Ohledně vstupu Ukrajiny a budoucnosti Evropské unie sice česká vláda navenek stále opakuje staré mantry, mimo záznam ale její příslušníci přiznávají, že jim to dlouho nevydrží. A že se názory v Praze budou muset změnit. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich emailů. A dnes pro vás taky máme jednu vpravdě diktátorskou novinku, viz níže… Odebírejte!

Tak pravila Ursula

Musíme se pochválit - na konferenci HN přijela do Prahy předsedkyně Evropské komise. Šlo o Green Deal Summit HN a Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že Česko na Green Dealu vydělá. A že už na tom v tuzemsku docela dobře pracujeme - zopakovala tedy, že emise lze srazit a zároveň dál ekonomicky růst. A že Green Deal k tomuto růstu výrazně přispěje. Von der Leyenová k tomu Česku přivezla schválený (aktualizovaný) Plán obnovy, jinak řečeno 225 miliard korun. Shrnutí projevu jsme pro vás sepsali tady, celá řeč je zde. Jinak ovšem platí, že za poslední rok se nálada vůči zelené transformaci začala docela výrazně měnit, a to i v dříve jednoznačně „zelených” zemích. Green Deal totiž začal dopadat na peněženky lidí.

Byznys je dál

Spolu s von der Leyenovou byl hlavním řečníkem na Green Deal Summitu HN premiér Petr Fiala. Vůči šéfce Evropské komise se celkem vymezil, když prohlásil, že z hlediska inovací a růstu ekonomiky zatím Green Deal očekávání nenaplnil. Jinak premiér pronesl řeč, kterou jeden z vysoce postavených účastníků akce mimo záznam označil za „typickou” - Green Deal přijal Andrej Babiš, já bych to býval dělal jinak, zelená transformace je v něčem O. K., v něčem ne. „Je vidět, že Česko nutnost této transformace stále mentálně nepřijalo,” pronesl onen účastník. Na akci bylo patrné, že český byznys je dál - nepřemýšlí ve stylu „proč”, ale „jak”.

Kupka odpovídá Špicarovi

Země EU schválily v pondělí mírnější podobu emisní normy na auta Euro 7, jak jsme předvídali. Argumenty skupiny původně osmi států, které vedlo Česko, nakonec podpořila velká většina zemí - 21 (proti byly dvě, zbytek se zdržel). Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v debatě na síti X napsal, že doufá, že v případě úspěchu zazní z úst českého ministra, že „diktát Bruselu je mýtus“. Ředitelé Evropy proto předali Špicarovo přání ministru dopravy Martinu Kupkovi (ODS), který Česko na schůzce zastupoval. Co odpověděl? „Já jsem větu o diktátu Bruselu nikdy nezformuloval,” řekl. „I tento případ ukazuje, že jsme schopni dosáhnout důležitých změn, pokud se spojujeme s dalšími státy. Je to pro nás model do budoucna,” dodal Kupka.

Kde je vůle, je i angličtina

Martin Kupka mluvil v Bruselu před novináři většinou anglicky (včetně rozhovoru pro sledovaný evropský server Politico) a v angličtině vedl i jednání. Zpočátku jeho ministerské kariéry před necelými dvěma lety tomu tak nebylo. Kupka si nebyl v angličtině jistý a mluvil česky. Je tu tedy patrná změna. „Pracuji na angličtině,” potvrdil na dotaz Ředitelů Evropy. „Stíhám po nocích po Skypu hodiny s rodilým britským lektorem.” Že by inspirace pro další vládní kolegy a kolegyně, u kterých schopnost domluvit se anglicky v roce 2023 stále ani zdaleka není automatická? V každém případě chválíme!

Bude to diktát

Podcastů je až moc, ale tenhle bude fakt speciální! Mužská polovina Ředitelů Evropy versus Michal Půr - nejdřív novinář (mimo jiné zpravodaj ČTK v Bruselu), pak hybridní novinář. Copak se musíme pořád bavit jen s lidmi, s nimiž ve všem souhlasíme? Sledujte podcastové platformy, začínáme příští týden a bude to Bruselský diktát - tak se podcast bude jmenovat. Ovšem ne ledajaký diktát, jak můžete vidět tady, kde se taky dozvíte víc o zaměření tohoto projektu.

Ostře sledované: Česko se pohne

Ukrajina a další uchazeči do EU nevstoupí, pokud se nezmění fungování samotné EU - bude muset dojít k omezení práva veta, ke změnám v rozdělování dotací (je jasné, že Česko jich dostane mnohem méně) a podobně. To je realita bez ohledu na to, jestli někomu připadá dobrá, nebo špatná. Tvůrci a spolutvůrci české evropské politiky to dobře vědí, jak ukazují závěry posledního Národního konventu o EU. Otázkou je, co na to politici - oficiálně zatím vláda tvrdí, že žádné změny nutné nejsou. Ministr pro EU Martin Dvořák (STAN) už ale připustil, že to je neudržitelný postoj. „Předpokládám, že naše stanovisko k této věci bude modifikováno právě tím, že se deklarujeme jako jeden z největších podporovatelů členství Ukrajiny v unii,” řekl. Dvořák je ve vládě s řadou svých názorů v menšině, ze zákulisí ale slyšíme, že nutnost změny postoje v této věci chápou i v ODS. Tady je k tomu analýza rozšíření a reformy EU od think-tanku Europeum, jak si ji objednalo MZV.  

Dík do Paříže

Víte, kdo je teď velký podporovatel členství Ukrajiny v EU? Francie. Ano, země, která byla k rozšiřování unie vždy velmi skeptická. O Emmanuelu Macronovi se v Česku často píše jako o někom, kdo nahrává Putinovi, je to ale holý nesmysl. Francie tak právě teď pro Ukrajinu dělá víc než třeba Polsko se svým hanebným postojem k ukrajinskému obilí. Jak je to možné? Dozvíte se tady. A dobře se to ví i v Praze. „Žádná francouzská administrativa nebyla více pro rozšíření, než je tato. Macron zcela jasně podporuje nejen Ukrajinu, ale třeba i Moldavsko a další státy,” glosoval to mimo záznam zdroj z prostředí české evropské politiky (a zároveň člen ODS).

Prosvištíme si: Firmy bez zájmu

Už jsme tu psali, že se české firmy, společnosti či jednotlivci ve srovnání se zástupci dalších zemí EU málo zajímají o připravovanou unijní legislativu. A to i když se jich přímo dotýká. Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) teď udělala průzkum mezi desítkami českých firem od malých po velké podniky a zjistila, že 70 procent z nich nemá zájem připomínkovat připravovanou evropskou legislativu (přestože mají takovou možnost). „To vyvolává otázku,” píše se v komentáři k průzkumu, „zda je tento nezájem způsoben nedostatečnou informovaností (o EU), nebo hlubším nezájmem o legislativní záležitosti.” Není na Ředitelích Evropy na zmíněnou otázku odpovědět. Číslo je to ale překvapivě vysoké, ku škodě samotných firem.

Čí je to práce?

Pamatujete reklamní kampaň o výhodách EU, která visela třeba na zastávkách MHD? To jsou ty plakáty s usmívajícími se lidmi a hesly ve stylu Diverzita, demokracie atd. Když jsme o ní naposledy psali, zvolili jsme titulek „Někdo v Bruselu musí být šílený”. A k témuž závěru došlo několik zemí EU včetně Česka. Tážou se komise, jak mohlo někoho napadnout udělat zcela stejnou kampaň ve všech členských zemích, když přitom v každé z nich rezonují jiná témata. Češi a další taky po komisi chtějí vědět, proč s nimi obsah kampaně vůbec nekonzultovala a jestli má data ohledně její úspěšnosti (náklady přece šly z evropského rozpočtu), dozvěděli se Ředitelé Evropy. Bruselské vedení komise prý ale trvá na tom, že šlo o povedenou reklamní kampaň.

Velký týden PP

Prezident Petr Pavel jede v úterý pronést slavnostní projev na prestižní College of Europe do Brugg (a druhý den vystoupí s projevem v Evropském parlamentu), jak už jsme informovali. Kromě setkání s vedením fakulty bude mluvit také s hrstkou českých absolventů školy zaměřené na evropská studia. College of Europe, jejímž zakladatelem byl mimo jiné Winston Churchill, je jednou z těch institucí v zahraničí, o kterou Češi nemají zájem. A to i když dostanou stipendium (školné dosahuje 30 tisíc eur). Několik bývalých šéfů školy odjelo v minulosti do Česka přesvědčovat českou vládu, ať o Bruggách mluví, podobně apeloval Ivan Hodač, kdysi první český absolvent Brugg a dlouho šéf ACEA, hlavní automobilové lobby v EU. Pavel bude jednat s rektorkou College of Europe, bývalou italskou ministryní zahraničí Federikou Mogheriniovou, a ta má údajně konkrétní nápad, co s tím. Budeme sledovat, jak to dopadne. Vy si mezitím můžete pustit starší film „In Bruges“, který možná leccos naznačí.

Co si přečíst

• Miliardář Daniel Křetínský prodal svůj podíl v deníku Le Monde, ve Francii se mu ale jinak daří. Stal se jedním z největších soukromých zaměstnavatelů v zemi a Macron ho přijal mezi elitu. Jak to?

• Německo jako nemocný muž Evropy? Ne, z problémů se dostane, protože má tři přednosti, tvrdí hvězdný ekonom.

• Vykašlete se na uvalení cel na Čínu, evropská konkurenceschopnost potřebuje něco úplně jiného. Co konkrétně, o tom je analýza think-tanku Centre for European Reform.

Evropa podle…

Luuk van Middelaar, profesor a ředitel think-tanku BIG

Jsou Evropané připraveni na vstup dalších zemí do EU? Pár měsíců po ruské invazi udělili lídři států unie kandidátský status Ukrajině a Moldavsku. Tlak na další pokrok je velký. Ale souhlasí s tím i veřejné mínění? Šokující roztržka mezi Kyjevem a Varšavou kvůli dovozu obilí je předzvěstí toho, jak může být prosazení rozšíření složité, a to i v zemi, která patří mezi největší spojence Ukrajiny. Evropané vůči Ukrajině od roku 2022 prokázali vskutku ohromnou solidaritu. Ale není jisté, zda potrvá i po skončení války a jestli se přetaví v podporu vstupu Ukrajiny do EU. Nyní se v Bruselu a v hlavních městech států unie rozbíhá debata o tom, jak by se EU měla změnit, aby byla schopna pojmout až devět dalších členů. Má to zásadní význam. Ale evropští lídři by se taky měli starat o to, aby přesvědčili své vlastní voliče. Jeden negativní výsledek referenda v jedné zemi může celý proces na roky zastavit. Toto je nejspíš ta nejvíc nedoceněná politická mise, která před unií nyní stojí. 

Co si poslechnout / Kam zajít

• Tohle by měla být zajímavá konference s hodně dobrým mezinárodním obsazením - o transatlantických vztazích.

• Na Slovensku budou v sobotu volby. Tak si poslechněte něco jiného než neustálé odhady, jestli bude vládnout Fico. Třeba o pozoruhodné transformaci Košic.

• Ekologie v praxi: obec Hostětín s ekologickými projekty začala „z donucení”, teď zvítězila v Zelené obci roku.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Do Česka měli v září přijet zástupci evropských liberálů z platformy ALDE zkoumat, jestli je jejich členské ANO 2011 stále ještě liberální hnutí. Na popud Andreje Babiše napsalo ANO partnerům z ALDE dopis, ať nejezdí, že se s nimi v Praze nikdo z hnutí nebude bavit, psali jsme. A oni skutečně nepřijeli. Z několika na sobě nezávislých zdrojů teď máme potvrzeno, že ALDE nepřijede vůbec - mise byla zrušena. Dotazování ANO po jeho liberálních hodnotách se provede na dálku, písemnou formou. Celé kroucení se ALDE před Babišem je směšné a dobře ukazuje na míru pragmatismu (cynismu?) politiky, pokud je na jedné straně bohatá nevěsta (hnutí ANO) a na druhé zchudlý zájemce. Liberálové ale mají oproti jiným politickým stranám jednu velkou nevýhodu. Když totiž dělají příliš velké kompromisy konzervativci, vždycky jim zůstane Bůh (a tím věrnost voličů). Podobně se říká, že socialistům vždycky zůstane přerozdělování a Zeleným příroda. Jenže co zůstane liberálům, když rezignují na hodnoty, které hájí?