Premiér Petr Fiala podepsal papír, o kterém evidentně neřekl svým kolegům ve straně. Týká se eura a udělal tím radost zastáncům přijetí společné evropské měny. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Nové jméno pro Brusel

Do června ještě uslyšíme mnohé spekulace o tom, kdo se stane novým českým eurokomisařem či eurokomisařkou. Jedna z těch zajímavějších je, že by ODS mohla nasadit proti nominantovi za STAN Marka Moru. Mora je současný náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury, ale je to především bývalý náměstek vicepremiéra pro EU a někdejší viceguvernér ČNB, který řadu let působil na top pozici v Bruselu. Mora platí za erudovaného ekonoma a znalce unijního prostředí. Proti jeho jménu by se zbytku koalice případně špatně argumentovalo. Psali jsme.

Pražáci přijdou

Pražáci zajistili volební vítězství pětikoalice ve sněmovních volbách v roce 2021, a jak se ukazuje, dost možná zařídí úspěch Spolu – a STAN – v evropských volbách. Naznačuje to průzkum agentury Ipsos. Je první z řady, který bude mapovat nálady českých voličů a vychází z něj, že k urnám se v červnu chystají nejvíce obyvatelé Prahy střední a starší generace – tedy právě základna pětikoalice.

Prosvištíme si: Danuše jako eso

Nasazení Danuše Nerudové na post jedničky kandidátky STAN se fakt vyplácí. V zákulisí kolují různé průzkumy a podle všech dosáhne STAN velmi dobrého výsledku. Ale jak hodnotit lidi, včetně Nerudové, kteří za něj kandidují? Udělali to Ondřej Houska a Michal Půr v podcastu Bruselský diktát. A přinášejí taky zákulisní novinky o české snaze získat notifikaci pro tendr na stavbu dalšího jaderného bloku – Česko zatím předvedlo hodně slabý výkon a Evropské komisi dochází trpělivost. Celý díl Bruselského diktátu je na platformách HeroHero nebo Gazetisto.

Asi OK

Strategická smlouva mezi Českem a Francií, kterou minulý týden v Praze podepsali český premiér Petr Fiala a francouzský prezident Emmanuel Macron, je hodně o jádru. Obsahuje ale i pasáž o tom, že si Česko a Francie „budou vyměňovat názory“ na budoucnost hospodářské a měnové unie a eurozóny „v kontextu budoucího členství (Česka) v EMU“. Proeurové části vládní koalice radostně zasvítily oči nad tím, co to Fiala podepsal, slyší Ředitelé Evropy. Zvedne to novou vlnu debaty o tom, kdy a jak do eura? „Je to jedna absolutně nezavazující větička. Žádný termín tam není. Za mě OK,“ napsal nám volební lídr Spolu Alexandr Vondra z ODS.

Český nezájem: sága pokračuje

Jak jsme vás minule informovali, český diplomat a vyjednávač mimo jiné takzvaného uhlíkového cla během předsednictví EU Jan Havlík začal na Fakultě sociálních věd UK v Praze učit kurz o tom, jak se vyjednává v unii. Jak nám svěřil, na jeho přednášky koncipované jako nalejvárna zdarma pro budoucí české aktéry v EU se nepřihlásil ŽÁDNÝ Čech ani Češka. Havlík tak za peníze českých daňových poplatníků připravuje Slováky, Rumuny, Francouze či Ukrajince. „Netuším důvod,“ řekl nám Havlík. „Čeští studenti možná nevědí, co chtějí, a nedělají, co nemusí.“ Jako Ředitelé Evropy už fakt nevíme a děláme jednu nesouhlasnou vlnovku za druhou…

Ostře sledované: Máme nápad

Ukrajině se nedaří na frontě, musí taky šetřit nedostatkovou municí. A Spojené státy jí omezily pomoc, protože její schválení blokují v Kongresu opoziční republikáni pod vlivem svého prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Co dělat? Evropská komise přichází s nápadem – nové zbraně a další vojenské dodávky by mělo Kyjevu fakticky zaplatit samo Rusko. Komise chce, aby země EU zabavily výnosy, které nesou ruská aktiva zmrazená v Evropě v rámci sankcí. Některé státy, mezi nimi i Česko, k tomu ale jsou skeptické. Proč a o kolik peněz jde? Čtěte.

Snaha přežít

Německá pomoc Ukrajině je po té americké druhá největší, Němci poslali i hodně zbraní včetně těžkých. Poslední dobou se ale kancléř Olaf Scholz stále víc vymezuje jako někdo, komu jde o mír. Je proti Rusku, ale nechce, aby to vypadalo, že tvrdě. Zdá se, že za tím je volební kalkul, snaha udržet se u moci. Scholz sází na to, že se mu povede totéž, co před zhruba 20 lety jeho předchůdci Gerhardu Schröderovi – tedy že sázkou na mír zlepší svůj volební výsledek. Právě tak lze číst třeba současnou německou neochotu dodat Ukrajincům střely s plochou dráhou letu Taurus. Víc tady.

Už zase to ANO    

Evropští liberálové se opět poptávají na ANO. Tentokrát je zajímá, jak Babišovo hnutí, člen liberální frakce, hlasovalo ve sněmovně o manželství pro všechny. A ptají se i na to, jak to má ANO s právem veta nebo s migrací. Důvod je jednoduchý: liberálové vyhlásili tento týden svůj manifest do eurovoleb a ten je, jak to sami označují, „bezpodmínečně proevropský“. Plédují v něm za zrušení veta v EU, proti zneužívání tématu migrace ve volbách, za manželství pro stejnopohlavní páry a tak dále. Našinec to ví a pro cizince nebude těžké zjistit, že ANO stojí v řadě bodů na opačném konci názorového spektra. Odhad Ředitelů Evropy ale je, že to nic neznamená. Dokud bude hnutí přinášet více mandátů než problémů na půdě europarlamentu, žádné ústrky mu nehrozí.

Stačilo, jako v Česku

Portugalsko je další zemí EU, kde ve volbách udělala velmi dobrý výsledek krajní pravice. Strana Chega dostala skoro pětinu hlasů, a to ve státě, kde krajní pravice ještě před pár lety v podstatě neexistovala. Chega česky znamená Dost, ale název lze přeložit taky jako Stačilo. Právě tak se jmenuje uskupení, které kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu v Česku, a tvoří ho hlavně KSČM ve spojení s několika volnými radikály (jako je Ondřej Dostál, někdejší pirátský odborník na zdravotnictví). Jde jen o další potvrzení známého faktu, že pravý a levý extrém k sobě ve skutečnosti mají hodně blízko. I když o českém Stačilo je těžké rozhodnout, jestli jde stále ještě o krajní levici, nebo spíš už o krajní pravici. 

Co si přečíst

• Dejte už pokoj s Babišovým mailem o Lipavském, o nic nejde. Šéf ANO dělá mnohem horší věc, kterou přímo ohrožuje naši bezpečnost.

• Němci řeší, jak migranty odvézt mimo Evropu, inspirují se tedy Itálií a jejími plánovanými speciálními tábory v Albánii.

• Fakt se Evropané bouří proti Green Dealu? Podle této analýzy se veřejné mínění staví proti zeleným opatřením výrazně méně, než se může zdát.

Evropa podle…

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Vzhledem k roku 2019 jsme zaznamenali jeden z nejprudších propadů reálné mzdy v Evropě. Smutnou pravdou je, že na Česko z řady důvodů výrazněji dopadla kombinace pandemie a energetické krize a produktivita práce výrazně zaostává za ostatními zeměmi v regionu v čele s Polskem i Maďarskem. A pokud vezmeme v potaz i relativně silnější českou korunu, nevychází nám z toho, že by exportně zaměřený průmysl měl v průměru možnost přidávat zaměstnancům o moc více než přidával (aby si uchoval v regionu konkurenceschopnost). Je sice pravda, že v průměru šla ziskovost českého podnikového sektoru prudce vzhůru, za nárůstem však nestály vždy největší čeští zaměstnavatelé - zpracovatelský průmysl, jak ukazuje například poslední analýza ČNB, viditelně zaostával. Na druhou stranu nemusíme vše vidět jen černě. Je možné, že zaostávání v produktivitě bude s odezněním energetické krize slábnout a české reálné mzdy pak může čekat delší období růstu.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Vtrhne Rusko do střední Evropy? Na to se ptají šéfové obřích firem jako Microsoft nebo YouTube. Mluví o tom europoslankyně Dita Charanzová (nez., dříve za ANO). A odpovídá taky na dvě nabídky, které dostala směrem k vlastní budoucnosti.

• Jaká je budoucnost vztahů Evropy s USA? Odpoví konference s hosty i zpoza Atlantiku.

• Eduard Hulicius má zkušenost s vysokými posty v Bruselu i v Praze, kde je nyní náměstkem ministra zahraničí, v gesci má Evropu. Mluví o tom v tomto podcastu.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Hodně se namluvilo a napsalo o tom, jestli je zrušení společného zasedání české a slovenské vlády symbolicky dobře, nebo symbolicky špatně. Z debaty vypadlo, že věc má i velmi praktický důvod. Je zjevné, že na linku Praha–Bratislava se s Ficovou vládou vrátila nedůvěra a členové Fialovy koalice si před proruským týmem Fica musí dávat pozor, co říkají. Příklad? Český premiér měl na nedávný Macronův summit připravené body o tom, jak pokračuje česká akce shánění munice pro Ukrajinu ze třetích zemí. Když se ale dozvěděl, že v Paříži bude také Robert Fico, pár věcí z jeho briefingu zmizelo. Kde to bylo nutné, Fiala je sdělil individuálně. Má to logiku. Pokud nechcete, aby některé informace odtékaly do Ruska, snažíte se minimalizovat fóra, kde nebudete mít komunikaci pod kontrolou. Setkání dvou vlád v Bratislavě, dohromady desítek lidí, by právě takovým fórem bylo.