Jednotná přijímací zkouška třídí žáky spíše podle úrovně a kvality jejich rodinného zázemí, než aby je vybírala podle jejich vzdělávacích předpokladů. Vyplývá to ze zprávy České školní inspekce, kterou novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Žáci, kteří dosahují dobrých nebo horších výsledků u jednotné přijímací zkoušky na SŠ, dosahují podobných výsledků u maturity, uvedl. Existuje asi 50 škol, které přijímaly žáky s nejhoršími výsledky u jednotné přijímací zkoušky a dokázaly je zlepšit tak, že dosahovali u maturit nejlepších výsledků, jedná se asi o tři procenta škol, uvedl.
„Zastoupení žáků v jednotlivých oborech středního vzdělávání souvisí s jejich rodinným zázemím. V gymnaziálních oborech a na lyceích máme žáky, kteří mají nejvíce podporující rodinné prostředí,“ řekl Zatloukal. Naopak v technických a dalších oborech je podle něj vyšší podíl žáků z méně podnětného prostředí.
Někteří žáci neuspěli ani s 80 a více body, jiným stačilo i 70. Hledáme aktivní studenty, body z přijímaček nestačí, říká ředitel
Podle inspekce by si proces rozdělování žáků do oborů středních škol zasloužil větší prostor. Jednotná přijímací zkouška se skládá z testu z českého jazyka a matematiky. Podle inspekce je potřeba se zamyslet nad tím, jestli testovat z těchto dvou předmětů, nebo se soustředit například na čtenářskou gramotnost. Společná část přijímací zkoušky podle něj smysl dává, ale měla by být obsahově přizpůsobena tomu, co se devět let v ZŠ odehrává, řekl. Žádoucí podle něj je i při plánovaném snižování počtu oborů SŠ přemýšlet, jak zajistit prostupnost mezi obory, aby nebyla relativně vysoká míra předčasných odchodů ze škol. U maturitních oborů je to asi deset procent, uvedl.
Kdo může za to, že se vaše dítě nedostalo na školu? Velký rozhovor s ministrem Bekem
Lepší výsledky v přijímacích zkouškách i u maturit mají dlouhodobě žáci z bohatších a vzdělanějších rodin, uvedla ČŠI. Nejlepších výsledků dosahují podle Zatloukala žáci gymnázií, lyceí či ekonomických oborů. „Pokud žáci dosáhnou výborných, dobrých nebo slabých výsledků v jednotné přijímací zkoušce, tak podobného výsledku dosáhnou i na konci svého vzdělávání,“ řekl Zatloukal.
Do skupiny škol s nejlepšími výsledky patří z hlediska regionů podle Zatloukala především ty v Praze, na Vysočině, v Jihomoravském a Zlínském kraji, tedy v krajích s nadprůměrným socioekonomickým statusem obyvatel. Největší podíl škol, které mají žáky ve skupině dětí se špatnými výsledky, je v Ústeckém a Karlovarském kraji, tedy v regionech, které jsou z hlediska kvality rodinného zázemí žáků nejvíce znevýhodněné, řekl.
Podle Zatloukala existuje asi 50 škol, které přijímaly žáky s nejhoršími výsledky u jednotné přijímací zkoušky a zároveň tito žáci dosahovali nejlepších výsledků u maturit. Existuje podle něj ale i asi 50 škol, které přijímaly žáky s nejlepšími výsledky u jednotné přijímací zkoušky a zároveň tito žáci dosahovali u maturit nejhorších výsledků.
Ve školách s nejslabšími výsledky se podle Zatloukala problémy kumulují. Mají horší kvalifikovanost pedagogického sboru, horší vztahy mezi žáky navzájem, mezi učiteli a žáky a jejich výuka je velmi konzervativní, uvedl.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
