6 min. čtení

V prvním kole úprav dojde ke zrušení povinnosti vyučovat angličtinu od prvního ročníku a zrušení povinnosti zařazení dalšího cizího jazyka od sedmého ročníku do společného základu závazného pro všechny žáky. „Co se týče angličtiny, chci ponechat na školách, jak výuku na prvním stupni rozloží. Důležité je dosažení výstupní úrovně v pátém ročníku, které je pro všechny školy stejně závazné,“ uvedl Plaga. 

V případě dalšího cizího jazyka se ministr domnívá, že znalost dvou cizích jazyků je žádoucí, ale důležitější mu přijde získání času pro hloubkové zvládnutí ostatních předmětů společného základu. Školy tedy musí další cizí jazyk nabízet, ale bude na žácích, zda si ho z nabídky povinně volitelných předmětů vyberou, nebo ne. Tyto změny mají být hotové do poloviny srpna.

V zimě 2026 pak dostanou školy k dispozici novou verzi modelového školního vzdělávacího programu. Rámcový vzdělávací program dává učitelům jen základní přehled o tom, co a jak by měli učit, z něj školy musí vytvořit mnohem podrobnější školní vzdělávací program. V něm už je například i počet hodin přisouzený jednotlivým předmětům. 

Ministerstvo ještě za bývalého vedení představilo loni na jaře modelový školní vzdělávací program s vizí, že by si ho školy, které nemají tolik energie na to, aby ho celý vytvořily samy, mohly převzít. Ostatní pak získají alespoň vzor, který si pak mohou libovolně upravit. Jenže to úplně nevyšlo – po zveřejnění přišla velká kritika.

Učitelé si stěžovali zejména na to, že je nepřehledný, pro učitele nepochopitelný, obtížně se v něm vyznají. A část kritiky směřovala i k tomu, že je hodně nekonkrétní – školy chtěly, aby bylo jasnější, co vlastně mají žáky učit. 

Plaga nyní v dopise oznámil, že součástí modelového školního vzdělávacího programu bude také doporučené učivo. „Na jaře 2027 potom dojde ještě k jedné vlně úprav tak, aby se doporučené učivo stalo součástí samotného Rámcového vzdělávacího programu. Abychom toto mohli kvalitně provést, bude nutná pečlivá konzultační práce ve školách, a proto si na tento krok chceme ponechat více času,“ vysvětil.

Úprava Rámcových vzdělávacích programů – dříve školních osnov – má přinést provzdušnění učiva a také větší zaměření na kompetence a dovednosti pro 21. století nebo menší důraz na encyklopedické znalosti a biflování.

Jenže ne ve všech předmětech se povedlo tento cíl dodržet. A těsně před ukončením prací na reformě ještě přišel bývalý ministr Mikuláš Bek s tím, že by měla být angličtina povinná od první třídy.

Jeho rozhodnutí kritizovaly školy, které se obávaly, že neseženou pro prvňáky a druháky odpovídající učitele. Argumentovaly také, že některé děti po nástupu do prvních tříd neumí pořádně ani česky. A situace se ještě může zhoršit s tím, že se fakticky ruší odklady školní docházky.