Premiér Petr Fiala pořádně přestřelil. Před veřejností se chlubí něčím, co v Bruselu absolutně nezajistil. A nebyla to jen Jana Černochová, kdo byl se svým požadavkem na české vystoupení z OSN mimo. Něco podobného se stalo i části českých poslanců. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Ukrajina neplní 

Česko a řada dalších zemí chce, aby EU s Ukrajinou ještě letos zahájila rozhovory o jejím vstupu do unie. Jenže to lze jen v případě, že Ukrajina splní podmínky. Jde o sedm oblastí, jako je vláda práva, boj s korupcí nebo ekonomické reformy. Hodnocení Ukrajiny i dalších kandidátů zveřejní Evropská komise příští středu. A jak při uzavřené debatě s několika novináři a analytiky za účasti Ředitelů Evropy v Praze uvedl vysoce postavený diplomat jedné členské země EU, hodnocení komise nejspíš ukáže, že Ukrajinci plní jen čtyři ze sedmi podmínek. Takže, co dál? Podle všeho bude snaha Kyjev nějak uspokojit - nejspíš příslibem okamžitého zahájení vstupních rozhovorů, jakmile zbylé podmínky splní. A poskytnutím další pomoci. Otázkou ale je, jestli proti tomu Viktor Orbán neuplatní maďarské veto.

Very basic Klára

Lídryní ANO do eurovoleb bude bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Andrej Babiš ji označil za největší odbornici na eurofondy, ona řekla, že chce na půdě europarlamentu bojovat za české zájmy, proti migraci a celkově „vést dialog“. K tomu je potřeba schopnost dorozumět se cizím jazykem. Ředitelé Evropy slyší z řad evropských liberálů ALDE, kam ANO patří, že angličtina exministryně je „very basic“, tedy jenom základní. Detaily konverzací jí museli kolegové tlumočit. Exministryně jistě zvládá terminologii spojenou s fondy, jen s tím si ale na půdě europarlamentu nevystačí. Pokud tedy chce usilovat o onen dialog, jak tvrdí. Nedávno jsme upozornili, že anglicky prakticky vůbec neumí ministryně obrany Jana Černochová (ODS). A premiér Petr Fiala teď v Izraeli předvedl, že bez papíru si nevěří ani na základní anglické věty. To vše je velká bída.

Prosvištíme si: Cože?!

„Prosadili jsme právo Izraele na obranu,“ sdělil premiér Petr Fiala (ODS) uživatelům sítě X, dříve Twitter, když se minulý týden vrátil ze summitu EU v Bruselu. Vypadalo to, že nebýt Fialy, Izrael bude nucen zastavit svoje tanky v Gaze. To samozřejmě není pravda. Tlakem (nejen) Čechů se ale podařilo právo Izraele na obranu zdůraznit, stejně jako dostat do závěrečného prohlášení odsudek používání civilistů jako živých štítů a další věci. Na poslední chvíli se proti prohlášení postavili Španělé a chtěli, aby EU vyzvala k – pro Izrael nepřijatelnému – příměří v Gaze kvůli tamním obyvatelům. Češi a Rakušané to odmítli a Španělé ustoupili. Takhle to ale Fiala světu nepodal.

Dezinformace na milost

Svým způsobem šlo minulý čtvrtek o velký den Fialova poradce pro národní bezpečnost a evropského šerpu Tomáše Pojara. Za setrvalou českou podporu Izraeli hned od útoku Hamásu až po zmíněné prohlášení ze summitu mu poděkoval jeden z nejvlivnějších lidí v Bruselu Björn Seibert, šéf kabinetu šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Na popud Pojara a jeho lidí se do prohlášení ze summitu dostaly výše zmíněné české požadavky a také bod o potřebě potírat dezinformace spojené s válkou v Gaze. Sám Pojar na jaře pro Deník N prohlásil, že „neumí definovat dezinformace“. To, jak nedávno řekl v podcastu Bruselský diktát, v podstatě stále platí. Tvrdí, že o Izraeli nešíří největší dezinformace tradiční konspirátoři, ale BBC.

Neblázněme

Zatímco ministryně obrany Černochová by vystupovala z OSN, poslanci by zase byli rádi, kdyby vláda z Česka vypověděla íránského a palestinského velvyslance. Usnesení, které vládu vyzývá, aby to zvážila, přijal na návrh poslance Ondřeje Koláře (TOP 09) sněmovní Výbor pro evropské záležitosti. Jeho usnesení jsou brána jako stanoviska celé Poslanecké sněmovny. Výzva je to nesmyslná. Naštěstí se dá čekat, že ministerstvo zahraničí za ni poslancům slušně poděkuje – a neudělá nic. 

Jak získat svět

„Stojíme výš, a proto vidíme dál,“ prohlásila jednou Madeleine Albrightová – chtěla tím říct, že USA jsou z hlediska mezinárodního řádu nepostradatelný národ. Jenže na západní kázání o morálce a hodnotách dnes není nikdo zvědavý. Někteří politici, jako Černochová, se nad tím pohoršují. Ale pokud chceme, aby země jako Brazílie, Indie nebo třeba africké státy podporovaly evropský postoj k Ukrajině a Rusku (a o ten nám musí jít především) ještě méně než dosud, pak dělejme podobné kroky, jako je vypovídání velvyslanců nebo vystupování z OSN. Státy „globálního jihu“ tím jen naštveme. Jak bychom ve skutečnosti měli přistupovat k OSN a vůbec k faktu, že většina zemí světa prostě západní postoje nesdílí? Čtěte.

Úplně dutá

Málokdo to zaznamenal, ale Daniel Křetínský veřejně prohlásil, že by Česko mělo přijmout euro. Když to tvrdí velmi vlivný miliardář, znamená to, že se změní pohled politiků? Všimli jste si, že značka ODS úplně vypadla z billboardů a další vládní komunikace? Marketingoví stratégové tlačí jen Petra Fialu – a že je z ODS, to se na plakátech a bannerech nedozvíte. Který člověk to vymyslel? A víte, komu se v politice přezdívá sádrový trpaslík a proč? Napovíme - daná osoba je úplně dutá. Vše se dozvíte v Bruselském diktátu, podcastu mužské poloviny Ředitelů Evropy a Michala Půra. Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo sledujte jako video.

Iba cez Facebook

Robert Fico se vrátil jako slovenský premiér a radost z toho má hlavně Mark Zuckerberg. Fico se totiž rozhodl nekomunikovat se světem standardní cestou přes novináře a tiskovky, ale pomocí Facebooku. Právě tady na své fanouškovské stránce, kde má přes 270 tisíc sledujících, oznámil uprostřed prvního summitu EU ve staronové roli šéfa vlády, co na schůzce chce a proč. Slovenští novináři a diplomaté jsou z toho nešťastní a hojí se humorem. Ředitelé Evropy z jejich okruhu zaznamenali například nejnovější přejmenování V4 na „What For“, tedy K čemu vlastně. My ale víme, že nějaká náplň se chystá. Na Pražském hradě proběhne 22. listopadu dlouho nejisté setkání prezidentů zemí V4.

Ostře sledované: Rutte v NATO?

Odcházející nizozemský premiér se postaral o překvapení, když před pár dny v rozhovoru pro haagské rádio prohlásil, že by ho lákal post nového šéfa NATO. Dosud přitom Mark Rutte možnou mezinárodní kariéru po odchodu z domácí politiky vehementně odmítal. Rutte odstartoval závod nejen o generálního tajemníka aliance, ale hlavy dalších institucí v Evropě, které se budou příští rok obměňovat. Jsou mezi nimi Evropská komise, Evropská rada, Evropská investiční banka a další. Možnost vybrat a podporovat svého kandidáta mají samozřejmě i země střední a východní Evropy. 

Kolega stoupá

Radek Honzák, jeden z mluvčích během prvního českého předsednictví EU v roce 2009 a předtím dlouho novinář – mimo jiné zpravodaj HN v Bruselu – se stal členem kabinetu nové bulharské eurokomisařky Iliany Ivanovové. Ta vystřídala Mariji Gabrielovou, která odešla dělat místopředsedkyni bulharské vlády. Ivanovová má v Evropské komisi na starosti inovace, výzkum, kulturu, vzdělání a mládež. Honzák, nyní euroúředník, dosud působil v Evropské výkonné agentuře pro výzkum (REA), kde se coby vedoucí úseku věnoval komunikaci a tvorbě politik. Komunikaci bude mít za úkol také u Ivanovové. „Uplatním, co znám, a zároveň poznám komisi z jiného úhlu. Těším se, že se naučím nové věci,“ řekl Honzák Ředitelům Evropy. Exkolegovi gratulujeme a posíláme písničku s trefným klipem.

Dusík na konkurzu

Už jsme psali, že Česko má v rámci vrcholných úřednických míst v Bruselu jedno želízko v ohni. Toto želízko, bývalý náměstek na ministerstvu životního prostředí a zkušený mezinárodní vyjednavač v klimatických otázkách Jan Dusík, se přihlásil do výběrového řízení na zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Česko má jen jednoho takového zástupce, přesněji zástupkyni (Irenu Moozovou na generálním ředitelství pro spravedlnost). Dusík absolvoval minulý pátek první pohovor a Ředitelé Evropy slyší, že docela oslnil. Do finále mu zbývají ještě nejméně tři kola a porazit musí sedm desítek konkurentů. Držíme palce!

My že byli bohatí?

Meziválečná první československá republika patřila mezi nejbohatší země světa. A my současné Česko na tuto špičku vrátíme – to svorně opakují politici zleva zprava, mluví o tom Petr Fiala i Andrej Babiš. Jenže první republika mezi nejvyspělejší státy světa rozhodně nepatřila, byla středně rozvinutou zemí. Dokonce ani samotné české země, pokud bychom odečetli tehdy zaostalé Slovensko a Podkarpatskou Rus, na špičku zdaleka neměly. Je přitom nápadné, že jejich problémy se velmi podobaly těm, které má česká ekonomika dnes. Jak na tom tedy první republika ve srovnání se světem byla? A proč byla dobrým místem pro život, i když si její bohatství hodně přikrášlujeme? Čtěte tady.

Co si přečíst

• Co si Palestinci v Gaze opravdu myslí o Hamásu?

• Ať to zaplatí Rusko. V Evropě se poprvé rodí konkrétní plán, jak využít zmrazené ruské peníze pro Ukrajinu.

• Jak se změní německá politika vůči Číně a jak Čínu vidí němečtí občané?

Evropa podle…

Luuk van Middelaar, profesor, šéf bruselského think-tanku BIG

Řetěz událostí na Blízkém východě, který spustil Hamás svým brutálním útokem na Izrael, má daleko ke konci. Poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyvolala bouři kritiky za cestu do Izraele, ke které jí nikdo nedal mandát, vydali lídři jednotlivých členských zemí mnohem vyváženější prohlášení. Ale chyba se stala. V arabském světě, Africe a Jižní Americe bude dominovat obraz EU jako toho, kdo dal Izraeli volnou ruku k jeho nepřiměřené odvetě. Zbytek světa vidí, že západní starost o ukrajinské životy je větší než o ty palestinské. V době, kdy tyto země opravdu potřebujeme, nás tento vývoj přijde draho. Vezměte si Egypt. Některé státy EU na něj tlačily, aby svou hranici s Gazou otevřel uprchlíkům. Jeden egyptský diplomat na to řekl: „Chcete, abychom přijali milion lidí? O. k., pošlu je do Evropy.“ To není planá hrozba. V době pochopitelných emocí kvůli masakru izraelských civilistů si Západ musí uvědomit, že už nevládne světu. A začít podle toho jednat.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Bezpečnost vždycky dostane přednost před ekonomikou. To poznali naši předci a zakoušíme to i my. 

• Německo či Francie říkají, že rozšíření EU je možné jedině tehdy, když se zároveň změní její fungování. Kde mohou tyto snahy narazit? O tom byla tato debata.

• Jaroslav Zajíček chtěl diplomacii dělat odjakživa. Jaká je jeho představa české zahraniční politiky? A proč od EU, kde působil jako jeden z českých velvyslanců, „zběhl“ na Hrad k prezidentu Pavlovi? Mluví o tom v tomto podcastu.

Tečka podle Ondřeje Housky

„Mé názory se měnily s tím, jak se vyvíjel svět. Nestydím se za to. Pokud někdo za celý život nezměnil názor, nepřemýšlí. Ale mé hodnoty se nezměnily,“ píše ve své nejnovější knize Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor Financial Times. Tento citát si, s dovolením, vypůjčím: změnil názor na omezení práva veta v EU. Až dosud jsem byl proti, ale teď tvrdím, že v otázkách společné zahraniční politiky je nutné s vetem skoncovat a zavést hlasování kvalifikovanou většinou. A že když to Andrej Babiš i Petr Fiala svorně odmítají, mýlí se. Proč, to jsem se pokusil vysvětlit tady. No a sám sobě si, stejně jako Fialovi s Babišem, posílám písničku, která náš společný omyl vystihuje.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.