Když i opravdu velmi vlivný člověk z vládního prostředí připouští, že jsme „zoufale pomalí“, něco na tom bude. Jde o takovou drobnou ilustraci velké bolesti, která brzdí rozvoj Česka. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!
Tohle rozhodne
Na ministerstvu financí počítají něco, co dost možná rozhodne o české budoucnosti – a není to úsporný balíček. Jak jsme zjistili, úředníci dostali za úkol propočítat, kdy se Česko stane čistým plátcem do společného evropského rozpočtu. Tedy kdy se změní dnešní stav a Češi budou víc platit než dostávat. Politici tady roky nesmyslně zdůrazňovali evropské dotace jako hlavní přínos členství v EU. Takže až vyschnou, může to zamávat s už tak chabou podporou členství v unii ve veřejném mínění. Je tedy na čase, aby politici začali o EU mluvit úplně jinak než skrz dotace na to či ono. Kdy se Česko stane čistým plátcem? A co to může ve veřejném mínění konkrétně způsobit? Dozvíte se tady.
Díky, Petře
Vládní komunikace je bída, ale najdou se pozitivní případy. Jako když se premiér Petr Fiala na síti X (dříve Twitter) postavil za předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, kterou veřejně kritizovala část zaměstnanců komise za její údajně jednostranně proizraelský postoj. Ředitelé Evropy měli možnost nahlédnout do zprávy plné slov díků, kterou v reakci na to do Česka poslal klíčový spolupracovník von der Leyenové. Toto přispívá k budování důvěry a užších vztahů, loajalita se cení a von der Leyenová a její lidé to Česku nezapomenou. Minule jsme premiéra kritizovali za to, co na nedávné schůzce s von der Leyenovou říkal. Teď chválíme.
Zoufalá pomalost
Ona kritika se týkala faktu, že premiér von der Leyenovou popotahoval za to, že Evropská komise Česku ještě neschválila náležitosti spojené se stavbou dalších bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Aby se následně ukázalo, že za to nemůže komise, ale Česko, které nedodalo všechny potřebné podklady. „Ano, jsme zoufale pomalí,“ připustil mimo záznam zdroj z premiérovy blízkosti. Nicméně komisi vyčítá, že je vzhledem k jádru málo nápomocná. Mezi úředníky podle něj stále ještě nepadl odpor k této technologii, byť na politické úrovni má jádro výrazně lepší zvuk než ještě před pár lety. A to i mezinárodně – jak slyšíme, Američané se na nadcházející světové klimatické konferenci COP28 chystají představit projekt jaderné aliance. Tedy pomoci etablovat jádro jako technologii, bez níž není splnění klimatických cílů možné.
Analýza počká
Když už jsme u té pomalosti, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v září v Bruselu prohlásil, že zadá analýzu, která by zpracovala výhody a rizika rozšíření většinového hlasování v EU (tedy omezení veta). Tahle debata už v EU nějakou dobu probíhá a v prosinci by měly členské země zkonkretizovat plány na další rozšíření, které si změny v chodu EU vyžádá. Analýza ale na konci října není žádná, jak zjistili Ředitelé Evropy. Ministr Dvořák na konci října také jen zopakoval, že česká vláda stojí na svém původním stanovisku, že rozšíření a reforma EU nemusí jít ruku v ruce. Chtělo by to zrychlit v Praze i v téhle věci.
Prosvištíme si: Zaostáváme
Není tajemstvím, že USA mají v posledních letech o dost rychlejší hospodářský růst než EU. Ale asi vás překvapí, jak dalece už rozdíl za tu dobu nabobtnal. Kdyby se jednotlivé země unie staly součástí USA, patřily by z hlediska HDP na obyvatele k vůbec nejchudším americkým státům. Proč Evropa zaostává a co s tím dělat? Zjistíte tady.
Maďaři chtěli slavit…
Ale (skoro) nikdo nepřišel. Maďarské velvyslanectví v Praze uspořádalo 23. října recepci u příležitosti maďarského státního svátku. Ale z 25 možných velvyslankyň a velvyslanců členských zemí EU v Praze (27 minus Česko a Maďarsko) přišli jen tři, byli upozorněni Ředitelé Evropy. A chyběli i šéfové misí USA, Velké Británie a Kanady v Praze. Ti všichni tak dali do Budapešti najevo, co si myslí o nedávném přátelském potřesení ruky Viktora Orbána s Vladimirem Putinem.
Likvidace Hamásu?
Co Česko v EU stále neumí a není jisté, že se to naučí? A věděli jste, že Tomáš Pojar, známý jestřáb, se považuje za eurooptimistu? Pojar, český poradce pro národní bezpečnost a nejbližší muž premiéra Fialy pro EU, přišel do podcastu Bruselský diktát. Mluví taky o dalším průběhu války na Blízkém východě: rozhodne jeden člověk, íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí. Pokud dá povel a do konfliktu se zapojí Hizballáh, povede to k obří eskalaci – nejspíš přímo zasáhnou Američané. Co se stane poté? Je reálné, že se Izraeli podaří zničit Hamás? Poslouchejte Bruselský diktát na Apple Podcasts, Spotify nebo ho sledujte jako video. Znějí v něm i slova díků Putinovi a Okamurovi nebo nápad na vypnutí BBC:)
Ostře sledované: SPOLU spolu
Netipovali jsme si to, ale strany volební koalice Spolu, tedy ODS, lidovci a TOP 09 budou kandidovat na společné kandidátce do eurovoleb. Na dohodu, o kterou stáli zejména lidovci, to dlouho nevypadalo. Minulý týden ale došlo k průlomu, když KDU-ČSL souhlasila s tím, že její lídr, europoslanec Tomáš Zdechovský, bude až na čtvrtém místě a obě první místa kandidátky obsadí ODS. Dává taková mesaliance smysl? A už se to někdy stalo, že by vzájemně nesourodé strany kandidovaly na jedné kandidátce do eurovoleb? Psali jsme tady.
Pauza ne, pauzy ano
Nějakou dobu to tu nebylo, ale EU bude opět dělat to, v čem je nejlepší – slovíčkařit. Ve čtvrtek a v pátek proběhne v Bruselu summit lídrů členských zemí, jehož hlavním tématem je postoj členských zemí k dění na Blízkém východě. Konkrétně jde o to, zda by lídři unie měli vyzvat k „humanitární přestávce“ v Gaze. Území pod správou Hamásu by přestal Izrael ostřelovat, aby se tam dostaly kamiony s vodou, potravinami a další pomocí. Proti této přestávce se ostře ohradily Česko, Maďarsko, Rakousko a Německo. V předvečer summitu ale Němci a Maďaři dali najevo, že s „humanitárními přestávkami“ (v plurálu) jsou ochotni souhlasit. Trik je v tom, že „přestávky“ neevokují jedno plošné příměří, kdy by se Izrael nemohl bránit raketám Hamásu, ale jen časově nebo místně omezený klid zbraní. Češi mají ale problém i s plurálem.
Český úspěch
Český diplomat Miroslav Hrstka bude v Bruselu zastupovat zájmy jedné z největších agentur EU. Má 1200 zaměstnanců a hlavní sídlo ve španělském Alicante. Řeč je o Úřadu EU pro duševní vlastnictví (EUIPO). Jde o mimořádný úspěch, Hrstka obstál v ostré konkurenci 250 kandidátů a v konkurzu trvajícím osm měsíců. EUIPO spravuje práva k ochranným známkám a průmyslovým patentům platným v celé EU. Do července pracoval Hrstka na Stálém zastoupení Česka při EU v Bruselu a patřil mezi nejzkušenější experty. Gratulujeme!
Významný den
Česko je v EU od 1. května roku 2004. A 1. květen by se nově mohl stát významným dnem – vládě to navrhl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. „Den vstupu Česka do EU vnímá vláda jako významný milník v naší novodobé historii, který bychom měli znát a jehož důležitost bychom si měli připomínat,“ zdůvodnil to pro Ředitele Evropy.
Budeme zlí?
Náměstek ministra zahraničí za KDU-ČSL Eduard Hulicius odjel minulý týden do centrály NATO v Bruselu řešit nízké počty Čechů a Češek mezi civilními zaměstnanci aliance. Dozvěděl se, že výběrová řízení jsou pro všechny stejná, založená na principu zásluh a schopností. Relativní podzastoupení má ale téměř polovina z 31 států NATO. Protože se připravuje nová HR strategie aliance, s níž musí souhlasit všechny země, otevírá se těmto zemím okno příležitosti. „Diskutovali jsme s ostatními a se sekretariátem NATO, že situaci podzastoupených států musí strategie zohlednit a výběrová řízení nastavit lépe,“ řekl Ředitelům Evropy Hulicius.
Co si přečíst
• Masivně vyhošťovat. Aneb když svůj pohled na migraci zreálnil už i německý kancléř.
• Donald Tusk už navštívil Brusel, polská opozice čeká, až dostane pověření sestavit vládu. Ale získat miliardy eur, na které kvůli ohýbání soudnictví nedosáhl končící polský kabinet, může být pro opozici složité.
• Česko má šanci na obří továrnu na čipy. A plynovou infrastrukturu kupuje kvůli bezpečnosti, tvrdí premiér Fiala v rozhovoru s HN.
Evropa podle…
Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum AMO
ODS, TOP 09 a KDU-ČSL potvrdily, že v nadcházejících evropských volbách budou kandidovat společně. Zvýší tak šanci na to, aby z těchto voleb vítězně nevzešlo hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše a nezískalo tak momentum pro následné domácí volby. Zase jednou to ale bohužel znamená, že debata o důležitých evropských otázkách padne na oltář domácí politice. Tři strany se, pokud jde o EU, shodnou na relativně obecných prioritách, jako je apel na příslušnost Česka k (abstraktně definovanému) Západu, vnitřní trh a bezpečnost. „Druhořadost“ evropských voleb koneckonců není historicky žádná novinka a voličstvo se v nich často rozhoduje na základě domácích témat. V nadcházející české kampani tak ale stranou nejspíš zůstane například otázka vstupu do eurozóny nebo prohlubování integrace, v nichž se Spolu neshodnou. Škoda.
Co si poslechnout / Kam zajít
• Na první pohled se to možná nezdá, ale výsledek polských voleb může přiblížit možnost vystoupení Polska z EU, zaznělo v této debatě.
• Není časté, aby v Praze veřejně mluvila náměstkyně amerického ministra zahraničí. Viz tady.
• Co by měla česká vláda udělat s domácí energetikou? Přijďte na konferenci.
Tečka podle Kateřiny Šafaříkové
Ministerstvo zahraničí pořádá 9. listopadu celodenní konferenci s názvem „Diplomacie a bezpečnost. Role zahraniční služby v bezpečnostním systému“. Na konferenci vystoupí řada zkušených českých diplomatů, vojenských expertů, analytiků a pracovníci neziskovek. Nenajdete tu ale ani jednoho cizince. Na panelech s tématem „Konzulární služba ve světě plném rizik“ nebo „Svět se mění“ se budou bavit jen Češi s Čechy. Zástupce EU, NATO nebo „jen“ zástupce ze spojenecké země, který by vnesl do Česka zahraniční perspektivu, tu žádný nepromluví. Je možné, že ministerstvo chtělo konferencí sdružit jen co nejvíc domácích (pokud důvodem nebyl nedostatek peněz na účastníky z ciziny). Nedivme se ale, že čeští politici nejeví zájem o svět a ani v roce 2023 se nezdráhají říct si o funkci, přestože se nedomluví žádným cizím jazykem, když i ti, kteří by to měli dělat především a důsledně, svět klidně vynechají.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist