Vypadá to, že Martin Stropnický má smůlu – snaha udělat z bývalého herce, diplomata a ministra lídra hnutí ANO pro nadcházející volby do Evropského parlamentu nedopadla. Jedničkou tedy bude další exministryně Klára Dostálová a ANO to oznámí hned v příštích dnech. To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

ANO ujišťuje

„Co mohu naprosto garantovat, je to, že nikdy nebudeme nejen pro czexit, ale ani pro vyhlášení referenda o členství v EU. Přes to nejede vlak. Nikdy neuděláme to co Cameron v Británii, na referendum tu nesmí dojít.“ Ředitelům Evropy to řekl jeden z vůbec nejdůležitějších lídrů hnutí ANO. Reagoval tak na spekulace, že by Andrej Babiš mohl podpořit vypsání referenda, byť by v něm vedl kampaň za setrvání – jako David Cameron. Ředitelé Evropy to oceňují a dodávají – ještě lepší by bylo, kdyby ANO, hlavně osobně Babiš, taky někdy mluvilo o přínosech EU, místo aby ji jen neustále kritizovalo. 

Opravdu Klára

Výše zmíněný zdroj nám taky potvrdil, že během několika dní ANO oznámí, kdo povede jeho kandidátku do červnových evropských voleb – skutečně to bude Klára Dostálová, bývalá ministryně pro místní rozvoj. O pořadí na dalších místech se nejspíš rozhodne mezi stávajícími třemi europoslanci za ANO (tedy už bez D. Charanzové a M. Dlabajové), stínovým ministrem zahraničí Jaroslavem Bžochem a bývalou středočeskou hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou. Může ale dojít i na překvapení, nominaci z krajů prý má zhruba 30 lidí. Bývalý ministr zahraničí Martin Stropnický, o jehož zařazení na kandidátku stála pražská buňka ANO, tak zřejmě místo nemá. 

Prosvištíme si: Vondrův test

Europoslanci z výboru pro životní prostředí schválili stanovisko k emisní normě na auta Euro 7. Zpravodajem návrhu je europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který parametry zmírnil a posunul blíž k automobilkám. Členské státy už schválily svoji představu Eura 7. Hlasování výboru ukázalo, že Vondra na svou stranu získal většinu, podobně jako se to mezi ministry podařilo Martinu Kupkovi (ODS), šéfovi resortu dopravy, mezi zmíněnými členskými státy. Vondra postavil svoji koalici na lidovcích, liberálech, svojí frakci (ECR) a nejmenší skupině, nacionalistické ID (členem je i česká SPD). Teď bude o návrhu hlasovat Evropský parlament jako celek. A na definitivní verzi Eura 7 se pak bude muset domluvit s členskými státy.

Hledá se Jana

Ve středu měli v Bruselu schůzku ministři obrany členských států NATO. Přijel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, mimo jiné jednat o stíhačkách pro Ukrajinu, a izraelský ministr obrany Joav Galant kvůli útoku Hamásu na svoji zemi. A co myslíte, byla na alianční schůzce, kam dorazili zástupci dvou klíčových zemí pro Česko, ministryně obrany Jana Černochová (ODS)? No nebyla. „Paní ministryně se účastnila schůze vlády, kde měla důležité body – zahraniční mise či jmenování do hodnosti generálů,“ odpovědělo na náš dotaz po důvodech absence ministerstvo obrany. Jenže Jana Černochová takto vynechala každou druhou schůzku v NATO od svého nástupu do funkce. Ty jsou tři do roka, zatímco schůze vlády je každý týden. V případě EU je její skóre ještě horší, Černochová chyběla na 60 procentech schůzek. Proslýchá se, že do ciziny nerada jezdí, protože se nedomluví anglicky. Ministryně by se mohla inspirovat svým stranickým a vládním kolegou Martinem Kupkou. Ten namísto „áček“ na jednáních šprtá po večerech angličtinu a výsledek se dostavil, jak jsme psali.  

Ostře sledované: Volby roku

Připadaly vám volby na Slovensku důležité? Jejich význam ve skutečnosti bledne před hlasováním v Polsku, které bude v neděli 15. října. Ředitelé Evropy se netají názorem, že ve Varšavě teď vládnou lidé, kteří nejen ohýbají ústavu, ale, a to je z našeho pohledu nejdůležitější, zcela nesmyslně hrotí vztahy uvnitř EU. A poslední dobou taky vážně zpochybňují pomoc Ukrajině. Vítězství opozice pod vedením Donalda Tuska by bylo skvělou zprávou, protože by omezilo konfrontaci Polska s evropskými institucemi a s Německem. Ale z hlediska dvoustranných česko-polských vztahů si nedělejme moc iluzí, tvrdí ve své analýze Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky. Stojí za přečtení

Méně než Německo

Jak jsme informovali minule, prezident Petr Pavel vyzval, abychom byli připraveni k debatě o omezení práva veta při ministerských hlasováních v EU. Část politiků i médií to mylně vyložila, jako že Pavel ústup od veta přímo podpořil. A někteří novináři hned házeli pojmy jako zrada, dýka do zad a zločin. Jak Pavlův projev hodnotit doopravdy? A víte, kolikrát bylo Česko v EU za posledních 10 let přehlasováno? Napovíme: méněkrát než Německo! To vše a mnohem víc uslyšíte v podcastu Bruselský diktát. Připravuje ho mužská polovina Ředitelů Evropy a Michal Půr. Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo sledujte na YouTube

A reformu EU máte? 

Omezení práva veta při hlasování v EU je součástí debaty o „reformě“ EU. Mluví se o ní v souvislosti s dalším rozšířením sedmadvacítky, protože řada zemí přijetí až devíti nových států včetně Ukrajiny přímo podmiňuje změnou chodu EU, od hlasování přes počet komisařů až po rozdělování zemědělských dotací, jak vysvětlujeme. Pokud se chcete ponořit do detailů reformy, tady je analýza možných změn od institutu BIG, jehož jeden autor, Luuk van Middelaar, přispívá i do tohoto newsletteru. Pokud vás zajímá, jak se rozdělují hlasy mezi státy, doporučujeme toto srovnání současné a předchozí smlouvy o EU. 

Jako vždycky

Evropská komise navrhla, aby státy EU poskytly Ukrajině na další čtyři roky finanční pomoc ve výši 50 miliard eur. Nutný je jednomyslný souhlas – a máme tu Maďarsko. To nyní navrhlo kompromis – dejme jen 25 miliard na dva roky a po dvou letech uvidíme, jestli jsou další peníze vůbec potřeba. Na první pohled to může vypadat logicky, ale jde o kompromis jen v uvozovkách. „Je zásadní, aby tu byla finanční jistota na delší dobu. A to nejen pro Ukrajinu, ale i pro západní firmy, od nichž potřebujeme, aby obnovu Ukrajiny financovaly. Musí mít jistotu, že naše podpora Ukrajině vydrží,“ sdělil nám mimo záznam vysoce postavený diplomat jedné velké členské země EU. Čili ze strany Orbána jde jen o úskok – jako vždycky. 

Nová válka

Masakr obyvatel Izraele teroristy z Hamásu otřásl civilizovaným světem a otevřel novou válečnou frontu. První dny po útoku přinesly jednotnou podporu Izraeli ze strany evropských lídrů, naopak demonstrace na několika místech Evropy na podporu Hamásu a také spory o to, zda by měla pokračovat finanční pomoc palestinským územím. Evropské státy jsou celosvětově největším sponzorem Palestinců, posílají tam ročně stovky milionů eur. Část politické scény teď apeluje na to, aby se pomoc zastavila, v obavě, že končí v rukách Hamásu nebo jeho stoupenců. Téma bude dominovat jak zasedání Evropského parlamentu příští týden, tak summitu lídrů zemí EU o týden později.  

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Důstojný nástupce

Nedávno zesnulého Martina Povejšila, zcela klíčového českého diplomata, nahradil David Konecký. Vyhrál výběrové řízení a stal se tak vrchním ředitelem Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí. Koneckého známe z jeho působení na českých velvyslanectvích při NATO i EU. Skvělá volba! 

Smutná zábava

Čeští diplomaté a úředníci se po nocích baví přeposíláním této kompilace. V hlavní roli Andrej Babiš. Text jeho skutečný projev vystihuje docela věrně, nemyslíte? 

Co si přečíst

• Evropa není pro mladý. Inovátoři typu Elona Muska by tu neprorazili, analýza ukázala proč.

• V Hesensku a především v Bavorsku byly v neděli volby. Co po politicích požaduje tamní byznys, tak důležitý pro Česko? 

• Jak ven ze sporu, kdy Polsko zablokovalo dovoz ukrajinského obilí – to řeší návrh think-tanku European Policy Centre. 

Evropa podle… 

Georgina Wrightová, pařížský Institut Montaigne

Francie a Německo spolu nevycházejí a to ovlivňuje diskuse uvnitř EU. V minulosti spolu často nesouhlasily, ale díky svým úzkým vazbám – mezi ministry, ministerstvy, ale i oběma populacemi – obvykle našly způsob, jak neshody urovnat. Tentokrát to vypadá jinak, obě strany poukazují na nedostatek důvěry. Podle Německa má Francie až příliš mnoho nápadů, kterým málokdy dostojí. Nepodařilo se jí také dostat své veřejné výdaje pod kontrolu. Pro Francii je zase Německo příliš zaměřené na sebe sama – často zapomíná, že rozhodnutí vyžadují dohodu v celé EU, nejen mezi třemi koaličními stranami. Tento týden se francouzský prezident Macron a německý kancléř Scholz spolu se svými ministry sešli v Hamburku. Cíl? Upřímně a otevřeně probrat řadu věcí a pokusit se obnovit vzájemnou důvěru. První náznaky slibují průlom patové situace ohledně reformy trhu s elektřinou. Dohodli se také na užších konzultacích. Uvidíme, zda se to vyplatí. 

Co si poslechnout / Kam zajít

• Čína jako světový hegemon? To se nestane, Západ je na tom líp, než si mnozí mysleli.

• Kde vzít peníze na zelenou transformaci ekonomiky? O tom bude konference na VŠE.

• O tom, co by měly země EU dělat, aby byly méně závislé na zbytku světa v technologiích a v obranné politice, bude tato debata s přední expertkou.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Tým šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové zažil tento týden jeden z největších komunikačních debaklů od nástupu do funkce před čtyřmi lety. Eurokomisař pro sousedskou politiku Olivér Várhelyi napsal na síť X, že EU zastavuje rozvojovou pomoc pro Palestinu v reakci na útok Hamásu na Izrael. Vyvolal tím pozdvižení napříč Evropou a vedení komise muselo později jeho prohlášení, které s nikým nekonzultoval, dementovat. Příběh tím sice částečně skončil, ale zřejmě jen dočasně. Maďarský komisař svoje „ne“ rozvojovým penězům do Palestiny, za které zodpovídá, v týdnu znovu zopakoval (pro Financial Times). Vzhledem k tomu, že většina států nechce palestinská území odříznout od pomoci a Várhelyi je vyslanec Orbánovy vlády, je možné, že tím Budapešť ve skutečnosti rozehrála novou hru se starým cílem – ty, komise, nám dáš zadržované miliardy z eurofondů pro Maďarsko a náš komisař nechá platby Palestincům být. Bude ještě zajímavé sledovat, jak se celá věc vyvine.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.