Novými ústavními soudci budou Přibáň a Langášek, Senát schválil jejich nominaci

Právník a sociolog Jiří Přibáň se bude moci stát novým ústavním soudcem, stejně jako Tomáš Langášek z Nejvyššího správního soudu. Senát ve středu jejich nominace podle očekávání schválil tak, jak mu to minulý týden doporučily jeho výbory ústavně-právní a pro lidská práva. Langášek v tajné volbě získal podporu 61 z 66 hlasujících senátorů, Přibáň obdržel 50 hlasů.

Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Langášek u Ústavního soudu působil od roku 2003, nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a následně generálním sekretářem. Padesátiletý Langášek by tak mohl podle svých slov nabídnout kontinuitu a institucionální paměť. Ve vystoupení před senátory ji označil za důležitou pro předvídatelnost rozhodování soudu a právní jistotu.

Přibáň senátorům řekl, že by mohl přispět k pestrosti složení Ústavního soudu „obecným přehledem právního filozofa a teoretika“, zkušenostmi z angloamerické právní tradice, mezinárodními kontakty a hodnotami, které zastává. Šestapadesátiletý Přibáň je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost.

Za klíčové hodnoty označil Přibáň nestrannost, kterou pokládá za důležitější než nezávislost, nebo odpor ke každé formě autoritářství. Podle něj má být Ústavní soud strážcem ústavy, pilířem proti omezování svobod vládou či nadnárodními institucemi. Úkolem nejen ústavního soudce je vyvarovat se pokušení spasit svět nebo naopak rozbít demokratickou společnost, naopak ji bránit, uvedl Přibáň, který současně vyzdvihl „nadčasové ideály humanitní“.

Přibáňovu nestrannost zpochybnila senátorka Daniela Kovářová (nezávislá), která spolupracuje s opozičním hnutím SPD. Podle ní je Přibáň „politizující aktivista“, který neumí být nestranný, a v komentářích se stavěl na stranu progresivismu a sociálního inženýrství. Vytkla mu mimo jiné kritiku bývalých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana, stejně jako současného režimu v Maďarsku.

Proti tomuto napadání se postavili zástupci klubu ODS a TOP 09, STAN, KDU-ČSL i předseda hnutí SEN 21 Václav Láska, podle něhož by měl výstup Kovářové zajistit Přibáňovi rekordní počet hlasů. Přibáň, který v roce 2013 odmítl Zemanovu nabídku na ústavního soudce, uvedl, že by přechodem k Ústavnímu soudu přišel o dosavadní akademické svobody a svobodu projevu, kterou projevoval v komentářích. Označil se za zastánce minimálních zásahů do ústavy.

Langášek ve vystoupení poznamenal, že i na ústavní soudy se přenáší napětí polarizovaného světa, který se štěpí nejen na konzervativce a liberály, ale i v genderovém určení identity, názorech na migraci, klimatické změny nebo sociální a ekonomické nerovnosti. „Nemám v ruce zázračná řešení, spíše intuitivně cítím, že je třeba vracet se ke kořenům osvědčeným řešením,“ uvedl Langášek.

Podle něj se Ústavní soud nemá zříkat své odpovědnosti, ale nesmí překračovat své pravomoci. „Jinak ohrožuje svou legitimitu, ztrácí veřejnou podporu, která mu může scházet při řešení skutečných krizí, má-li ochránit ústavní systém před případnými autoritářskými nebo populistickými vládami,“ řekl Langášek. Podle něj je třeba „obezřetného, ústavně cudného přístupu“.

Přibáň a Langášek v týmu ústavních soudců nahradí Vojtěcha Šimíčka, jehož funkční období skončilo minulý týden, a Tomáše Lichovníka, který končí nyní. Prezident Petr Pavel se rozhodl dosavadní ústavní soudce znovu nenominovat.