Na střední školy se dostalo 94 procent deváťáků, v Praze je úspěšnost mnohem nižší. Co dělat, když to nevyšlo?

Po měsíci čekání se děti a jejich rodiče konečně dozvěděli, jestli se dostali na vysněnou střední školu. V prvním kole uspělo 94 procent uchazečů, což je o jeden procentní bod více než loni. Nejvíce dětí bez místa zůstalo po prvním kole v Praze, ze zájemců o maturitní obory neuspěl každý pátý. Kdy má smysl vzdát se účasti v prvním kole a kdy podávat odvolání?

Úspěšnost uchazečů z 94 procent klesá, pokud se zaměříme jen na ty, kteří se hlásili na maturitní obory a museli tak projít jednotnou přijímací zkouškou od Cermatu. „V prvním kole bylo přijatých 89 procent z nich, podobně jako v loňském roce,“ uvedla Barbora Rosůlková, ředitelka Cermatu.

Tři čtvrtiny uchazečů se dostaly na školu první volby, 17 procent na školu druhé a devět procent na školu třetí volby. 

Přijímačky na střední: losování žáků již nehrozí, ředitelé brzdili algoritmus. Co dělat, když první pokus nevyšel?

15. 5. 2025 ▪ 4 min. čtení

Na čtyřletá gymnázia bylo letos přijato asi 15 tisíc uchazečů, zhruba 13 procent ze všech přijatých, podobně jako loni, vyplývá z dat Cermatu. Mírně vzrostl podíl žáků, kteří se dostali na lyceum, z loňských pěti procent na letošních necelých sedm procent přijatých uchazečů. Asi 40 procent přijatých se dostalo na obory středních odborných škol, loni to bylo 41 procent.

Největší přetlak je na víceletých gymnáziích

Nejtěžší bylo uspět v boji o místa na šestiletých a osmiletých gymnáziích. Na osmiletá gymnázia se mohla letos vzhledem ke kapacitě škol dostat jen asi polovina přihlášených dětí, na šestiletá zhruba třetina. Zájem o osmiletá gymnázia byl podobný jako loni, o šestiletá gymnázia se ucházelo zhruba o 650 žáků méně.

Opět se ukázal velký rozdíl mezi regiony. Zatímco v Praze se na osmileté gymnázium dostalo jen 38 procent přihlášených, v Moravskoslezském kraji uspělo 63 procent přihlášených, podobně jako v Ústeckém a Karlovarském kraji. Na šestiletá gymnázia se v Praze dostalo jen 21 procent zájemců, v Karlovarském kraji 65 procent, ve Zlínském pak 59 procent uchazečů.

Kdy podat odvolání a jaké jsou další možnosti

Zatímco v předchozích letech, kdy přihlašování na střední školy neprobíhalo elektronicky, se podávaly i stovky odvolání na jedinou školu a řada z nich byla úspěšná, v současném systému už to nemá cenu. Kapacita škol je díky rozřazování pomocí algoritmu maximálně naplněna. 

Podávat odvolání i v případě, že někdo skončil třeba se stejným počtem bodů z jednotných přijímaček, má smysl jen v případě, že by Cermat nebo ředitel školy udělal při vyhodnocování testů nebo zápisu výsledků chybu. Každý si to může překontrolovat v systému DiPSy, kde má k dispozici opravené záznamové archy. Podle šéfky Cermatu je to však skoro vyloučené. „Kontrolují to skutečně dva lidé, dvoje oči. Šance, že tam někdo něco opravil špatně, je velmi malá,“ říká ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková.

Druhou možností podle ředitele Gymnázia Nad Alejí Jiřího Bendy je napadnout případnou chybu ve správním řízení – tedy například kdyby nebyla včas vyvěšená kritéria, včas poslané pozvánky nebo jestli bylo umožněno nahlížení do spisu. Zatímco dříve dostávali i více než sto odvolání, loni jich přišlo pět, nevyhověli ani jednomu. „Tři se týkala úlohy v testu z matematiky, kdy se žákům při uvedení chybné odpovědi odečítal bod, zatímco při neuvedení žádné měli jen nulu. To měl ale Cermat předem napsáno v kritériích, takže s tím rodiče neuspěli,“ popsal ředitel.

Pokud se někdo nedostal na vysněnou školu, může počkat do pondělí a podívat se, jestli se ve druhém kole neotevřou místa na obor, kam se chtěl dostat víc. V takovém případě se pak může vzdát účasti v prvním kole a přihlásit se do kola druhého, čas má do středy. Zůstává mu počet bodů z již napsaných přijímacích zkoušek a do pondělí 26. května se může přihlásit do kola druhého.

Se vzdáním se účasti v prvním kole je určitě dobré počkat do pondělí 19. května, kdy se v systému DiPsy zobrazí školy a obory, které volná místa ve druhém kole vypisují. To obvykle nebývají ty nejžádanější, v případě Prahy jde například zejména o soukromá gymnázia nebo nově vzniklé obory.

O gymnázia je v Praze dlouhodobě největší zájem, přesto místa na veřejných školách téměř nepřibyla. Jak upozornil PAQ Research, navýšení obstarali v hlavním městě soukromí zřizovatelé. Na jejich školách přibylo 860 míst.