Rizikem není tolik výše veřejného dluhu, jako spíše tempo jeho růstu, řekl v pondělí na pražské konferenci reVize Česka prezident Petr Pavel. Zvýšené zadlužení by podle něho nemělo jít do investic, které nepodpoří růst české ekonomiky. Mezi investice, které naopak budou mít velký vliv na budoucí postavení Česka, patří výdaje na obranu státu, dodal.

Česko však letos podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nejspíš nesplní závazek v Severoatlantické alianci (NATO) vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

„Jsme v pokušení stále žít na dluh, přitom se nacházíme v dekádě vysokých úrokových sazeb a nezodpovědné hospodaření nás může vyjít velice draho,“ řekl Pavel o veřejných financích.

Vyzval také k pozornosti ohledně vývoje debaty o rozvolňování rozpočtových pravidel. „Je dobré tuto debatu sledovat nejen proto, abychom se nedostali do spirály masivního zadlužování, ale také abychom dokázali posoudit návrhy na zvýšení deficitu prostřednictvím investic,“ uvedl. Ne všechny investice totiž podle něho podporují růst. V opačném případě není podle něj zadlužování automaticky špatné. Apeloval proto na podnikatele, aby sami přišli s podněty na rozumné zadlužování.

V polovině června má Senát schvalovat spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou předložila vláda ANO, SPD a Motoristů. Pomocí ní bude moct vláda navyšovat výdaje státního rozpočtu na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona či zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace. Opozice, která má na rozdíl od sněmovny v Senátu většinu, se obává toho, že to rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Česko podle Pavla vyniká ve výrobě čisté technologie, nanotechnologie nebo softwaru. Do budoucna však česká ekonomika může prosperovat zejména z obranného průmyslu, řekl prezident a dodal, že nejde jenom o zbraně, ale i o technologie dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům.

Výzvou však podle něho zůstává nedostatek investic do vzdělávání, ve kterém přetrvávají výrazné regionální rozdíly v kvalitě. Česku chybí dostatek kvalifikovaných pracovníků v mnoha oblastech. Jako další nedostatky, které brání rozvoji české ekonomiky, označil pomalou digitalizaci fungování státu nebo fragmentizované řízení vědy a výzkumu.

Opustit sentiment ke koruně

Prezident se na konferenci reVize Česka také opět vyjádřil pro přijetí eura. Řekl na ní, že pokud by česká koruna bránila rozvoji, měl by se sentiment k ní opustit. Díky euru by podle něj Česko bylo blíže rozhodování v EU. Úspěšná Česká republika může být pouze v Evropské unii, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na vyjádření hlavy státy po jednání vlády uvedl, že pro něj euro představuje jen další ztrátu svrchovanosti v EU.

Vláda ANO, SPD a Motoristů nechce euro v Česku zavádět. Babiš na začátku května uvedl, že vláda už nebude každoročně zpracovávat zprávu o připravenosti k přijetí společné evropské měny. „Pro mě je euro další ztráta svrchovanosti v rámci EU,“ uvedl v pondělí Babiš. V eurozóně podle něj rozhodují hlavní státy, ostatní jsou tam do počtu. Česko podle něj potřebuje korunu, i když je Babiš opakovaně kritický k České národní bance (ČNB) a nynější základní úrokové sazbě.

„Samotný fakt, že naše ekonomika je výrazně provázána s eurozónou, by nás měla vést k tomu, abychom si řekli, že je jednoznačně lepší být v takovém případě u stolu, kde se přijímají rozhodnutí, než sedět za dveřmi a potom se s těmito rozhodnutími vyrovnat,“ řekl prezident. Česko tak chybí na jednáních eurosummitu, kde se scházejí představitelé zemí eurozóny.

Debatu o výhodách a nevýhodách eura podle něho česká společnost vést nechce, protože se neustále připomíná, že velká část Čechů vnímá euro negativně. Řada politiků však tento postoj ke společné evropské měně cíleně vytváří, míní Pavel.

„Myslím si, že úspěšná Česká republika může být opravdu pouze v integrované a silné Evropě, a k tomu máme v Evropě všechny předpoklady. Ne vždy jsme je ale schopni naplnit, protože stále ještě funguje fragmentace v mnoha liniích,“ uvedl Pavel. Členské státy by podle něho měly odhlédnout od individuálních zájmů ve prospěch úspěšné Evropy.

Jedním z cílů takové Evropy by podle něho mělo být dokončení jednotného trhu, o kterém v pondělí jednal s eurokomisařem pro hospodářství a produktivitu Valdisem Dombrovskisem.

Pro zavedení eura je nutné plnit pět maastrichtských kritérií. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflací tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II.

Česko se zavázalo přijmout euro při svém vstupu do EU v roce 2004, pro zavedení společné měny ale není stanoven žádný termín. Euro v současnosti využívá 21 z 27 členských zemí unie, jako poslední ho zavedlo letos Bulharsko.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam