Novou předsedkyní Sociální demokracie bude exministryně Jana Maláčová, vystřídá Šmardu

Delegáti zvolili novu předsedkyní Sociální demokracie (SOCDEM) bývalou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Volilo ji zhruba 66 procent hlasujících na sobotním sjezdu v Hradci Králové. O post předsedy se ucházeli ještě bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti a senátor Jiří Dienstbier a zastupitel Prahy 12 Petr Hůla. Dosavadní předseda strany Michal Šmarda kvůli neúspěšným výsledkům strany ve volbách nekandidoval.

Maláčová zvítězila v prvním kole volby, ze 139 platných hlasů získala 101 hlasů. Dienstbier dostal 33 hlasů a Hůla pět hlasů. Na sobotní sjezd dorazilo celkem 152 delegátů.

Statutárním místopředsedou sjezd zvolil bývalého ministra zahraničí a lídra SOCDEM v červnových evropských volbách Lubomíra Zaorálka. Ze 135 platných hlasů dostal 100 hlasů. Byl jediným kandidátem. Delegáti ještě zvolí tři místopředsedy.

Hlavním úkolem Maláčové bude stranu příští rok ve volbách vrátit do Sněmovny. SOCDEM se v průzkumech dlouhodobě pohybuje pod pětiprocentní hranicí. V kandidátském projevu Maláčová uvedla, že jejím cílem je do sněmovních voleb vybudovat širokou levicovou koalici, "která bude bránit dalšímu ožebračování lidí". Vzorem pro ni je francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP).

Nová taktika, možná i název. ČSSD má trable s restartem, změnit to má sjezd straníků

6. 1. 2023 ▪ 4 min. čtení

Delegátům řekla, že v případě vybudování levicové aliance sociální demokraté nebudou kandidovat na kandidátkách KSČM. "Pokud se podaří taková aliance vyjednat, mohu vám zaručit, že se nikdy nebudeme slučovat s komunistickou stranou," řekla. Sociální demokraté mají stále v platnosti takzvané bohumínské usnesení z roku 1995, které straně zakazuje spolupráci s komunisty. Usnesení zapovídá spolupráci s extremistickými stranami, konkrétně jmenuje KSČM.

Ve funkci ministryně práce a sociálních věcí patřila Maláčová k nejvýraznějším sociálnědemokratických ministrům koaliční vlády Andreje Babiše (ANO). Pro své mnohé návrhy na zvyšování státních příspěvků například na sociální, důchodové či mzdové výdaje bývala často kritizována pravicovou opozicí i řadou odborníků. A vysloužila si tak přezdívku "Venezuela", která odkazuje na bankrotující jihoamerickou zemi s autoritářským levicovým režimem.

V roce 2022 začala spolupracovat s odbory, od té doby se často vymezuje proti "neschopné a prolhané vládě" premiéra Petra Fialy (ODS). "Kandiduji na předsedkyni, protože chci tuhle vládu, kvůli které extrémně chudneme, porazit. Chci, aby se Sociální demokracie zase zastávala pracujícího člověka nebo těch, kdo pracovat nemohou," řekla nedávno ČTK.