Vysoká česká inflace má přes všechno zlo aspoň jednu výhodu – díky ní by k nám mohlo přijít víc špičkových lidí ze Západu. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Švýcaři v benziňáku

Jak si stojí EU v očích české veřejnosti? Stále více Čechů považuje za ideál být „druhým Švýcarskem“. Konstatují to výzkumníci z agentury pro veřejné mínění STEM a think-tank Europeum. Ti přijeli do Bruselu a skupině lidí představili svá nová data. Celá analýza bude zveřejněná později, my ale už teď můžeme prozradit, že je to fičák. Být takové druhé Švýcarsko, tedy jakýsi most mezi Západem a Východem, chce téměř 60 procent Čechů, dosud nejvíc za poslední roky. A to navzdory ruské válce na Ukrajině a tvrzení politiků, že šedé zóny v Evropě se ukázaly jako nebezpečné. A po tom mostě chceme jezdit v benziňáku nebo dieselu. Evropskými tématy, která Češi nejvíc hledali na Googlu a předčila i zájem o domácí dění, byly za poslední rok osud aut se spalovacími motory a návrh emisní normy Euro 7. O svém stanovisku k ní shodou okolností právě ve čtvrtek hlasuje Evropský parlament.

Bohatší, než si myslíte

V poslední době se hodně mluví o tom, jak EU ekonomicky zaostává za USA. Je to ale povrchní pohled, jak vysvětluje analýza jednoho velmi renomovaného think-tanku. Ve skutečnosti, v přepočtu na obyvatele, EU jako celek ztrátu na Američany stahuje. A hned osm zemí unie na tom je lépe nebo srovnatelně s USA. Proč tedy na první pohled vypadá pro Evropu vše špatně? Dozvíte se tady.

Ostře sledované: Nepustíme vás

Itálie přišla s potenciálně zásadní dohodou ohledně migrace. Velkou část lidí, kteří připlouvají k jejím břehům, bude moci umístit nikoliv na svém území, ale ve dvou speciálně zřízených táborech v Albánii, domluvila se s vládou v Tiraně. Úvaha za tímto krokem je jasná – pokud migranti budou vědět, že skončí nikoliv v Itálii (a že z ní následně odejdou třeba do Německa), ale „pod zámkem“ v Albánii, od cesty do Evropy je to odradí. Jenže bude to fungovat v praxi a není to nelegální? Každopádně, podobné dohody chtějí uzavřít i Němci nebo Rakušané. Vše se dozvíte tady.

Tykadla v Bruselu

Lobbing jako špinavý byznys? Ale vůbec ne. V Bruselu, kde vznikají návrhy nových evropských regulací a kde se pohybují ti, kdo je schvalují, tedy zástupci členských zemí a europoslanci, se logicky pohybují i ti, kteří jim přinášejí relevantní data z praxe – tedy profesionální poradci a lobbisté. Čtvrtým rokem v tomto rybníku funguje zatím jediná česká soukromá firma, kancelář N+C. Proč vznikla, čemu se nejvíc věnuje a jak se jí podařilo ovlivnit klíčový zákon o obalech v EU, který právě vzniká? Čtěte.

Babiš už byl moc

Marek Hanč byl klíčovou postavou marketingového týmu Andreje Babiše. A v nedávných volbách na Slovensku pracoval pro Petera Pellegriniho a jeho stranu Hlas. Proč od Babiše odešel a už se k němu nehodlá vracet? Má šéf hnutí ANO nějakou mez, za kterou nepůjde, nebo nakonec bude prosazovat referendum o vystoupení Česka z EU? A proč Slováci rozhodně nejsou naši bratři? Hanč o tom mluví ve velmi otevřeném rozhovoru pro podcast Bruselský diktát, který dělá mužská polovina Ředitelů Evropy s Michalem Půrem. Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo sledujte jako video.

Prosvištíme si: Můžete začít

Evropská komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Země požádala o členství v EU krátce po ruské invazi a v červnu 2022 jí lídři EU přiznali status kandidáta. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil jako cíl svojí vlády začít ještě letos oficiálně vyjednávat o vstupu. To se stane, pokud to tak jednomyslně schválí šéfové států a vlád zemí EU na summitu v prosinci. Komise k tomu ve středu zveřejnila klíčové hodnocení, zda je Ukrajina na takový krok připravená. Verdikt zní, že je – ačkoliv Kyjev ještě nesplnil všechny požadavky. Tým Ursuly von der Leyenové dal na to zemi čas do března 2024. Kromě Ukrajiny komise podmíněně doporučila zahájit vstupní rozhovory také s Moldavskem a s Bosnou a Hercegovinou. Gruzii se pak doporučuje udělit status kandidáta. 

 

Dusík v top 10

V minulém newsletteru řádil e-šotek, a tak se k vám nedostala následující informace: Bývalý náměstek na ministerstvu životního prostředí a zkušený mezinárodní vyjednávač v klimatických otázkách Jan Dusík má za sebou první kolo pohovorů na místo zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Jde o top funkci v unijní exekutivě a Dusík musí absolvovat ještě několik kol. Už teď je ale mezi posledními deseti a Ředitelé Evropy slyší, že docela oslnil. Česko má zatím jen jednoho zástupce generálního ředitele, přesněji zástupkyni (Irenu Moozovou na generálním ředitelství pro spravedlnost), takže Dusíkův případný úspěch by byl průlom. Držíme palce!

Parlament poprvé

Po téměř dvaceti letech členství v EU má Česko prvního zástupce na seniorním manažerském postu také v Evropském parlamentu. Právník Libor Boháč byl tento týden oficiálně schválen jako nový ředitel pro IT, využití inovativních technologií parlamentem a management dat. Uspěl v ostré konkurenci, jeho volba je ale odrazem práce také dalších Čechů – konkrétně europoslankyně Dity Charanzové (donedávna za ANO) a prezidenta Petra Pavla. Charanzová jako jedna z prvních ve vedení europarlamentu tlačila na to, aby při obsazování manažerských pozic dostali šanci i lidé z nových členských států. Pavel pak při dvojím letošním setkání s předsedkyní sněmu Robertou Metsolaovou zmínil nedostatek Čechů v instituci a to, že země má kandidáty. V Boháčově případě se tak sešlo obojí: silný uchazeč a politická podpora členského státu. Libor Boháč pracuje v europarlamentu od roku 2004 a ředitelem se stane po Novém roce.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Výhoda inflace

Je aspoň ta, že se Česko stalo atraktivnějším pro špičkové mozky pracující v různých evropských institucích a agenturách. Plat těchto lidí se do značné míry odvíjí od životních nákladů v zemi, kde působí. Dlouho tak bylo problémem je do „levného“ Česka přilákat, konkrétně do Agentury Evropské unie pro kosmický program, která sídlí v Praze. Vysoká česká inflace ale způsobila, že se tuzemsko dostalo v koeficientech pro výpočet platů těchto špičkových profesionálů na 100 procent průměru EU, jak vyplývá z tohoto dokumentu (je třeba kliknout na July 2023, strana 32). Ne že bychom byli za vysokou inflaci rádi, ale toto je aspoň jedno pozitivum, které zvyšuje prestiž Česka.

Pošli WhatsAppem

Víte, jak psal Andrej Babiš Emmanuelu Macronovi, když ho letos před prezidentskou volbou požádal o přijetí v Paříži? WhatsAppem. Bez této aplikace se dnes už politici, úředníci a diplomati neobejdou, ukázalo se to i loni během českého předsednictví EU. V Británii se však teď tisíce whatsappových zpráv dostaly na veřejnost v rámci vyšetřování, jak vláda zareagovala na pandemii covidu-19. Co z nich vyplynulo? A zatímco Babiš si zamiloval WhatsApp, premiér Petr Fiala dává přednost jiné aplikaci. Které? Dočtete se v tomto článku.

Co si přečíst

• Muž, který štve Čechy. Josep Borrell, šéf společné zahraniční politiky EU, je podle Prahy příliš na straně Palestinců. Ve funkci by dost možná nebyl, nebýt Andreje Babiše.

• Jak dopadne válka mezi Izraelem a Hamásem? Tady je pět variant budoucího vývoje.

• Mladí Češi jsou na tom s angličtinou čím dál hůř. Už je předběhli i Slováci.

Evropa podle…

Georgina Wrightová, pařížský Institut Montaigne

Kakofonická reakce EU na brutální teroristický útok Hamásu a tvrdou invazi izraelské vlády do Gazy ukazuje, jak je pro EU těžké mluvit jedním hlasem. Konflikt je samozřejmě neuvěřitelně složitý. Události nabraly takový spád, že je velmi těžké pochopit, jak může dvoustátní řešení přežít válku. A přesto je to také jediné řešení. EU musí přehodnotit svou strategii vůči Blízkému východu, začít větším dosahem, návštěvami a budováním vztahů se zeměmi v regionu. Musí nadále podporovat dvoustátní řešení – a nabídnout zprostředkování rozhovorů, jako tomu bylo v případě Srbska a Kosova. Izrael a Palestina se mohou rozhodnout nabídku ignorovat, koneckonců se nezdá, že by hlas EU v regionu měl ve srovnání s USA, Ruskem a Čínou nějakou váhu. Pouze tím ale může Evropa napravit svoje úvodní faux pas. To bude klíčové, pokud to EU myslí opravdu vážně s tím, že se stane geopolitickou a hodnotovou entitou, jakou slíbila být.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Prague European Summit má být vlajkovou lodí českého myšlení o EU. Opakovaně jsme kritizovali, že, třeba na rozdíl od Slovenska, nedokážou Češi do Prahy přitáhnout zajímavá jména. Letos to na expertní úrovni (nikoliv politické!) bude lepší. Dorazte, program je tady.

• Štve vás, jak se v Česku s lidmi komunikuje o EU? Pojďte to změnit – v tomto výběrovém řízení se otevírá funkce, která na to bude mít docela velký vliv.

• Vstoupí do roku 2030 do EU nějaká nová země? Můžete se zeptat top odbornice Daniely Schwarzerové. 

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Zachování práva veta v EU is the new migrační kvóty, soudě podle většiny dosavadních českých přispěvatelů do diskuse. Jedním z posledních je právník a kantor na katedře ústavního práva Právnické fakulty UK Jan Kudrna. Jeho komentář pro MF Dnes o vetu je pozoruhodný z několika důvodů. Jednak tím, že hned úvodní věta textu není pravdivá. Jan Kudrna píše, že „prezidentův návrh na zrušení práva veta…“. Jenže Petr Pavel nic takového nenavrhl. Navrhují to Němci, Francouzi, Španělé, Nizozemci… a mnozí další, český prezident ale ne. V projevu v Bruggách Pavel jenom zmínil existující diskusi v EU o zrušení jednomyslnosti a že před ní nemáme strkat hlavu do písku. Hlavní teze Kudrnova článku je, že ztrátou veta rezignujeme na vlastní zahraniční politiku a staneme se další „spolkovou zemí“. Opravdu? Za téměř dvacet let v EU Česko použilo veto jen jednou (!) a nebylo to v zahraniční politice (šlo o daň na pivo). Nepotřebovali jsme ho. Dokázali jsme se s ostatními domluvit a mít vlastní zahraniční politiku. Jako na stát, který umí (argumenty) získat na svoji stranu většinu zemí EU, si Čechy pamatují ostatní po loňském předsednictví. Je zajímavé, jak nízké sebevědomí přesto pořád máme.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist