Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 105 miliard korun, proti únoru se prohloubil o 2,5 miliardy korun. Informovalo o tom v úterý ministerstvo financí. Je to třetí nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 166,2 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se na výsledku rozpočtu projevuje ukončení mimořádné pomoci lidem a firmám s cenami energií a oživení spotřeby domácností.
Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí dosáhly 449 miliard korun, proti roku 2023 se zvýšily o 11,6 procenta. Pozitivně se projevila první letošní záloha daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax), která byla 13 miliard korun. Výdaje meziročně klesly o 2,6 procenta na 554 miliard korun.
„Ve výsledcích se projevuje návrat k normálu, kdy do rozpočtu už nezasahují mimořádné výdaje, jako byla loni pomoc domácnostem a firmám v situaci vysokých cen energií. Na příjmové straně je už nyní vidět oživení spotřeby domácností. Během dalších měsíců se na obou stranách rozpočtu postupně více projeví změny, které přinesl ozdravný balíček a které letos sníží celoroční deficit o 43 miliard korun,“ uvedl Stanjura.
„Naplánovaný rozpočet pro rok 2024 se schodkem ve výši 252 miliard korun je za první čtvrtletí vyčerpán již ze zhruba 40 procent, nicméně loňský rok ukázal, že není vhodné dělat předčasné závěry. Dodržení rozpočtu se bude mimo jiné odvíjet od kondice české ekonomiky, která se zdá, nabírá druhý dech v souvislosti s pomalu rostoucí spotřebou českou domácností, což by mělo podpořit státní rozpočet na straně příjmů,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
„Jedno z rizik rozpočtu spočívá v tom, že byl postaven na relativně optimistickém předpokladu růstu ekonomiky o dvě procenta, realita bude nejspíš okolo jednoho procenta,“ míní ekonom Deloitte Václav Franče. Podle něj se pravděpodobně podaří plánovaný schodek dodržet, vzhledem k jeho výši ale podle něj stav českých veřejných financí zůstává špatný.
Na příjmové straně rozpočtu rychle rostl výnos daně z příjmů právnických osob. Meziročně se zvýšil o 16,7 procenta na 40,6 miliardy korun. Na první záloze windfall tax zaplatily energetické a petrochemické firmy a banky 13 miliard korun, loni byly zálohy za celý rok 39,1 miliardy korun.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob se meziročně zvýšilo o 12,9 procenta na 40,8 miliardy korun. Podle ministerstva financí ho pozitivně ovlivnily růst mezd a opatření z konsolidačního balíčku, jako snížení limitu pro vyšší sazbu daně. Na povinném pojistném se vybralo 177 miliard korun, meziročně o 7,9 procenta víc. K růstu přispělo znovuzavedení nemocenského pojistného a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.
Inkaso daně z přidané hodnoty vzrostlo o 8,7 procenta na 86,1 miliardy korun. Na spotřebních daních se vybralo 36,9 miliardy korun, meziročně o 11,6 procenta víc.
Za poklesem rozpočtových výdajů stála zejména nižší podpora domácností a firem kvůli cenám energií, meziročně stát vyplatil o 16,6 miliardy korun méně. Největší výdajovou položkou byly sociální dávky, které dosáhly 229,2 miliardy korun, meziročně o 4,8 procenta víc. Z toho 180,7 miliardy korun tvořily důchody, jejich objem proti loňsku vzrostl o 5,5 procenta.
Kapitálové výdaje byly 33,6 miliardy korun, meziročně o 7,1 procenta méně. Většinu tvořily projekty spolufinancované z Evropské unie.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
