Sněmovna napotřetí schválila díky vládní většině zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Omezení prosadili poslanci ANO, SPD a Motoristů nejprve počátkem července, v září přehlasovali senátní veto a dnes hlasy 104 ze 175 přítomných poslanců i veto hlavy státu. Podle kritiků je změna protiústavním zásahem do prezidentových kompetencí a opoziční zákonodárci ji proto napadnou u Ústavního soudu.
Sporná úprava je součástí osmi desítek novel souvisejících s kontroverzním zákonem o státních úřednících, jehož senátní a prezidentská veta sněmovna hlasy koaliční většiny rovněž přehlasovala. Podle prezidenta Petra Pavla je změna „zjevně protiústavní“ a v rozporu s ustálenou ústavní praxí. Kritici ji označují za koaliční pomstu Pavlovi za to, že odmítl jmenovat do vlády Filipa Turka (za Motoristy) a vynutil si účast na červencovém summitu NATO.
Ústavní stížnost na soubornou novelu se rozhodli iniciovat mimo jiné zástupci STAN, Pirátů i kritici z řad senátorů, kteří normě vytýkali „terminologický chaos“ nebo zavedení pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů. Změna, která má platit od 1. listopadu, má podle kritiků usnadnit na obcích povolební výměnu úředníků.
2028? Kdepak. Česko hledá prezidentku nebo prezidenta pro rok 2033
Koalice se navrhovanou úpravou podle kritiků snaží vytvořit místečka pro souvěrce, když chce jako kvalifikaci zavést i působení v zákonodárném sboru. Změna podle odpůrců povede k pracovněprávním sporům. Terčem kritiky bylo také zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury, které je podle odpůrců motivováno snahou o politické ovládnutí agentury a získáním vlivu na rozdělování mnohamilionových dotací sportovním organizacím.
Pravomoci hlavy státu k vedoucím stálých misí zakotvil zákon o zahraniční službě teprve před devíti lety s odvoláním na dosavadní ústavní praxi. Úpravu k omezení prezidentovy kompetence nyní prosadil poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní). Obhajoval změnu zejména některými zahraničními úpravami a zdůrazňoval, že Česko je parlamentní, nikoli prezidentská republika. Nezastíral ale, že za pozměňovacím návrhem stojí i to, že si Pavel vykládá své prezidentské pravomoci navzdory původním slibům široce.
Nově podle novely bude minimálně do rozhodnutí Ústavního soudu vedoucí stálých misí pověřovat a odvolávat ministr zahraničí, který jim už nyní vydává pověřovací dopis na rozdíl od velvyslanců, kterým vystavuje pověření prezident.
Prezident Pavel už na jaře uvedl, že ke změně nynější praxe v pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí nevidí důvod. Hrad následně oznámil, že se jedná o další pokus o omezení ústavních kompetencí hlavy státu. „Prezident republiky bude proto zvažovat další kroky,“ napsal ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář. Dodal, že pokusy koaliční většiny o porušování ústavy a narušování zažitých ústavních zvyklostí už vedly prezidenta k rozhodnutí obrátit se na Ústavní soud ve věci zastupování státu navenek v souvislosti s koaličními obstrukcemi s cestou na summit NATO v Ankaře.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit









