Zatímco v české Poslanecké sněmovně padaly během mimořádné schůze hlášky o tom, že s Ruskem je potřeba se dohodnout, někteří zástupci krajní pravice jinde v Evropě naopak proti Putinovi vystoupili nebývale ostře. To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich emailů. Odebírejte!

Jste paraziti

Hodně bylo napsáno o tom, co by mohlo opětovné zvolení Donalda Trumpa prezidentem udělat s naší bezpečností. Málokdo se ale zabýval možnými důsledky pro naši ekonomiku. Ty jsou přitom potenciálně obrovské. Trump chce uvalit clo ve výši 10 procent na veškeré dovozy, včetně těch ze zemí EU. Nejvíc zasažené by bylo Německo, s nímž je česká ekonomika extrémně provázaná. Trump nás považuje za parazity. Proč a jaké jsou příklady dopadů jeho hrozeb na Česko? Čtěte. 

K čemu jsou summity EU

Třeba i k tomu, že lídři využijí fóra sedmadvaceti a řeknou ostatním, co by jinak komplikovaně sdělovali každému zvlášť. Ukázalo se, že summit EU 1. února v Bruselu, který měl za úkol „zlomit“ Orbánovo veto finanční pomoci Ukrajině (podařilo se), využil premiér Petr Fiala (ODS), aby svoje protějšky v řadě případů vůbec poprvé informoval o české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu z mimoevropských států. Fiala se o tom tehdy nezmínil před českými novináři v Bruselu po konci schůzky. Chtěl, aby věc zůstala ještě chvíli diskrétní. Někdo z lídrů to ale nevydržel a informace se objevila na evropském serveru Politico.

Prosvištíme si: Polsko jede

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Jan Farský ze STAN a další vládní politici se v minulých týdnech vyjádřili v tom smyslu, že by Česko mělo usilovat o post komisaře pro obranu v příští komisi. Česká vláda si o něj podle našich informací u současné a zřejmě i budoucí šéfky komise Ursuly von der Leyenové neřekla. Udělala to ale polská vláda. Pro ministra zahraničí Radoslawa Sikorského chce buď portfolio obranného průmyslu, nebo rozšíření EU. A v ideálním případě post unijního představitele pro společnou zahraniční politiku. Sikorski pro to už začíná shánět podporu u jiných zemí. Rozdíl v přístupu české a polské vlády k obsazení komisařských míst je pořádný, okomentoval to znalec unijního prostředí Tomáš Prouza. Na druhou stranu, Polsko se současnou vládou je jiná váhová kategorie. A Česko, i kdyby zmíněné posty v nové komisi chtělo, na ně prostě nemá tak silného kandidáta, jakým je Sikorski.

Proč ještě nemáme drogu…

Když se zeptáte na pirátskou europoslankyni Markétu Gregorovou, prakticky každý vám řekne, že udělala obrovský pokrok. Souhlasit s ní nemusíte, ale má argumenty, zajímá se, pracuje. Ondřej Houska a Michal Půr si ji pozvali do Bruselského diktátu a stojí to fakt za to - došlo i na zpěv :). Je horší být komunistou, nebo sedět s Babišem? Jak by se měla Evropa změnit a jak pro to sehnat podporu voličů? Víte, kdo to byl Hans Gruber? A co Gregorová zazpívala? Celá verze podcastu Bruselský diktát je na HeroHero nebo Gazetisto.

Až pozítří

Geert Wilders v listopadu šokujícím způsobem zvítězil v nizozemských parlamentních volbách, premiérem ale nebude, jak sám připustil. Lídři ostatních parlamentních stran ho prostě nechtějí. Na čele Nizozemska tak nestane jedna z nejviditelnějších postav evropské krajní pravice. „Premiérem se stanu. Když ne zítra, tak pozítří,“ prohlásil Wilders. Dost možná může mít pravdu. Proč?

Ostře sledované: Změny na krajích

Krajně pravicovým stranám v Evropě se předpovídá úspěch v nadcházejících eurovolbách a ty se tak mnohde snaží jít naproti širšímu elektorátu. Lídryně francouzské krajně pravicové scény Marine Le Penová teď poprvé veřejně odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a postavila se za napadenou zemi. U političky, která se ještě nedávno fotila s Vladimirem Putinem a nepokrytě ho obdivovala, jde o výraznou změnu kurzu. Proč si Le Penová vybrala zrovna ukrajinské téma? Psali jsme.

Nočním vlakem do Bruselu 

V úterý 26. března zahájí provoz první přímý vlak mezi Prahou a Bruselem. Půjde o noční spoj třikrát týdně, pojede přes Drážďany, Berlín, Amsterdam a Antverpy do Bruselu. Spojení bude provozovat belgicko-nizozemský dopravce European Sleeper. Linka měla původně jezdit už loni, nakonec se rozjede až nyní. European Sleeper tvrdí, že ceny jízdenek budou začínat na 79 eurech, lůžko by mělo stát 139 eur. Cílem firmy je vybudovat celou síť nočních vlakových spojení po Evropě. Napřesrok byste se takto měli dostat z Prahy až do Barcelony. 

Studenti se ozvali

V minulém newsletteru jsme vás informovali, že na kurz diplomata Jana Havlíka o vyjednávání v EU se na FSV UK přihlásili jenom cizinci. Ozvali se nám vyučující i někteří studenti a ukázalo se, že kurz je určený hlavně cizincům na škole. Češi a Češky se mohou také zapsat, když je místo. Což v tomto případě je! Čeští studenti nám ale napsali, že o možnosti dozvědět se, jak se vyjednává v EU, neměli vůbec tušení. Kurz nebyl napsaný v nabídce předmětů a fakulta o této možnosti české studenty podle nich neinformovala. Dozvěděli se o ní až z našeho newsletteru. Tak teď už opravdu nevíme a jsme každopádně rádi, že jsme studenty upozornili na užitečný kurz.

Co si přečíst

• Ženská polovina Ředitelů Evropy mluvila na pozvání Českého rozhlasu o svojí zkušenosti s belgickou společností. Jaký je hlavní rozdíl oproti té české?

• Ruské prezidentské volby vyhrál Putinem stvořený homo putinicus. Jeho lídr ale má jednu zásadní slabinu.

• Emmanuel Macron a Olaf Scholz spolu nevycházejí. Proč?

Evropa podle…

Henry Foy, šéf bruselské kanceláře Financial Times, autor newsletteru Europe Express

Kdo v Evropě je nejdůležitějším podporovatelem Ukrajiny? Německo, které poslalo nejvíc zbraní? Polsko, které přes své území zajistilo přepravu drtivé většiny materiálu? Británie, která jako první poslala klíčové věci jako rakety a tanky, čímž přiměla ostatní, aby je dodali taky? A co Česko? Iniciativa na dodání 800 tisíc dělostřeleckých granátů, kterou zveřejnil prezident Petr Pavel, všechny překvapila jak svou smělostí, tak geniální jednoduchostí. Kdyby šlo o nápad třeba Berlína, tak by ho nejspíš provázely politické šarvátky, takto ostatní země okamžitě zareagovaly: vypsaly šeky a během pár týdnů se věci začaly hýbat. EU je často kritizována za neefektivitu, přílišnou byrokracii a za to, že ji ovládají Německo a Francie. Petr Pavel prokázal, že nic z toho nemusí platit.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Stovky miliard do zbrojení i do klimatu? Máme na to, tvrdí Luděk Niedermayer a vysvětluje, jak to udělat.

• Tusk Česko nepotřebuje, Polsko bude hrát první ligu. Ale teď jsou z nás Poláci nadšení.

• Je demokracie v EU v ohrožení? V prestižním think-tanku Bruegel o tom promluví Věra Jourová, je možné sledovat živě i ze záznamu.

Tečka podle Ondřeje Housky

Země s největším růstem HDP v EU? Loni to bylo Chorvatsko. Také loni, 1. ledna, přijalo euro. V žádném případě netvrdím, že se mu ekonomicky tak daří díky euru. V Česku ale máme televizní a internetové ekonomy, kteří vezmou jedno číslo a postaví na něm celou „analýzu“. Kdyby chorvatská ekonomika za loňský rok klesla (jako ta česká), nepochybuju o tom, že by Lukáš Kovanda už přišel s názorem, jak jí euro škodí. Že by teď sepsal článek o tom, jak se z Chorvatska díky vstupu do eurozóny stává balkánský tygr? To se vzhledem k jeho ideologickému zaměření čekat nedá. A krom toho by takový článek zastáncům eura v Česku samozřejmě udělal medvědí službu.