Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po pondělním jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Vláda navrhla na letošní rok rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Loni byl deficit rozpočtu 290,7 miliardy korun. Po podpisu prezidenta a vydání zákona o státním rozpočtu ve Sbírce zákonů skončí rozpočtové provizorium, ve kterém je Česko od začátku roku a které omezuje měsíční výdaje.
Schillerová vs. Stanjura. Státní rozpočet do detailu: komu vzali a komu dali
Schillerová novinářům řekla, že většina debaty s prezidentem se týkala obranných výdajů. „Prezident se netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají málo,“ uvedla ministryně. Podle návrhu státního rozpočtu by obranné výdaje měly dosáhnout 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada ale upozornila, že výdaje ministerstva obrany budou 1,73 procenta HDP a zbývající část je v dalších kapitolách. Vláda do výdajů na obranu mimo jiné započítává i dopravní infrastrukturu. Podle rady ale není jisté, zda Severoatlantická aliance tyto výdaje uzná jako obranné.
Podle Schillerové je debata o započítávání výdajů legitimní. S prezidentem mluvila o tom, že by bylo vhodné zajistit v NATO jednoznačnou metodiku, které výdaje lze uznat jako obranné.
Miliardy z Berlína na 15 let dopředu. Česko může vyrábět obrněnce pro celou Evropu, pokud přestane škrtat v rozpočtu
Ministryně také zdůraznila, že výdaje na obranu neklesnou ani v příštím roce pod dvě procenta HDP, což vyžaduje český zákon i závazek vůči NATO. Neuvedla však, zda se budou zvyšovat směrem ke 3,5 procenta HDP, což vyžaduje aliance k roku 2035. Schillerová upozornila, že příprava rozpočtu na příští rok ještě nezačala, nemůže proto říct, jak vysoké obranné výdaje budou.
Schillerová s prezidentem jednala také o sporu mezi ministerstvem a rozpočtovou radou o tom, zda předložený rozpočet neporušil zákon. Podle rady je schodek vyšší, než povolují pravidla. Ministerstvo trvá na tom, že pravidla se vztahují jen na projednávání rozpočtu v řádném termínu, a ne na situaci, kdy sněmovna vládě návrh vrátila k přepracování. Ministryně v pondělí řekla, že se s prezidentem shodli, že jednoznačně může rozhodnout pouze soud. Zároveň ale řešení sporu u soudu neočekává.
Data o maržích v úterý
Ministryně financí se na Pražském hradě vyjádřila také k růstu cen benzinu a nafty. Podle ní je na další opatření v této oblasti zatím brzy. Jak dodala, první údaje z plošné kontroly marží prodejců pohonných hmot očekává v úterý. Dosavadní informace ale nenaznačovaly, že by prodejci zneužívali konflikt v Íránu ke zvyšování marží.
Ministerstvo financí od pondělí sbírá data prodejců pohonných hmot o cenách. Srovná je s údaji finanční správy pokrývajícími celý distribuční řetězec i vývojem cen pohonných hmot na světových burzách. Porovná také aktuální situaci s vývojem před začátkem války.
Schillerová v pondělí řekla, že první analýzu dat očekává v úterý. „Nechci nic předjímat. Ale už podle věcí, které jsme sledovali celý minulý týden, si myslím, a doufám, že analýza to potvrdí, že marže nejdou nad rámec navýšení na burze,“ řekla. Ministerstvo minulý týden monitorovalo ceny na totemech čerpacích stanic a srovnávalo je s vývojem na burze. Získaná data podle úřadu neukazovala na plošné zneužívání situace k růstu marží.
Ministryně i s ohledem na dynamický vývoj na světových trzích s ropou řekla, že nyní je na případná další opatření brzy. Je podle ní třeba vyčkat, až bude jasné, jakým směrem se situace vyvíjí. Zdůraznila však, že do budoucna nemůže vyloučit žádné kroky.
Nafta v Česku od konce února, kdy vypukla válka na Blízkém východě, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 se u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února, vyplývá z pondělních údajů společnosti CCS.
Ceny pohonných hmot skokově rostou od 28. února, kdy Izrael a USA letecky zaútočily na Írán. Konflikt mimo jiné ochromil dopravu v Hormuzském průlivu, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist










