Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se musí omluvit Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výrok, že jako náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Kalouskovu dovolání vyhověl Nejvyšší soud (NS) a změnil rozsudky Okresního soudu pro Prahu-západ a Krajského soudu v Praze. Rozsudek je dostupný na elektronické úřední desce. Stanovuje omluvu jednak písemnou, jednak ústní při jednání Poslanecké sněmovny.
Babiš rozhodnutí ohledně omluvy Kalouskovi respektuje, nesouhlasí s ním ale, a navíc podá ústavní stížnost. „Já jsem ve sněmovně za ty roky slyšel tolik urážek, tolik obvinění, tolikrát mě dokonce odsoudili, že bych to ani nespočítal. Asi dělám chybu, že to nežaluju, když vidím, jak soudy rozhodují. Jen si nejsem jistý, že v mém případě by to bylo úspěšné,“ dodal expremiér. Kalousek považuje nařízení soudu za dostatečné zadostiučinění. Čeká, že tak Babiš učiní, jinak zváží exekuční vymáhání.
Písemnou omluvu by měl Babiš zaslat do tří dnů od právní moci rozsudku, což nastane po jeho doručení, řekla novinářům soudkyně Martina Vršanská. Doručovat bude Nejvyšší soud prostřednictvím Okresního soudu pro Prahu-západ. Většinou to trvá několik týdnů. Omluva ve sněmovně se má odehrát na nejbližší schůzi po právní moci rozsudku.
Podle Nejvyššího soudu je výrok „navzdory své sporné jazykové kvalitě“ celkem jasným skutkovým tvrzením o tom, co Kalousek podle Babiše udělal, a nikoliv hodnotícím soudem či projevem názoru. „Předmětný výrok je skutkovým tvrzením a nalézací soudy nedospěly k závěru, že žalovaný prokázal jeho pravdivost,“ stojí v rozsudku.
Babiš pronesl sporné výroky v roce 2018 na schůzi sněmovny před hlasováním o důvěře vládě ANO a ČSSD. Kalousek předtím Babiše kritizoval za to, že při vysvětlování kauzy Čapí hnízdo přísahal na zdraví svých dětí. Vyhrocenou diskusi přenášela televize.
Kalousek se bránil žalobou na ochranu osobnosti. U Okresního soudu pro Prahu-západ se původně domohl toho, že se mu má Babiš omluvit jak písemně, tak i na schůzi sněmovny. Babiš ale svým odvoláním dosáhl zrušení verdiktu a soudy nakonec žalobu zamítly s tím, že prostředí parlamentu zaručuje maximální míru svobody projevu. Uvedly také, že Babišovy výroky vůbec nebyly způsobilé zasáhnout do Kalouskových osobnostních práv.
NS ale s takovým výsledkem nesouhlasil. Zdůraznil, že sporný výrok neměl žádnou obsahovou souvislost s jednáním o důvěře vládě. Babiš jím sledoval své osobní zájmy, když emotivně reagoval na Kalouskova slova. Výrok nelze pokládat za formu politického boje.
Žalovanými výroky Babiš narážel na Kalouskovo působení ve funkci náměstka ministra obrany a na několik kontroverzních zakázek z té doby, mezi nimiž byl i nákup padáků VTP-100. V roce 1997 zahynul při seskoku s tímto padákem voják a armáda poté toto vybavení nevyužívala. Nebylo ale prokázáno, že se stal trestný čin.
Veřejně pronesená tvrzení, že Kalousek za působení na obraně rozkrádal veřejný majetek nebo zavinil něčí smrt, podle NS nepochybně mohla zasáhnout do jeho práv. „Jsou to závažná obvinění a nelze je bagatelizovat ani odkazem na pokleslou úroveň politické debaty ani poukazem na spekulace médií o roli žalobce (Kalouska) v aférách minulých let,“ stojí v rozsudku. Na věci nic nemění ani to, že Kalousek a Babiš jsou dlouholetými politickými protivníky a jejich vzájemné projevy jsou často plné napadání, urážek a jedovatostí – což NS označil za politováníhodné.
