Hnutí ANO Andreje Babiše opět neuspělo u Ústavního soudu, u něhož napadlo druhou etapu penzijní reformy, kterou schválila koaliční většina v parlamentu. Stejně jako v dalších předchozích případech si hnutí, které u soudu zastupovala šéfka poslanců ANO Alena Schillerová, stěžovalo na předčasné zkrácení rozpravy ve sněmovně.

Koaliční většina podle 71 poslanců hnutí ANO zneužila své převahy nad opozicí a reformu protlačila násilím bez dostatečné diskuse. Ústavní soud nicméně jejich námitky odmítl. Byť přiznal, že skutečně koaliční většina porušila pravidla, konkrétně jednací řád sněmovny.  A to tím, že určila pevný čas hlasování, ač do rozpravy byli ještě přihlášeni další řečníci. 

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

„Projednávání nyní posuzovaného zákona navzdory zkrácení rozpravy v prvním, druhém i třetím čtení dostatečně vyvažuje práva parlamentní většiny a menšiny. Stručně řečeno, většina má právo vládnout a menšina musí mít reálnou možnost vyjádřit svůj názor, což bylo v tomto případě naplněno,“ konstatovalo plénum Ústavního soudu v čele se soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm.

A – stejně jako již v několika předchozích případech – apeloval, aby sněmovna změnila jednací řád. „A to tak, aby napříště zajišťoval, že jednání poslanecké sněmovny dostojí jak principu rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním, tak principu ochrany menšin,“ konstatoval Ústavní soud.

Soud: Zvýšení důchodového věku není extrémní

ANO také napadlo dvě obsahové části zákona. Jde o zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let a zúžení okruhu profesí, které mají nárok na dřívější penzi bez krácení pobírané částky. Ústavní soud konstatoval, že zvýšení důchodového věku není extrémní a podstata práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří zůstává zachovaná.

„Nárůst důchodového věku je pouze přidruženým projevem demografického vývoje a přiměřenou reakcí na něj. Důchodová reforma, jejímž středobodem je především zvýšení důchodového věku, reaguje na skutečnost, že dosavadní úprava v oblasti základního důchodového pojištění s ohledem na zmíněné demografické ukazatele do budoucna směřovala k vysokým deficitům důchodového účtu,“ uvedl soudce zpravodaj.

Z podstaty práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří dále podle Ústavního soudu nelze dovodit, že by zákonná úprava měla při stanovení důchodového věku v důsledku výkonu rizikové práce zvýhodnit určitou přesně vymezenou skupinu osob. Určení této kategorie tak zůstává projevem politického uvážení zákonodárce, míní soud.

Důchodovou reformu schválila sněmovna loni, platí od letoška. Novela počítá například s pokračováním zvyšování důchodového věku od třicátých let o měsíc ročně do 67 let, s nižším výpočtem nových penzí či dřívější penzí bez krácení pobírané částky pro pracovníky nejrizikovější čtvrté kategorie. Jednotlivá ustanovení nabudou účinnosti postupně až do roku 2027.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam