Zápas o to, kdo bude příštím českým eurokomisařem, zatím probíhá docela zvláštně. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Emisní povolenky: Ne, ale

Může česká vláda použít výnosy z prodeje emisních povolenek na dotování už existujících obnovitelných zdrojů? Spor, který běží Českem druhý týden, interpretuje každý jinak. My jsme získali první oficiální stanovisko Evropské komise, která dohlíží na aplikaci unijního práva v členských státech a jádrem sporu je tady jedna konkrétní směrnice. Jak to tedy je? Píšeme zde.

Jediný s vlivem

Vliv a respekt politikovi zajišťuje buď funkce, kterou zastává, nebo síla jeho osobnosti. Karel Schwarzenberg byl jediný současný český politik, který měl v zahraničí vliv a respekt díky tomu druhému. Jak se to projevovalo konkrétně? Dozvíte se v podcastu Bruselský diktát, který připravuje mužská polovina Ředitelů Evropy spolu s Michalem Půrem. Ten mluví taky o bouři kvůli zmíněným emisním povolenkám, kterou nedávno rozpoutal. Jak to bylo? A co má vláda udělat teď? Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo si pusťte jako video. 

Ostře sledované: WTF eurokomisař

Mezi hnutím STAN a Piráty se rozhořel konflikt o to, kdo má nominovat budoucího českého eurokomisaře. Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve potvrdil ujednání, že jméno vzejde ze středu STAN a Pirátů. Ukazuje se ale, že střed chápou obě strany jako svoje právo přijít s vlastním kandidátem. STAN zmiňoval nejprve ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu a poté svoji co-lídryni do evropských voleb Danuši Nerudovou. Teď přišli Piráti s vlastním jménem, europoslancem a jedničkou do eurovoleb Marcelem Kolajou. Čeští komentátoři se baví rozpadem koalice v koalici, my ale připomínáme, že česká vláda by měla mít zanalyzováno hlavně to, jakou agendu by měli dotyčný nebo dotyčná v nové komisi zastávat a za to lobbovat u Ursuly von der Leyenové, která se dost možná opět stane šéfkou unijní exekutivy. Zda v čele stane Losna nebo Mažňák/Mažňáková, na to je ještě čas.

Inovativní chleba

Kdybychom používali finanční nástroje, nebylo by tolik případů jako dotace Agrofertu na výrobu „inovativního“ toustového chleba. Zní to složitě, ale u finančních nástrojů jde o to, že se peníze z evropských fondů neposkytují jako dotace, ale jako půjčky či záruky – prostředky se tedy musí vrátit a použít na další a další smysluplné projekty. Česko by to mohlo dělat, jak se mu zlíbí, ale v porovnání s průměrem EU výrazně zaostává. Třeba Slováci jsou daleko před námi. V čem je v Česku problém? Vysvětlujeme.

Vondra na okruhu

Riskantní jízda europoslance Alexandra Vondry (ODS) Evropským parlamentem vyšla. Český politik byl zpravodajem nové emisní normy na auta Euro 7 a od počátku usiloval o podstatné zmírnění návrhu. Byť je členem malé frakce, získal na svou stranu většinu europoslanců a ti jeho podobu Eura 7 minulý týden schválili. Jak toho Vondra docílil? Postoj poslanců je velmi blízký stanovisku členských států, a je tak pravděpodobné, že se Euro 7 podaří ještě do konce prosince definitivně schválit.

Prosvištíme si: Bude kandidovat?

Eurokomisařka a čerstvá držitelka ceny Vision for Europe udělované na každoročním Prague European Summit Věra Jourová (ANO) má nově profil na Instagramu. Ve svém prvním profesionálně natočeném videopříspěvku provází místy po Praze, kde v minulosti působila a jsou pro ni nějak důležitá – včetně kavárny UMPRUM, kam se chodila učit. „Mám v poslední době určité pochybnosti, kam se ubírá síť X, bývalý Twitter, a chci rozšířit svoje komunikační kanály. Na Instagramu bych chtěla víc mluvit s mladší generací v Česku,“ řekla k tomu Ředitelům Evropy. My si z toho bereme, že Jourová, která bude příští rok v komisi končit, se nechystá do politického důchodu. Kandidaturu do sněmovny a Senátu dosud odmítala. Že by místo v případné nové vládě po volbách v roce 2025 nebo prezidentské klání v roce 2028?

Tuhle sledujte

Vyhazov britské ministryně vnitra by nás v drtivé většině případů nemusel příliš zajímat. Ale Suellu Bravermanovou se vyplatí sledovat – podle všeho se nechala z vlády vyhodit schválně, protože si připravuje pozici pro vyšší cíle. Věří, že radikální rétorikou (právě ta ji stála místo) se zalíbí řadovým členům Konzervativní strany a ti ji pak zvolí novou předsedkyní. A to poté, co současný premiér Rishi Sunak napřesrok prohraje volby, jak se nyní očekává. Konzervativci pak budou hledat nového lídra a Bravermanová věří, že nastane její chvíle. V Česku poskytla rozhovor jedinému médiu, HN, a to před pěti lety. Řeč byla o brexitu a o ekonomice. A názory Bravermanové byly radikální už tehdy, jak můžete posoudit. Dnes se dění v britské vládě včetně návratu někdejšího premiéra Davida Camerona na post ministra zahraničí dá shrnout jazykem českých fotbalových funkcionářů: Co je to za klauni?

Jeden expert pryč

Diplomat Jan Havlík, který se loni v Bruselu významně podílel na českém předsednictví EU – mimo jiné vedl vyjednávání o novém uhlíkovém clu – přišel po návratu do Prahy o místo. Po dvanácti letech skončil ve funkci ředitele unijních politik na ministerstvu průmyslu a obchodu a spadl do „bazénu“ volných úředníků bez konkrétního zařazení. Ministerstvo to zdůvodnilo tím, že Havlík neuspěl v konkurzu. „Z něj vzešel návrh na jiného kandidáta, který byl ze všech účastníků ten nejlepší,“ odpověděl David Hluštík z odboru komunikace Síkelova úřadu. Ředitelé Evropy u konkurzu samozřejmě neseděli. Konstatují ale, že česká státní správa nemá lidí s kompetencí v unijních záležitostech zrovna na rozdávání.

Dlabajová plní přání

Europoslankyně Martina Dlabajová (donedávna za ANO) plní mladické sny. Psali jsme, že dohodla stáž jedné české studentky na vrcholu Evropské komise, konkrétně týden stínování šéfa kabinetu eurokomisařky Jourové Daniela Brauna. Tím to neskončilo. Svůj týden na vrcholu, tentokrát po boku předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolové, má čerstvě za sebou další česká studentka. Dlabajová takto pomohla ke stáži už více než devadesáti mladým lidem z Česka a říká, že v tom bude pokračovat do konce mandátu. Zájemci o stáž v institucích EU mají sledovat tuto webovou stránku.

Svoboda a demokracie?

Právě tyto hodnoty připomíná 17. listopad. Češi se rádi zamýšlí nad takzvanými historickými křižovatkami, a tak snad není od věci si připomenout tu snad vůbec nejdůležitější. Není to Mnichov nebo okupace roku 1968, ale doba první světové války, přičemž výročí jejího konce bylo před pár dny (11. listopadu) – právě to je skutečně klíčový mezník českých dějin. Německo tehdy bylo vítězství nebo aspoň remíze mnohem blíže než za Hitlera. Kdyby konflikt skutečně skončil remízou, k čemuž chyběl jen kousek, nevzniklo by Československo ani dnešní Česko. Jak by Evropa vypadala? A bylo by to z hlediska Evropanů včetně Čechů horší, nebo lepší než dnes? Čtěte.

Co si přečíst

• Politika dvou států, tedy snaha, aby existoval jak samostatný Izrael, tak Palestina, je oficiální doktrínou prakticky všech. Je ale v praxi stále uskutečnitelná?

• Jak na Čechy kouká svět? Třeba přes to, že nerozumí českým hádkám o Milana Kunderu – vidí za nimi hlavně závist, vysvětluje špičkový bohemista.

• Západ je slabý a válku vyhraje Rusko, říká většina lidí na světě. Přitom by se ale na Západ chtěli přestěhovat.

Evropa podle…

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Quo vadis, český autoland? Zatímco produkce v německém autoprůmyslu s drobnými přestávkami míří od roku 2018 směrem dolů a pohybuje se přibližně 20 procent pod úrovněmi roku 2017, výroba v českém „autolandu“ s výjimkou covidových propadů naopak roste. Je necelých 15 procent v plusu. Nic však dnes není v automotivu starší než včerejší úspěch. A to zejména proto, že český automotive v posledních letech žil stále primárně ze spalovacích motorů. V roce 2023 na řadě evropských trhů zpomalil růst prodejů elektroaut a naopak zrychlil růst registrací benzinových automobilů a hybridů. To se však bude měnit a bez změn a investic nastanou českému automotivu těžší časy. Je pravda, že čeští výrobci v čele se Škodou Auto mají svá želízka v ohni i na poli elektromobility – škoda Enyaq patří aktuálně k nejpopulárnějším elektrovozům v EU. Český autoland ale cílil historicky zejména na prakticky orientovanou střední třídu. A té zatím v EU cenově dostupné elektroalternativy k benzinovým automobilům nabídnout nedokáže.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Výše zmíněný podcast Bruselský diktát dostal pozvánku k živé besedě – pokud chcete mluvit s polovinou Ředitelů Evropy a Michalem Půrem, dorazte v pátek 24. listopadu do hospody U Krobiána.

• Ukrajinci nemohou Rusko porazit, je čas na plán B, vyzývá špičkový analytik.

• Naši kolegové a konkurenti z Českého rozhlasu pořádají živé natáčení podcastu Bruselské chlebíčky. Přijít můžete ve čtvrtek 16. 11. od 21:00 do Divadla Na Zábradlí, program tady.

Tečka podle Ondřeje Housky

Většina českých politiků nebo komentátorů se k Izraeli chová jako fotbaloví fanoušci ke svému týmu – zcela nekriticky. V našem zájmu ale rozhodně není, aby Izrael podnikl cokoliv. Jistěže stojíme na jeho straně a jistěže má právo snažit se zlikvidovat Hamás. Ale z hlediska našich zájmů je klíčové, aby izraelská akce nebyla tak radikální, aby přiměla vstoupit do konfliktu Hizballáh nebo Írán. To by destabilizovalo Blízký východ a museli bychom se připravit na dost možná obří migrační vlnu do Evropy. Se všemi důsledky včetně dalšího vzestupu podpory populistů u nás i v dalších zemích EU. Nekritická podpora Izraele nám taky odcizuje státy, jako je Indie, Brazílie nebo země Afriky, přičemž jejich když ne podporu, tak aspoň jakousi neutralitu potřebujeme ve vztahu k Ukrajině a k Rusku. A ruská agrese proti Ukrajině je z českého pohledu mnohem důležitější záležitostí než válka v Gaze. Je na čase, aby se čeští politici přestali jen halit do izraelských vlajek a aby veřejně obhajovali to, k čemu připojili svůj podpis v Bruselu. Ve společné unijní pozici podpořené i Českem se zdůrazňuje nejen podpora Izraele, ale třeba taky výzva k humanitárním přestávkám v bojích nebo k dodržování humanitárního práva. A když mohou Izraelce vyzývat Američané k tomu, aby to nepřehnali a jejich odveta nevedla k obří válce na Blízkém východě, mohli by to dělat i Češi. Žádat jistou míru sofistikovanosti a ohledu na naše skutečné zájmy od Jany Černochové by jistě bylo příliš. Ale premiér Petr Fiala by to zvládnout rozhodně měl. Tady je návod, jak by se Česko mělo zachovat.