Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za loňský rok.

Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec rozpočet skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Šlo o rozpočet bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Současná koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) vzešlá z podzimních voleb se ujala moci až ve druhé polovině prosince.

Naopak pozitivní zprávou byla podle NKÚ průměrná inflace 2,3 procenta, která byla nejnižší za posledních sedm let. Uvádí také, že s mírou nezaměstnanosti 2,8 procenta si Česko udrželo nejnižší hodnotu v EU.

„Stát ovšem příznivých ekonomických podmínek nevyužil ke stabilizaci veřejných financí,“ konstatoval NKÚ. Výsledné saldo rozpočtu představovalo meziroční zhoršení o 19,3 miliardy korun. Zatímco příjmy meziročně vzrostly o 5,9 procenta, výdaje se zvýšily o šest procent. Saldo očištěné o peníze z EU a další peníze ze zahraničí se meziročně zlepšilo o 39 miliard, ale i v tomto případě by skončil rozpočet schodkem 249,9 miliardy korun, uvedl NKÚ.

Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl již v lednu, že reálný loňský schodek rozpočtu je 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard jsou podle něj očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu.

NKÚ uvedl, že podíl kapitálových výdajů, tedy investic, loni poprvé od roku 2015 překročil deset procent. Z toho největší část směřovala do dopravy a zdravotnictví. Úřad současně varuje před vysokým podílem povinných a obdobných výdajů rozpočtu, které si loni vyžádaly přes 86 procent rozpočtu. Omezuje to prostor pro aktivní rozpočtovou politiku, upozornil.

Pokračoval růst státního dluhu, který se zvýšil až na 43,2 procenta HDP. Za úroky stát zaplatil až 98 miliard korun. Pro letošní rok se předpokládají výdaje téměř 110 miliard korun. „Přestože Česká republika patří v Evropské unii stále mezi méně zadlužené země, tempo zadlužování představuje významné riziko pro stabilitu veřejných financí, zejména s ohledem na rostoucí náklady na obsluhu dluhu, které se od roku 2021 téměř zdvojnásobily,“ uvedl NKÚ.

Na základě svých kontrol dospěl NKÚ k závěru, že stát každoročně přichází o desítky miliard na nevybraných daních, přestože o tomto problému ví. Rezervy ve výběru daní jsou podle něj dány nedůsledným uplatňováním pravidel v praxi. Instituce si mezi sebou také nedostatečně předávají informace, data jsou neúplná a odpovědnost není jasně vymezena, uvedl jako příklad.

NKÚ loni například zjistil, že jen kvůli nelegálnímu zaměstnávání a nevybraných odvodech přišel stát v letech 2019 až 2022 až o 92 miliard korun.

Stát zaostává navzdory investicím

Státu se navzdory vysokým investicím nedaří modernizovat klíčové oblasti jeho fungování. Digitalizace veřejné správy složité procesy nezjednodušila, stát nezavedl účinné nástroje, které by zmírňovaly škody způsobené přetíženými kamiony a armáda zaostává ve výcviku i modernizaci. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ke své výroční zprávě za loňský rok.

Kontrolované instituce reagují podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly často na výsledky kontrol nesouhlasně, zjištění NKÚ zlehčují a zpochybňují odbornost kontrolorů, místo aby se zamyslely nad nedostatky.

NKÚ loni dokončil 32 kontrol. Prověřil majetek a peníze v objemu 96 miliard korun u 142 kontrolovaných osob. Kontrolní úřad je nezávislou institucí zřízenou přímo z ústavy. Na starosti má kontrolu nakládání s penězi a majetkem státu.

Kala ve výroční zprávě uvádí, že opatření, která měla zlevnit a zlepšit provoz státu, vedou naopak k tomu, že se stejná agenda ještě víc prodraží a přináší dodatečné náklady. Jako příklad uvádí projekty elektronizace právních předpisů eLegislativa a eSbírka. „Z původních tří let se protáhly na devět a rozpočet na ně se téměř zdvojnásobil – z 482 milionů stoupl na více než 900 milionů korun. Přesto se eLegislativu nepodařilo dokončit a v době ukončení kontroly se do ní nové právní normy vkládaly ručně,“ uvedl prezident NKÚ.

Ministerstvo vnitra loni v dubnu s tímto závěrem ale nesouhlasilo. Uvedlo, že systémy e-Sbírka a e-Legislativa jsou plně funkční, a důvodem zpoždění projektu bylo jeho nerealistické nastavení v minulosti.

Jako další příklad uvedl prezident NKÚ kontrolní vážení automobilů na dálnicích a silnicích I. třídy, které mělo vytlačit přetíženou nákladní dopravu. „Zavedený systém ale naprosto selhává. Váhy většinou nefungují, a když už fungují, zjištěné delikty se nedaří předat k řešení obecním úřadům. A když už se to podaří, pokuty padnou ve zlomku případů,“ uvedl Kala.

Ministerstvo dopravy loni se zjištěními NKÚ nesouhlasilo. „Některé závěry vychází ze situací, které již dlouho nejsou aktuální, některé kritizované situace vznikly z nečinnosti dotčených samospráv nebo z délky procesu nutných legislativních změn,“ uvedla tehdy mluvčí ministerstva Tereza Straková.

Cílem zavedení kontrolního vážení na českých dálnicích a silnicích první třídy bylo vytlačit z našich silnic přetíženou nákladní dopravu. Zavedený systém ale selhává. Váhy většinou nefungují, a když fungují, zjištěné delikty se nedaří předat k řešení obecním úřadům. V případě, že se to podaří, pokuty padnou ve zlomku případů.

Prezident NKÚ si stěžuje i na reakce dotčených stran. Podle něj situaci často zlehčují a snižují i odbornost kontrolorů. Reakce kontrolovaných institucí se podle něj opakuje „jako přes kopírák“. „Býváme veřejně, ale i při projednávání kontrol ve vládě obviňováni ze snižování důvěry občanů ve stát, tendenčnosti, nepochopení složitosti problematiky i špatného výběru kontrolního vzorku,“ píše ve výroční zprávě.

Problém podle NKÚ spočívá v nastavení systému fungování veřejné správy jako takové. „Úspěch bývá měřen spíše formálním splněním kroků a vyčerpáním přidělených prostředků než tím, zda činnost státních institucí dává smysl a přináší prospěch občanům,“ uvedl úřad.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam